Hlavní obsah

Mezinárodní agentura pro energii doufá, že není nutné uvolnit další ropu

Foto: Shutterstock.com

Ilustrační snímek.

Šéf Mezinárodní agentury pro energii Fatih Birol doufá, že nebude potřeba uvolnit další nouzové zásoby ropy. Pokud by však tento krok bylo nutné udělat, je podle Birola agentura připravena.

Článek

Mezinárodní agentura pro energii (IEA) doufá, že další uvolnění nouzových zásob ropy nebude nutné, nicméně je připravena k tomuto kroku přistoupit, pokud bude potřeba. Podle agentury Reuters to v pondělí řekl šéf agentury Fatih Birol. Členské státy IEA v březnu schválily uvolnění bezprecedentních 400 milionů barelů suroviny z těchto rezerv. Šlo o reakci na přerušení přepravy ropy klíčovým Hormuzským průlivem v důsledku války na Blízkém východě.

Navzdory současnému příměří se situace v úžině nevyřešila. Při normálním provozu Hormuzským průlivem prochází asi pětina globálních dodávek ropy a zkapalněného zemního plynu (LNG).

„Opravdu velmi doufám, že to nebudeme muset udělat, ale pokud to bude nutné, jsme připraveni k činům,“ řekl Birol na akci think-tanku Atlantická rada (Atlantic Council). Zároveň zopakoval, že válka s Íránem vedla k nejzávažnějšímu globálnímu narušení dodávek energií v historii.

Válka podle něj poškodila více než 80 ropných a plynových zařízení, včetně těžební infrastruktury, terminálů a rafinerií po celém Blízkém východě. Ceny ropy se tak nyní pohybují kolem 100 dolarů za barel. Vzhledem k rozsáhlému zastavení těžby a uzavření Hormuzského průlivu podle Birola ale není uvolnění zásob ropy řešením. Tento krok podle něj pouze „zmírňuje bolest“.

Mezinárodní agentura pro energii sdružuje 32 členů. V březnu se dohodla na uvolnění 400 milionů barelů ropy z nouzových rezerv. Bylo to největší koordinované uvolnění rezerv ropy v historii, překonalo také uvolnění zásob po zahájení ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022. Spojené státy jakožto největší světový producent ropy a zemního plynu souhlasily s uvolněním 172 milionů barelů ze svých rezerv.

Spojené státy a Izrael 28. února zaútočily na Írán. Jako jeden z důvodů uváděly obavy, že by Írán mohl získat jadernou zbraň. Teherán a jeho spojenci v odvetě začali drony, balistickými střelami a raketami útočit na Izrael a na arabské státy v regionu, kde jsou americké vojenské objekty. Terčem íránských útoků se ale staly i civilní cíle včetně ropné infrastruktury nebo obchodních lodí v Hormuzském průlivu.

Minulý týden Spojené státy a Írán uzavřely dvoutýdenní příměří, které má sloužit pro jednání o ukončení konfliktu. Situace v Hormuzském průlivu se ale výrazně nezměnila, ačkoliv to Washington původně uváděl jako podmínku pro přerušení útoků. Nejnovější mírové rozhovory mezi USA a Íránem skončily o víkendu nezdarem a americké námořnictvo se začalo připravovat na blokádu íránských přístavů.

Doporučované