Babiš se stal obětí online podvodníků, ochranu proti nim Česko nepřijalo

Česko už roky odkládá přijetí Aktu o digitálních službách (DSA), což je nejsilnější prostředek EU, jak vymoci práva na největších technologických firmách na světě, jako jsou Alphabet coby provozovatel YouTube nebo Meta jako provozovatel Facebooku a Instagramu. Právě na nich se na české uživatele valí desítky tisíc podvodných inzerátů denně, v nichž videa s premiérem Andrejem Babišem (ANO) a dalšími politiky či osobnostmi doporučují falešné investiční produkty.

Premiéra situace dopaluje. Dokonce natolik, že si pozval na kobereček šéfa společnosti Meta pro Česko Patrika Tovaryše. Požaduje, aby společnost podvodům s tváří jeho samotného nebo třeba ministryně financí Aleny Schillerové zamezila.

„Předseda vlády Andrej Babiš svolal jednání zástupců neziskového a soukromého sektoru včetně České bankovní asociace, firmy Meta a vybraných ústředních orgánů státní správy a Policie ČR z důvodu extrémního nárůstu klamavých online reklam na sociálních sítích. Jednání se konalo na základě iniciativy Centra pro výzkum online rizik, s nímž Česká bankovní asociace dlouhodobě spolupracuje při potírání kyberkriminality,“ řekl pro Seznam Zprávy Byznys šéf komunikace České bankovní asociace (ČBA), Radek Šalša.

Premiér a ostatní aktéři schůzky podle ČBA kritizovali Metu za pomalé odstraňování reklam s falešnými videi. Stejně tak společnost nedostatečně kontroluje, kdo si u ní reklamu udělá. Redakce oslovila opakovaně s žádostí o reakci i společnost Meta, ale ta do vydání článku neodpověděla.

I premiérovi by se tak možná vyplatilo, kdyby bylo DSA už dnes součástí českého právního řádu. Jenže není. A co víc, Evropská komise už Česko poslala kvůli Aktu o digitálních službách k Soudnímu dvoru EU.

„Problém je zpoždění legislativního procesu, které vláda sama vysvětlovala tím, že předchozí projednávání nebylo v minulém volebním období dokončeno. Politické výhrady dnes zaznívají hlavně ve Sněmovně a týkají se obav z ‚cenzury‘, krizových protokolů nebo kodexů chování. Z pohledu evropského práva ale takové výhrady nemohou ospravedlnit nečinnost státu. Členský stát musí zajistit účinný dohled, pravomoci koordinátora i sankční rámec, protože DSA už je závazné a použitelné,“ popsal pro Seznam Zprávy expert na evropské právo Jan Exner.

Předseda české vlády tak nyní balancuje mezi přijetím zákona, jehož části Babišův koaliční partner Tomio Okamura (SPD) označuje za cenzurní praktiky EU, a snahou o to, přimět platformy ke stopnutí falešných videí. Ony jediné s nimi totiž mohou něco udělat. Jenže přimět je zakročit proti podvodným reklamám, z nichž má Meta peníze, je těžké i s DSA. A bez něj ještě těžší.

Současná situace přispívá Babišově averzi, kterou vůči sociálním sítím podle zdroje Seznam Zpráv, který si přál zůstat v anonymitě, cítí.

„Premiér je rozladěný z toho, jak se třeba Meta chová. Můžu taky potvrdit, že mu záleží na tom, co sociální sítě teďka způsobují. Silně mu vadí například to, že děti si na sítích ničí zdraví. Meta jako provozovatel Facebooku a Instagramu je hlavní představitel této oblasti. Takže on k ní dobrý vztah nemá,“ řekl Seznam Zprávám zdroj blízký jednání Babiše se zástupci digitálních platforem, na které upozornil jako první web Page Not Found.

Falešná videa se známými tvářemi včetně Babiše, Schillerové či prezidenta Petra Pavla každý den vidí až 1,5 milionu Čechů, jak vyplývá z dat Centra pro výzkum online rizik.

„Podvodné reklamy zneužívající známé tváře jsou buď chytlavé články odkazující na falešné stránky, které vypadají jako renomovaná média, nebo falešná videa celebrit směřující na falešné portály. Třetí typ reklam se vydává za organizaci spolupracující s policií, Interpolem nebo právními kancelářemi. Nabízí třeba pomoc lidem údajně okradeným při bankovních operacích,“ řekla SZ Byznys dříve politoložka Vendula Prokůpková z Centra pro výzkum online rizik.

Centrum upozorňuje také na fakt, že osobnosti v podvodných videích hackeři používají podle žebříčků aktuálně vyhledávaných jmen. Analýza nejčastěji zneužívaných osobností probíhala v době, kdy Čechy zajímala témata spojená s kardinálem Dominikem Dukou, který v tomto období zemřel. Obsadil tak v žebříčku pomyslné první místo.

Hackeři zneužívající žijící i zesnulé osobnosti jsou téměř nevypátratelní. Jako jediní proti nim mohou zakročit provozovatelé platforem. Jenže ti – jak již zaznělo – mají z podvodných reklam zisky.

Agentura Reuters analyzovala výdělky Mety z reklamy v Číně. Peking zakazuje svým občanům udělat si na sociálních sítích Zuckerbergovy společnosti profil, nicméně umožňuje čínským společnostem inzerovat na globálních platformách pro zahraniční spotřebitele. Reklamní podnikání Mety v Číně v roce 2024 dosáhlo ročních tržeb přes 18 miliard dolarů. To je více než desetina celosvětových příjmů společnosti.

Meta v interních dokumentech podle Reuters vypočítala, že přes tři miliardy dolarů pocházelo z reklam na podvody, nelegální hazardní hry, pornografii a další zakázaný obsah.

Centrum pro výzkum online rizik našlo v průběhu roku 2025 na sociálních sítích Facebook a Instagram skoro 23 tisíc podvodných reklam. Všechny šly ze zhruba 550 účtů. Odborníci se shodují, že jde o systematickou a rozšiřující se hrozbu číhající na lidi ve virtuálním prostoru.

Právě pro snazší vymáhání práv uživatelů těchto platforem přišla Evropská komise s DSA. Falešná videa poškozují osobnosti českého veřejného prostoru a podílí se i na finančních škodách způsobených hackery. Virtuální útoky včetně falešných reklam stály v roce 2025 podle ČBA tuzemské občany přes dvě miliardy korun a meziročně vzrostly o více než 700 milionů.

Evropská komise rozděluje internetové portály v Aktu o digitálních službách do několika kategorií. Uživatelsky nejsilnější jsou takzvané velmi velké platformy s více než 45 miliony uživatelů.

Akt kromě toho říká, že pokud platformy odstraní obsah uživatele, musí mu vysvětlit proč. Mají také za úkol zvýšit ochranu nezletilých na sítích, jako je snížení rizika zobrazování hazardních her a pornografie. Podle Evropské komise jde o nejsilnější kartu, kterou mají uživatelé internetu v Evropě vůči gigantům, jako je Meta, Google nebo čínský TikTok.

„DSA platí teprve dva roky a již nyní se nacházíme v situaci, kdy jsou velmi velké online platformy pod dohledem Evropské komise. Jako uživatel máte nyní více možností nahlásit platformám váš problém a na ně je větší tlak, aby vás vyslyšely. Systém je transparentnější, roste i tlak na ochranu nezletilých,“ řekla v rozhovoru pro SZ Byznys zástupkyně generálního ředitele kabinetu Evropské komise pro komunikační sítě, digitální obsah a technologie Renate Nikolayová.

Tlak na ochranu nezletilých prostřednictvím nejsilnějšího zákona v digitálním prostoru Evropy tak sice roste, ale premiér členské země se vlastní ochrany v internetovém prostředí musí domáhat za zavřenými dveřmi sám. Mimo jiné proto, že minulá vláda Petra Fialy legislativu do českého práva plně nepřijala. Stávající Babišův kabinet se o to nyní pokouší a prováděcí zákon leží ve Sněmovně.

„Babiš si problematiku online prostoru uvědomuje. Ví také, že existuje celoevropské řešení v podobě DSA a třeba z 90 procent odpovídá jeho představám, ale v deseti procentech naopak naráží na to, že si to představuje jinak. Jeho političtí partneři jsou velcí odpůrci těch deseti procent, která se týkají ochrany projevů na sociálních sítích. Jenže nařízení platí v celé EU navzdory tomu, že Česko ho zatím nepřijalo do svého právního řádu. Tím pádem jsou to mlýnské kameny ohledně toho, jak se k tomu tedy postavit,“ doplňuje zdroj blízký jednání.

Kličkování se zákonem se na politické úrovni odehrává kvůli snaze o moderaci obsahu na sociálních sítích a stanovení jejich hranic. Velkým odpůrcem DSA je v tomto ohledu šéf vládní SPD Tomio Okamura.

„Je úplně nepřijatelné, aby se tady zaváděla cenzura, a já upřímně řečeno kašlu na diktát z Evropské unie. My jsme Česká republika a my nejsme schopni hlasovat pro nějakou cenzuru,“ řekl v půlce března po jednání vlády.

Na dotazy novinářů, jak budou pozměňovací návrhy ohledně DSA vypadat, už nicméně nijak konkrétně neodpověděl. Brzy se je však Česko zřejmě dozví během schvalování ve Sněmovně. Pokud DSA projde, mohlo by dojít k průlomu, na nějž se v tuzemsku čeká roky.

„Nařízení platí od roku 2024 a na jeho přijetí mělo Česko dost času. Jenže tenkrát nešlo o politicky silné téma, takže se přijetí DSA posouvalo, až bylo jasné, že se to nestihne. Už v té době se tam odehrával nesoulad s částí tehdejší opozice a současné vlády,“ popsal zdroj.

Pokud se v dohledné době nepodaří DSA plně zavést, hrozí podle právníka Exnera Česku pokuty. Pokud se naopak povede celý proces dotáhnout, mohla by se zvýšit digitální ochrana lidí před největšími hráči internetu. Jedním z těch, jimž nařízení pomůže, může být i český premiér.