Článek
Zaříznutí plošných dotací z programu Nová zelená úsporám se podepíše na návratnosti energeticky úsporných opatření. Přitom právě tento výpočet je zásadní při uvažování o investici do zateplení, výměny oken, instalace fotovoltaiky či tepelného čerpadla. Bez podpory státu je návratnost mnohem horší.
V minulých letech lidé čerpali nejvíce dotací na zateplení rodinných a bytových domů, pořízení solární elektrárny a nového zdroje vytápění.
Zejména u zateplování nejde o malé částky. U starších rodinných domů se celkové zateplení „obálky“ pohybuje mezi 750 tisíci až 1,5 milionem korun. Pokud chce majitel širší renovaci domu, mohou náklady přesáhnout i dva miliony korun. Záleží však na zvoleném materiálu, technickém řešení i velikosti domu.
Výpočet návratnosti investic
Pokud u modelového staršího domu budeme při investici do zateplení operovat s částkou 800 tisíc korun, vrátí se peníze domácnosti (při nulové dotaci) zhruba za 15 let. „Jde o orientační výpočet pro dům se spotřebou plynu kolem 48 MWh ročně při současných cenách energií. U jiných domů se může návratnost lišit podle zdroje vytápění, technického stavu budovy, rozsahu renovace i budoucího vývoje cen energií,“ popisuje architektka a ředitelka Asociace výrobců minerální izolace Marcela Kubů.
Investice do úsporných opatření je způsob, jak snížit výdaje za energie a zvýšit také hodnotu nemovitosti. Zateplený dům se bude lépe a dráž prodávat. Dotace průměrně tvořila přibližně třetinu až polovinu nákladů na renovaci.
„Situace je však velmi individuální — záleží například na tom, zda se investovalo pouze do zateplení obálky budovy, nebo i do výměny zdroje vytápění či instalace obnovitelného zdroje energie,“ říká Dalibor Bečka, obchodně technický poradce společnosti Endrun, která se zabývá zpracováním energetických posudků, průkazů energetické náročnosti budov a dotační administrací.
U návratnosti investice do solárních elektráren záleží na konkrétní spotřebě domácnosti, ceně elektřiny i na tom, jestli jde o instalaci s baterií. Skoro zanedbatelnou roli už hraje využití elektřiny, kterou domácnost nespotřebuje, neboť cena přetoků je buď velmi nízká, nebo může jít i do záporu.
„Obecně platí, že u běžně navržené domácí FVE se bavíme o návratnosti okolo sedmi let. V letech 2021 až 2025 se návratnost nijak zásadně nezhoršila. Postupně sice klesala dotace, zároveň ale zlevňovaly samotné technologie a klesala i pořizovací cena elektráren. Oproti roku 2021 je dnes běžná domácí fotovoltaika levnější přibližně o 130 tisíc korun,“ říká Martin Palarčík, předseda rady jednatelů firmy PREsolidsun.
Bez využití dotace se doba návratu vynaložených financí zdvojnásobí. Vláda podle aktuálních plánů hodlá přímé dotace nahradit bezúročnými úvěry. „Návratnost tak bude přirozeně o něco delší než v době dotací, fotovoltaika ale zůstává ekonomicky velmi smysluplnou investicí,“ říká Pavel Matejovič, provozní ředitel instalační společnosti Schlieger.
Domácnostem by fotovoltaika mohla v ideálním případě zajistit úsporu na účtu za elektřinu vyšší, než by byla splátka úvěru s nulovým úrokem.
V případě tepelného čerpadla záleží úspory na tom, který zdroj vytápění má nahradit. „V případě přechodu z elektrokotle byla na začátku letošního roku návratnost bez dotace asi čtyři až pět let. V případě plynu osm až deset let. Dotace přitom návratnost v minulosti zkracovala až o polovinu,“ říká Eva Neudertová, ředitelka Asociace pro využití tepelných čerpadel.
Složitější je situace u renovací bytových domů. Zateplení vzhledem k velikosti obálky domu vyjde na několik milionů korun, přestože mohou využít úsporu z rozsahu, kdy cena na metr čtvereční klesá.
„Komplexní renovace bytového domu může snížit spotřebu tepla přibližně o 40 až 60 procent, v některých případech i více. U průměrného bytu v panelovém domě může komplexní renovace snížit roční náklady na vytápění řádově o několik tisíc až zhruba deset tisíc korun, podle výchozího stavu domu a ceny tepla,“ popisuje Kubů.
Nová zelená úsporám podle dostupných informací počítá s bezúročnými úvěry i pro společenství vlastníků a bytová družstva. Těm by kvůli renovaci narostl příspěvek do fondu oprav. Část investice, kterou by jinak pokryla dotace, by se musela mezi obyvatele domu rozpočítat.
Poslední žádost o dotace Státní fond životního prostředí, který Novou zelenou úsporám administruje, přijal loni v listopadu. Peníze na dotace se totiž vyčerpaly a nová vláda se rozhodla v dotační podpoře energetických renovací nepokračovat v takové míře. Dotace ponechala jen pro nízkopříjmové domácnosti, které mají nárok na superdávku. Místo přímých a plošných dotací Ministerstvo životního prostředí vymyslelo úvěry na energeticky úsporné projekty s nulovým úrokem.
