Článek
Španělské úřady požadují úpravy hrobu chorvatského válečného zločince Vjekoslava Luburiće, který byl za druhé světové války vedoucím činitelem koncentračního tábora v Jasenovaci. Napsal to v úterý deník El País. Luburić je pohřben u Valencie. Podobně jako další představitelé ustašovského Chorvatska uprchl po konci druhé světové války před jugoslávskou justicí do Španělska. Pokud by Luburićovi dědicové nařízení nesplnili, hrozí jim sankce.
El País poukazuje na rozhodnutí španělských úřadů z minulého týdne, podle kterého hrob nesplňuje požadavky zákona z roku 2022 o demokratické paměti. Úřady požadují, aby z náhrobku zmizel znak Chorvatska, který používalo radikální hnutí Ustaša, a aby byl u hrobu instalován vysvětlovací panel. Ten musí zmiňovat zločiny spáchané Luburićem.
Luburić patřil k vedoucím činitelům koncentračního tábora Jasenovac, kde zemřely desítky tisíc lidí. Podle svědectví krutost, s jakou chorvatští strážci vraždili své zajatce, šokovala i otrlé německé důstojníky. Luburić měl kvůli svému chování přezdívku Řezník.
Po pádu ustašovského režimu Luburić uprchl do frankistického Španělska, které poskytlo úkryt i dalším chorvatským nacionalistům včetně vůdce ustašovců Anteho Paveliće. Ten zemřel v roce 1959 v Madridu. Luburić byl v roce 1969 za dosud ne plně objasněných okolností zavražděn ve městě Carcaixent u Valencie. Tam je i pohřben. V Jugoslávii byl odsouzen za válečné zločiny.
Spory – zejména mezi chorvatskými a srbskými historiky – se dlouhá léta vedou o tom, kolik lidí v Jasenovaci zahynulo. Za komunistické Jugoslávie se objevovaly údaje o více než milionu mrtvých, nezveřejněné výzkumy z poloviny 60. let minulého století uváděly zhruba 80 tisíc obětí, někteří chorvatští historici přitom hovoří o méně než deseti tisících mrtvých. V současnosti se uvádí 80 až 100 tisíc mrtvých, památník obětí v Jasenovaci píše o 83 145 obětech (z toho 47 627 Srbů, 16 173 Židů, 13 116 Romů a 4255 Chorvatů).
