Článek
Umělá inteligence mění trh práce. Řada firem nyní kvůli možnostem, které AI nabízí, mění například pracovní postupy. A na to někdy doplácejí zaměstnanci. Některé firmy propouštějí a pracovní místa nahrazují technologiemi.
Například skupina Direct, která se zabývá pojišťovnictvím, chystá propustit asi třetinu z 1200 zaměstnanců. AI podle Directu výrazně zvýší efektivitu práce, v některých oblastech o 40 až 50 procent. „Na straně nákladů očekáváme zlepšení zhruba o 30 procent,“ vysvětlil hlavní marketingový ředitel skupiny Direct Petr Matějovský.
Propustit zaměstnance se loni rozhodla i německá pojišťovna Allianz. Až 1800 pracovních míst má zrušit především v call centrech, kde by pracovníky mohla nahradit AI.
Ačkoliv umělá inteligence podle odhadů do roku 2030 ohrozí 350 až 400 tisíc pracovních míst, zhruba stejný počet nových pozic i vytvoří, jak uvádí mluvčí personální společnosti Randstad Petr Douda.
Řadu pracovních pozic podle Doudy ani v budoucnu umělá inteligence vůbec neohrozí, mimo nebezpečí jsou například pracovníci v oblasti péče o zdraví a v sociálních službách nebo instalatéři, elektrikáři či technici, kteří pracují manuálně.
Pokud ovšem firmy redukují rutinní role rychleji, než vznikají nová produktivní místa, nezaměstnanost poroste, vysvětluje řídící partner poradenské firmy Prochazka & Partners Radek Procházka. „Česká nezaměstnanost se do konce roku 2027 reálně přesune z dnešních zhruba pěti procent na osm až deset procent. Vyšší nezaměstnanost v době transformace je reálná a bylo by naivní to popírat. Ale to je jen část příběhu. V Česku vzniknou stovky, možná tisíce nových menších firem. Malý tým AI-nativních lidí dnes dokáže s výrazně nižším kapitálem vybudovat produkt, který byl dřív doménou korporátních SaaS hráčů s desítkami vývojářů. To mění pravidla hry a je to příležitost, ne hrozba,“ myslí si.
Ekonomika, která touto transformací projde, bude podle Procházky na druhé straně výkonnější a bohatší. Po dvou až třech letech transformačního tlaku očekává obnovený růst, a možná dokonce i vyšším tempem, než jaké jsme dosud zažili.
Firmy spíše rekvalifikují, než propouštějí
I když kvůli AI některé pozice zanikají, neznamená to vždy, že firmy dotčené zaměstnance propustí. „Když jsme se ptali zaměstnavatelů s více než deseti zaměstnanci, 44 procent z nich hlásilo, že chce zvyšovat počet zaměstnanců, i pokud budou ve vyšším zisku díky technologiím. Jen 19 procent firem hlásilo, že chce snižovat stavy,“ uvedl Tomáš Ervín Dombrovský, odpovědný za komunikaci personální agentury Alma Career.
„Většina firem se zaměstnanců nezbavuje v obrovském počtu a ve vlnách, ale přesouvá je postupně na nějakou náplň práce s vyšší přidanou hodnotou, kterou ta technologie zatím nezastane a na kterou předtím třeba firmy neměly kapacitu,“ dodává.
Také některé banky zatím propouštět neplánují. Například Raiffeisenbank letos očekává nárůst pracovníků v řádu jednotek procent. Pokud banka bude nějaké pozice rušit, půjde o posty s opakující se agendou, uvedla mluvčí Tereza Kaiseršotová. „Na druhou stranu budeme kapacity zaměstnanců na těchto pozicích potřebovat jinde, takže aktuálně s propouštěním nepočítáme a i s těmito zaměstnanci pracujeme na jejich reskillingu, který považujeme za klíčový,“ popsala mluvčí.
AI totiž často nenahrazuje pracovní místa plnohodnotně, ale pouze některé z činností, které určitá pracovní pozice obnáší.
„Umělá inteligence u nás nenahrazuje celé pracovní pozice, ale pomáhá automatizovat konkrétní dílčí činnosti, zejména tam, kde jde o opakující se administrativu nebo práci s velkým množstvím dat. Typicky se jedná například o podporu zákaznického servisu, zpracování dokumentů, analýzu dat nebo interní administrativní procesy. Cílem je, aby se lidé mohli více věnovat odbornější práci, rozhodování a osobní komunikaci s klienty,“ vysvětlila mluvčí ČSOB Michaela Průchová.
To potvrzuje i Procházka. „Nezmizí firmy. Zmizí celé vrstvy práce uvnitř nich. Banky, pojišťovny a telekomunikace budou první, kde to bude vidět. Ne proto, že by byly technologicky nejpokročilejší, ale proto, že mají největší koncentraci přesně toho typu práce, na který AI míří nejlépe: strukturované, opakovatelné, standardizované procesy,“ míní expert.
Konkrétně se podle něj automatizace dotkne například schvalování úvěrů, zákaznického servisu, interních analýz a dalších procesů.
Junioři jako první na ráně
Nejohroženější je dle Procházky juniorní vrstva zaměstnanců. „Junior historicky dělal kontrolovatelnou, opakovatelnou práci jako vstupní bod do kariéry. AI tuto bránu dočasně zavírá. Ale dlouhodobě se vytvoří nové příležitosti, které dnes nevidíme,“ vysvětluje.
Radí proto zaměstnancům, aby se s nástroji umělé inteligence naučili co nejdříve. „Největší problém dnešního trhu práce v Česku? Část lidí si naivně myslí, že se jich změna netýká. Že jejich pozice, jejich obor, jejich firma jsou výjimkou. Nejsou. Trh naopak výrazně odmění ty, kteří budou proaktivní. Ty, kteří nezačnou AI studovat až tehdy, když přijdou o práci, ale kteří ji začnou aktivně využívat dnes, ve své stávající roli, ve svém stávajícím oboru. Ti budou v každé firmě nenahraditelní,“ říká Procházka.
Umělá inteligence navíc v bankovnictví vytváří i nové pozice například v oblasti datové analytiky, vývoje a správy AI řešení nebo kyberbezpečnosti, dodává Průchová z ČSOB.
Řada firem ve finančním sektoru počítá s tím, že zavedení AI zvýší produktivitu lidí. Podle mluvčího České spořitelny Filipa Hrubého díky AI vzrostla produktivita zaměstnanců například v oblasti IT, kódování a programování o více než 80 procent.
V souvislosti s implementací AI roste ve Spořitelně počet zaměstnanců na pozicích typu AI implementation specialist nebo AI solution manager. Ti uplatňují AI know-how například v oblasti vývoje produktů a služeb nebo v operační podpoře.
