Článek
Současné vysoké ceny pohonných hmot zvyšují příjmy státu oproti období před konfliktem na Blízkém východě o vysoké desítky milionů korun denně. S rostoucí cenou paliv totiž roste i výběr daně z přidané hodnoty (DPH). Výběr spotřební daně naopak zůstává stejný. Na druhou stranu ovšem státu rostou i náklady státu zejména kvůli dražším energiím. Vyplývá to z komentářů pro ČTK.
Ceny paliv zvyšuje konflikt na Blízkém východě, který začal 28. února. Nejprodávanější benzin Natural 95 za poslední týden zdražil o 2,40 koruny na průměrných 41,44 Kč za litr a nafta o 4,75 koruny v průměru na 47,90 Kč za litr. Proti konci února je průměrná cena benzinu o téměř osm korun vyšší a dieselu skoro o 15 korun, plyne ze čtvrtečních údajů společnosti CCS.
Růst cen pohonných hmot je přímým důsledkem prudkého zdražování ropy na trhu. Kromě ceny produktů z rafinerií se ovšem výsledná cena paliv u čerpacích stanic skládá ještě ze spotřební daně, DPH a marže obchodníků. Spotřební daň činí v Česku 12,84 Kč na litr benzinu a 9,95 Kč na litr nafty. Základní sazba DPH je od roku 2013 v ČR 21 procent. Dlouhodobou průměrnou marži obchodníků odhadují analytici mezi 2,5 až 3,5 Kč na litr.
Zdražování paliv tak výrazně zvyšuje i příjmy státu na DPH u pohonných hmot. Podle výpočtů analytiků, kteří do analýzy zahrnuli průměrnou spotřebu z minulosti, jde při současných cenách o vysoké desítky milionů korun denně. Analytik XTB Jiří Tyleček to odhadl na přibližně 54 milionů korun za den, přičemž většinu tvoří vyšší příjmy u nafty. „Samozřejmě toto stát vybírá až na aktuálních cenách, v průběhu minulých týdnů tato částka postupně narůstala,“ upozornil Tyleček.
K podobným číslům dospěl ve své analýze i analytik Portu Marek Pokorný. Připomněl, že v případě, že by stávající ceny platily celý měsíc, šlo by o miliardy korun. „Pokud budeme kalkulovat s aktuálními cenami a s tím, že se v roce 2026 spotřebuje stejné množství pohonných hmot jako v roce 2025, tak každý měsíc stát na DPH vyinkasuje o 341 milionů Kč více v případě benzinu a o 1,46 miliardy Kč více v případě nafty v porovnání s cenami pohonných hmot před začátkem konfliktu,“ podotkl Pokorný.
Výsledné příjmy z DPH mohou přitom být ještě vyšší v případě vysoké poptávky motoristů. Provozovatelé čerpacích stanic hlásili zvýšenou spotřebu především v prvních týdnech konfliktu v Perském zálivu.
Podle Tylečka ovšem nelze přímo tvrdit, že stát na současné situaci vydělává. „Státu totiž také narůstají náklady v časech dražších energií,“ připomněl.
Vláda se bude v pondělí zabývat možnými kroky ke snížení vysokých cen pohonných hmot, informoval Úřad vlády. Premiér Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová (oba ANO) se v pátek dohodli, že vláda bude jednat o otázce regulace marží nebo dalších kroků směrem k čerpacím stanicím, řekl ČTK mluvčí Ministerstva financí Michal Žurovec.
Schillerová České televizi řekla, že v současnosti nedoporučuje ani úpravu daně z přidané hodnoty (DPH) na pohonné hmoty. Do budoucna si ale nechává všechny možnosti otevřené. „Pokud by konflikt eskaloval, nemůžu vyloučit nic,“ upozornila.
Opoziční ODS vyzývala vládu ke snížení spotřební daně na pohonné hmoty, kabinet ale opatření odmítal jako drahé a neefektivní. „Rady opozice, abychom izolovaně snížili spotřební daň na naftu, jsou úplně mimo. Česko je necelé dvě koruny nad evropským minimem, takže bychom při současné oscilaci burzy docílili jen zvýšení schodku o 11 miliard korun,“ uvedla v pátek Schillerová na síti X.
Ministerstvo financí v současnosti marže prodejců pohonných hmot kontroluje. Dosavadní kontroly ale podle úřadu ukázaly, že marže po vypuknutí konfliktu klesaly. Prudké zdražování benzinu a nafty plní státní kasu. Díky vyššímu výběru DPH získává stát o desítky milionů korun denně více než před konfliktem na Blízkém východě. Enormní zisky z daní však doprovází i drastický nárůst vládních výdajů na drahé energie.
