Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Redakce Seznam Zpráv koncem února informovala o nálezu přibližně 30 uřezaných hlav laní a kolouchů, desítek odťatých dolních končetin s kopyty, těl divokých prasat a torza lišky. Pozůstatky ležely pohozené v remízku u polní cesty vedoucí z Božíkova do Mimoně.
Případ vyšetřuje Státní veterinární správa spolu s hospodářskou kriminálkou v České Lípě pro podezření z poškození životního prostředí a šíření nakažlivé nemoci zvířat. Pozůstatky pravděpodobně pocházejí z nejméně dvou naháněk - společných lovů pořádaných v dané honitbě v průběhu ledna. Vyšetřování dosud nebylo uzavřeno.
Dnes už bývalý předseda mysliveckého spolku Jiří Poživil pochybení odmítá. „Jestli došlo k naplnění skutkové podstaty některého z prošetřovaných trestných činů, musí posoudit kompetentní orgány,“ napsal redakci. Jeho následovníci se odpovědím vyhýbají.
Seznam Zprávám se nicméně podařilo získat svědectví, která podle osloveného odborníka mohou případ posunout do roviny závažnější trestné činnosti - pytláctví.
„Jedu na farmu a najednou vidím, že v mé honitbě probíhá naháňka. Viděl jsem lovce v oranžových vestách střílet zvěř a drze parkovat na mých pozemcích,“ popisuje první lednovou neděli tohoto roku Patrik Čermák, majitel farmy Brenná. Ačkoliv hovoří o své honitbě, o její příslušnost se již třetím rokem soudí se stávajícím mysliveckým spolkem. Do pravomocného soudního rozhodnutí přitom právo vykonávat mysliveckou činnost v honitbě mimořádně bohaté na zvěř náleží spolku Heřmaničky-Veselí.
„Zajel jsem se podívat k rybníku, kde chovám ryby, a upoutala mě dvě auta plně naložená zvěří. Jednak tam neměla co dělat, jednak mě překvapilo, že zvířata nemají plombu,“ líčí Čermák. Náklad zdokumentoval na mobilní telefon.
Záznam v délce přibližně půl minuty má redakce k dispozici. Jsou na něm dva terénní automobily - jeden bez registrační značky - s vyvrženými těly zvěře naházenými na korbách. Jeleni, laně a divočáci, odhadem více než deset kusů. Na zadních bězích skutečně chybějí plomby s unikátním číslem, jež se ulovené zvěři připevňují na místě bezprostředně po zastřelení. Plomby slouží ke kontrole a evidenci odlovu. Dokládají, že lov proběhl legálně, umožňují dohledat původ zvěře a zabraňují pytláctví i neoprávněné manipulaci. Video bylo pořízeno v neděli 4. ledna v 15:28 a jeho GPS souřadnice odpovídají dotčené honitbě spolku Heřmaničky-Veselí.
„Je to nebezpečné“
Seznam Zprávy předložily fotografie z naleziště pozůstatků i zmíněný videozáznam soudnímu znalci v oblasti myslivosti Vladimíru Hanzalovi. Už samotný nález desítek hlav a běhů v remízku hodnotí jako projev arogance, lemplovství a barbarství. „Ze strany uživatele honitby je to, lapidárně řečeno, prasárna,“ upozorňuje. Pozůstatky měly být buď zakopány, nebo odvezeny k likvidaci do kafilerie.
Na předloženém videozáznamu si i on všímá absence plomb. „To je de facto pytláctví,“ konstatuje. „Způsob, jakým jsou ta těla naházená přes sebe a převážená na korbě, je naprosto špatný. Maso se může zapařit nebo kontaminovat a je to nebezpečné,“ komentuje.
Jeden z účastníků lednové naháňky zveřejnil na svém facebookovém profilu video ze společného lovu. Uvedl, že v onu lednovou neděli bylo zastřeleno přes 60 kusů zvěře a že se lovu účastnilo osm honců a sedm psů. Redakci autor videa potvrdil, že záběry pocházejí z dotčené naháňky v honitbě spolku Heřmaničky-Veselí.
„Nechce se mi k tomu vyjadřovat, protože ať uděláme, co uděláme, vždycky budeme ti špatní. Navíc já pracuju s pejsky, takže jsem se k ničemu moc nedostal,“ uvedl.
V jedné z videosekvencí drží lovec v náručí sele divočáka, kameraman se ho ptá, kam „mazlíka“ nese, a lovec jménem Jiří se jen zasměje. Na sele vzápětí útočí lovečtí psi, zvíře se brání a hlasitě kvičí.
„Podle mě se jedná o týrání zvířete. Proč ho tam nosí? Z jakého důvodu? To si ten lovec hraje na Bivoje, nebo co?“ ptá se ironicky expert Vladimír Hanzal. „Primárním cílem lovu je usmrcení zvířete etickým způsobem. Tohle je prodlužování jeho trápení a utrpení,“ upozorňuje.
Ještě jedné věci si na obou videích všímá - víceletých zvířat. Na korbě automobilu podle něj leží jelen minimálně takzvané druhé věkové třídy, tedy starší pěti let. Na facebookovém videu je zase divočák s mohutnými vyvinutými dolními špičáky, takzvanými páráky, tedy rovněž starší pěti let.
Zvířata bez plomb v autě bez poznávací značky a lovec se seletem v rukou.
Městský úřad v České Lípě poskytl redakci výkaz lovu mysliveckého spolku Heřmaničky-Veselí za leden. Myslivci nahlásili zastřelení 32 jelenů (šesti samců první věkové třídy, 16 samic, deseti mláďat), 28 daňků (dvou samců první věkové třídy, osmi samic, 18 mláďat), dvou srnčat, 41 divočáků a jedné lišky. Celkem 104 kusů zvěře.
V seznamech odlovené zvěře přitom nefiguruje žádný takzvaný „trofeják“ - tedy zvíře druhé či vyšší věkové kategorie. „Podle mě se jedná o nevykázanou zvěř. Je to úmyslné pochybení. Vykazovali jinou zvěř, než byla skutečně ulovena,“ míní soudní znalec Hanzal. Odpovědnost podle něj jednoznačně nese vedení mysliveckého spolku a hospodář, který za průběh naháněk ručí.
Předseda pochybení odmítá
Předsedu mysliveckého spolku Heřmaničky-Veselí Jiřího Poživila redakce konfrontovala bezprostředně po nálezu pozůstatků v remízku. Od počátku incident zlehčoval.
„Já nevím, co na tom hledáte za složitost. Asi byly nějaké naháňky, někdo to měl zahrabat, ale to není nic, čím byste porušil zákon nebo vyhlášku. Zřejmě to ještě někdo uklidí,“ reagoval před měsícem. Odpovědnost za nelegální skládku odmítl s tím, že se z pozice předsedy mysliveckého sdružení k 21. únoru odhlásil. Seznam Zprávy ho oslovily znovu - tentokrát i kvůli záběrům neoznačené zvěře z lednové naháňky v jeho honitbě.
„Jestli došlo k naplnění skutkové podstaty některého z prošetřovaných trestných činů, například ohrožení životního prostředí, musí posoudit kompetentní orgány. Totéž platí pro situaci, pokud bylo manipulováno s ulovenou zvěří bez označení plombou, což je rovněž v rozporu s platnými pravidly,“ napsal e-mailem a přislíbil, že kontakt na redaktora předá novému předsedovi Jiřímu Zerzánovi, který se případně sám ozve.
Zerzán se však doposud neozval a telefon nezvedal. V mysliveckém spolku Heřmaničky-Veselí však od března 2025 pracuje jako hospodářka jeho žena Veronika Lojdová-Zerzánová, pedagožka střední lesnické školy ve Šluknově.
Funkce hospodáře je v mysliveckém společenství zásadní. Řídí myslivecké hospodaření v honitbě, odpovídá za plán lovu a péči o zvěř, vede evidenci a administrativu a dohlíží na dodržování zákonů a pravidel. Při snaze získat vyjádření Jiřího a Veroniky Zerzánových navštívil reportér Seznam Zpráv jejich bydliště. Zastihl však jen Lojdovou-Zerzánovou, kterou oslovil před jejich bytem. Když se představil, zabouchla dveře a dále nereagovala.
Sdílný nebyl ani místopředseda spolku Josef Liška. Po uvedení reportérova jména zavěsil telefon a na textové zprávy nereagoval. Vstřícnější byl až další člen spolku Bohuslav Mocek.
„Byl jsem tam zvolený, ale prakticky jsem to nedělal. To byla záležitost pana Lišky. Ukecali mě, abych do toho vlezl. V honitbě si dělali, co chtěli, omezovali nás tím, že jsme nesměli chodit, kam jsme chtěli, tak jsem tam nelovil a nesouhlasil jsem s tím, co se tam děje,“ přibližuje.
„Ty hlavy pocházejí z naháněk. Je to prasečina. Těžko říct čí, protože předseda to svádí na Zerzána a jeho ženu hospodářku. On prý organizoval naháňky a ona k tomu dělala papíry,“ tvrdí Mocek. Ani on se prý naháněk neúčastnil a o neoplombované a nevykázané zvěři neví. Díl odpovědnosti jakožto jeden ze tří členů nicméně připouští. „Tak to ods**u, no,“ pokyvuje.
Mimořádně „bohatý“ les
Redakce hovořila s několika takzvanými povolenkáři - lovci, kteří si v honitbě Heřmaničky-Veselí kupovali roční povolenku k lovu. Shodně popisovali unikátnost honitby, která se rozkládá zhruba na 1500 hektarech, tedy přibližně na čtverci o velikosti čtyři krát čtyři kilometry.
„Honitba je neobyčejně zazvěřená. Z více než 50 procent území sousedí s vojenskými lesy, které se rozprostírají na 17 tisících hektarech a kde se odstřel provádí víceméně jen kvůli škodám, takže tam žije opravdu hodně krásné, velké trofejové zvěře,“ popsal redakci jeden z lovců. Za roční povolenku na rok 2024 zaplatil 25 tisíc korun v hotovosti bez dokladu. Odhaduje, že povolenkářů bylo ve spolku 20 až 30. Za ulovení trofejového jelena klient platí navíc poplatek v řádu desítek tisíc korun.
„Měli nepořádek v mysliveckých zařízeních, honitba nebyla řádně vedena, nepřikrmovalo se, nesolilo se, nedělaly se úpravy ani preventivní opatření proti škodám, posedy neodpovídaly bezpečnostním normám, péče o zvěř se zanedbávala, za celý rok neuspořádali jedinou brigádu,“ popisuje dále lovec, který sám působí jako myslivecký zkušební komisař a bývalý honební hospodář. Jméno, které redakce zná, si nepřeje zveřejnit. Přístupem vedení byl podle svých slov znechucen. Jediné, o co prý šlo, byly peníze - z povolenek a společných naháněk.
„Nechtěl jsem být spojován s takovým výkonem práva myslivosti a riskovat svou pověst,“ vysvětluje, proč si povolenku již znovu nepořídil.
Seznam Zprávy chtěly znát názor na fungování spolku nyní už bývalého předsedy Jiřího Poživila. Orgány v mysliveckém spolku se změnily v polovině února, předsedou a místopředsedkyní se stali Jiří a Veronika Zerzánovi.
„Vzhledem k probíhajícímu vyšetřování a též mé neúčasti na naháňkách nepovažuji za vhodné se ke vzniklé situaci v současné době vyjadřovat. Přesto se nebráním po skončení vyšetřování se s vámi potkat a pobavit se i o věcech ohledně honitby a spolku. Možná budete překvapen, co vše je v dnešní době ohledně myslivosti možné,“ napsal bez bližšího upřesnění Poživil.
Milion za honitbu
Dalším, komu se nadměrný lov v honitbě a způsob péče o ni nezdál, je povolenkový lovec Jiří Drobeček.
„Bydlím ve středu honitby. Komora - místo, kde se pravidelně schází nejvíc zvěře - se nachází u mě za barákem. Jeleni tam chodí skoro až pod okna. Mám přehled o tom, kdo, kdy a kde střílel. Nelíbilo se mi, že tam probíhají tyhle obří naháňky, že se lovilo v noci, a dokonce z aut,“ stěžuje si na nepovolený způsob lovu.
Vedení spolku podle svých slov dokonce nabídl, že jim zaplatí milion korun, pokud se vzdají svých funkcí a honitbu fakticky převedou na něj.
„Počátkem února jsem místopředsedovi Liškovi předal na benzinové pumpě zálohu půl milionu korun v hotovosti. Zbytek jsem měl doplatit o dva týdny později, ale když jsem zjistil, že o honitbu se vede soudní spor, že spolek je předlužený a že tam prý neplatili nájem, k doplacení nedošlo a zálohu jsem dostal zpět,“ popisuje.
Svědectví redakci poskytl ještě jeden povolenkář. Ani on si nepřál zveřejnit jméno. Uvádí, že za povolení střílet v honitbě v roce 2024 zaplatil 25 tisíc korun bez dokladu. Když se však ve spolku zorientoval, další povolenku si nepořídil.
„Oni tam neprovozovali myslivost, to nebyl lov, ale vybíjení zvěře. Ten revír nemá šanci se reprodukovat. Jediné štěstí je, že se tam zvěř stahuje z vojenských lesů. Nebýt toho, honitba by byla prázdná. Pro vedení to byl jen byznys - zajímaly je jen peníze, ne zvěř,“ uvádí.
Oficiální údaje poskytnuté Městským úřadem v České Lípě nárůst odlovu od roku 2024 potvrzují. Jen za letošní leden a únor je počet ulovené zvěře srovnatelný s celým rokem 2023. Úřad uvádí, že výsledky mysliveckého hospodaření za myslivecký rok 2025 zatím nemá k dispozici, protože tento rok ještě neskončil - uzavírá se až koncem března.
Případem se kromě policie zabývá rovněž Státní veterinární správa.
„V současné době se bude provádět kontrola dokumentace uživatele honitby zaměřená na povinnosti vyplývající z veterinárního zákona, například na vykazování ulovené zvěře a její případné uvádění do oběhu, včetně povinného vyšetřování na trichinelózu - parazitní onemocnění způsobené svalovcem, kterým se člověk nakazí po požití nedostatečně tepelně upraveného masa, především z divočáka. Z uvedeného důvodu případ dosud není uzavřen,“ uvedl pro Seznam Zprávy mluvčí správy Petr Majer.
