Článek
Poté, co k zásahům do cen pohonných hmot přistoupily okolní země, začínají i politici v Česku připouštět určitou míru regulace cen u čerpacích stanic.
„Samozřejmě by bylo možné regulovat samotné ceny, ale to je nesmysl. Je pravda, že jsem to v minulosti navrhoval, ale následně jsme viděli zkušenosti z Maďarska i z Itálie a víme, jak to dopadlo. Proto je podle mě cesta regulace marží a oni (čerpací stanice, pozn. red.) mohou mít tři koruny, to je fajn, ne?“ prohlásil premiér v televizi Prima CNN News.
Otázka regulace marží nebo dalších kroků směrem k čerpacím stanicím budou hlavními tématy pondělního jednání vlády. Dohodli se na tom premiér Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová (oba ANO).
Marže čerpacích stanic začalo v únoru sledovat Ministerstvo financí a zjistilo, že od počátku útoku Spojených států a Izraele proti Íránu marže postupně klesaly. K 15. březnu byla průměrná marže u benzinu Natural 95 2,07 koruny a u nafty 0,84 koruny.
Hrubou marži počítá ministerstvo jako rozdíl mezi konečnou prodejní cenou bez DPH, od níž se odečte nákupní cena z burzy v Rotterdamu a sazba spotřební daně. Ta v současnosti činí 12,84 korun u litru benzinu a 9,95 koruny u nafty.
Podle Babiše si ale prodejci pohonných hmot účtují mnohem vyšší marže. „Oni to dělají zpětně a samozřejmě mění i ceny ne za týden, ale i denně, v úterý, středu měnili cenu a v podstatě za mě je to jasné, že mají obrovskou marži, to je nepřijatelné,“ uvedl předseda vlády.
Snížení daně až jako poslední krok
Babiš proto navrhne ministryni financí Aleně Schillerové, aby úřad marže co nejdříve zastropoval. Pokud by přesto ceny benzinu a nafty nadále rostly, mohla by vláda podle Babiše snížit u těchto paliv spotřební daň podobně, jako to již učinily některé další státy Evropské unie.
„V nejhorším bychom zkrátka řešili spotřební daň. Vzpomeňte si ale, jak minulá vláda snížila DPH na potraviny, rozpočet přišel o 14 miliard, a výsledek je jaký? Žádný, protože se to nedá spočítat. Takže vidím to v těch maržích, musí stačit tři koruny, nemohou mít 11 korun, 12 korun, to je nepřijatelné,“ zopakoval Babiš.
Úvahy o snížení spotřební daně na pohonné hmoty kritizoval tento týden v pořadu Agenda na Seznam Zprávách ekonom David Marek. „Myslím, že pokud někdo něco takové vysloví, měl by se stydět a vrátit se zpět do základní školy, aby se naučil číst to, co se tu řešilo čtyři roky zpět. Jsou to naprosto fatální ekonomické chyby,“ prohlásil Marek.
„Správná opatření by měla být přesně zacílená a co se týče energeticky náročných odvětví, mělo by to být formou nějakých návratných transferů,“ dodal.
A podobný názor má i hlavní ekonom společnosti Investika Vít Hradil. „Nejsem si úplně jistý, zda se skutečně nacházíme v takové palivové krizi, jak se občas tvrdí. Když porovnáte, za kolik jsme v poměru ke mzdám tankovali před deseti či patnácti lety, tehdy byla situace spíše krizovější,“ říká ekonom.
I podle Hradila by měla vláda zvážit spíše cílenou pomoc místo plošných opatření. „Pokud snížíte spotřební daň, zaručeně se její snížení celé nepromítne do koncových cen. To znamená, že daňový poplatník přijde například o dvě koruny na spotřební dani, ale cena se o dvě koruny na litr rozhodně nesníží. Část úspory totiž nevyhnutelně zůstane v marži prodejců. To je běžný ekonomický zákon, neznamená to, že by dělali něco nelegálního, takto to zkrátka funguje,“ doplňuje.
Ve čtvrtek vyzval premiér Babiš největší provozovatele čerpacích stanic v Česku, společnosti Orlen Unipetrol a Mol, aby si samy snížily marže a zlevnily. Podle obou zmíněných firem ale ceny určuje trh.
Ceny pohonných hmot začaly celosvětově růst po útoku USA a Izraele na Írán koncem února a v současnosti jsou nejvyšší za tři a půl roku. Benzin Natural 95 zdražil ve čtvrtek na průměrných 41,44 Kč za litr a nafta v průměru na 47,90 Kč za litr.
Čerpací stanice Pumpa na dálnici D1 na východním okraji Prahy, kterou prostřednictvím společností Imoba a SynBiol vlastní premiér Babiš, prodávala podle svého webu v pátek litr nafty za 47,90 Kč.
