Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Americký prezident Donald Trump čím dál otevřeněji mluví o možném vystoupení Spojených států ze Severoatlantické aliance.
„NATO mě nikdy nepřesvědčilo. Vždycky jsem věděl, že je to papírový tygr, a to mimochodem ví i Putin,“ pronesl ve středečním rozhovoru pro The Telegraph. „Nebyly nám oporou, když jsme je potřebovali,“ řekl pak agentuře Reuters s odkazem na zdrženlivost zemí zapojit se do americko-izraelské války v Íránu.
O vystoupení z Aliance sice sám rozhodnout nemůže, k dispozici má ale řadu možností, jak americké zapojení výrazně oslabit. Jednou z nich je stažení vojáků.
V Evropě to budí značné obavy. V současnosti na starém kontinentu působí okolo 100 tisíc amerických vojáků a jejich přítomnost je klíčová nejen z bezpečnostního, ale také z ekonomického hlediska.
Zahraniční média dlouhodobě upozorňují na to, že v regionech, kde se nachází americké základny, by to způsobilo rozsáhlé ekonomické problémy.
Nejintenzivněji se o potenciálních změnách mluví v souvislosti s Německem, které je domovem největší americké základny v Evropě Ramstein a slouží v ní nejvíce amerických vojáků.
Mimořádně silně by dopady pocítila zejména oblast města Kaiserslautern na jihozápadě země, pro kterou je základna Ramstein klíčovým ekonomickým motorem.
„(Američané) jsou tady základem ekonomiky,“ řekl před rokem agentuře AFP Andreas Hausmann, který vede Hotel America. Jeho název je příznačný - americká klientela zde tvoří zhruba dvě třetiny všech hostů.
„Každý řemeslník, každý instalatér, každá malířská firma, každý malý podnik, dokonce i pekárny a taxislužby – všichni jsou nepřímo závislí… na letecké základně,“ vysvětlil „Pokud to tady zavřou, bude to pro nás znamenat sociální zkázu,“ vzkázal nekompromisně.
Místní žijí v úzkém sepětí s americkými vojáky a jejich rodinami od konce druhé světové války. Aktuálně se jich tam nachází přes 50 tisíc.
„Jsou tu také důležitými zákazníky, a to ve všech oblastech, od nemovitostí až po nehtová studia,“ popsala situaci v oblasti minulý březen byznysovému serveru Fortune sociální pracovnice Svenja Miller. Sama má dvě děti s Američanem, který dříve sloužil na základně ve městě Ramstein.
„Kdyby tu nebyli, Ramstein zkrachuje,“ domnívá se stejně jako mnozí další.
„Děláme si legraci, že kdybychom odešli, všechny tyto podniky by zkrachovaly,“ řekl před časem deníku The New York Times Jason Hamilton, který vlastní v Kaiserslauternu bar Puzzles.
Think tank Atlantic Academy, který sídlí ve zmíněném městě, přínos americké vojenské přítomnosti v regionu pro lokální ekonomiku vyčíslil na 2,5 miliardy dolarů ročně.
Jak silný je zde americký vliv, bylo podle místních obyvatel cítit už loni během nejdelšího ochromení americké vlády (tzv. shutdownu), jak upozornila stanice SWR.
Tamní restaurace tehdy byly poloprázdné a řada z nich utrpěla značné ztráty. Hotely se dostaly pod tlak kvůli poklesu rezervací, veterinární kliniky zase musely umožnit odklad plateb, jelikož si američtí majitelé domácích mazlíčků v té době nemohli léčbu dovolit.
Kvůli shutdownu loni na podzim hrozilo, že okolo 11 tisíc zaměstnanců amerických základen nedostane zaplaceno. Dopady tak musela mírnit dokonce německá vláda.
Na „znamení solidarity s americkými ozbrojenými silami rozmístěnými v Německu a jejich civilními zaměstnanci“ tehdy nabídla, že jim peníze sama vyplatí, dokud se situace v USA nezmění.
