Článek
Do konce americko-izraelského příměří s Íránem zbývá jen něco málo přes 24 hodin.
Americký prezident Donald Trump v pondělí řekl, že považuje za „vysoce nepravděpodobné“ jeho prodloužení, pokud před vypršením nedojde k dohodě.
V úterý to zopakoval. „Očekávám, že budeme bombardovat, protože si myslím, že je to lepší postoj, se kterým do toho jít. Ale jsme připraveni začít. Chci říct, že armáda je do toho dychtivá,“ řekl v rozhovoru pro stanici CNBC.
Klid zbraní podle něj platí do středečního večera washingtonského času, přesný termín ale není jasný. Vyjednavači by se znovu měli sejít právě ve středu v Islámábádu, zprostředkovatelé z Pákistánu přitom dávají najevo optimismus, že rozhovory skutečně začnou.
„Věci se hýbou kupředu,“ řekl agentuře Reuters zdroj z pákistánské diplomacie. Prohlášení z Washingtonu a Teheránu ale tak jednoznačně nevyznívají.
Seznam Zprávy v otázkách a odpovědích shrnují vývoj okolo vyjednávání.
Co říká americká strana?
Prezident Trump je ohledně americké pozice v rozhovorech optimistický. Ke konfliktu se vyjádřil v desítkách příspěvků na své síti Truth Social. „Vyhrávám válku, o hodně, věci jdou velmi dobře,“ napsal v jednom a stěžoval si na média, která americkou pozici líčí jinak.
Pákistán kvůli rozhovorům mezi Američany a Íránci rozmístil po Islámábádu na 20 tisíc členů bezpečnostních složek.
Šéf Bílého domu trvá na tom, že není pod tlakem, aby rychle uzavřel dohodu. O tlaku na něj se mluví v souvislosti s vysokými cenami ropy kvůli uzavření Hormuzského průlivu, které pociťují i spotřebitelé v zámoří. Pro Trumpa to může být nepříjemné kvůli volbám do Kongresu plánovaným na listopad.
„Dohoda, na které pracujeme s Íránem, bude o hodně lepší než JCPOA,“ odkázal prezident na dohodu uzavřenou v roce 2015, kterou pak během svého prvního mandátu zrušil.
Ještě v neděli Trump znovu hrozil, že zničí všechny mosty a elektrárny v Íránu, pokud Teherán nepřistoupí na jeho podmínky. Podobné hrozby jsou podle některých expertů na hraně mezinárodního práva.
Rozhovor o výhrůžkách Donalda Trumpa:
Američané požadují záruky, že Írán nebude mít prostředky, aby vyvinul jaderné zbraně. A chtějí také omezit jeho raketový program.
Co říká íránská strana?
Z Teheránu ještě v pondělí zaznívalo, že íránští diplomaté se rozhovorů vůbec nehodlají zúčastnit vzhledem k pokračující americké blokádě íránských přístavů. Ministr zahraničí Abbás Arakčí si svému pákistánskému protějšku stěžoval, že Američané vzhledem ke svým prohlášením nemyslí diplomacii vážně.
Íránský prezident Masúd Pezeškján ale v úterý vyzval k využití diplomacie ke zmírnění napětí. Jak poznamenává britská BBC, není jisté, jestli mají prezidentova slova v současném Íránu nějakou váhu.
Představitelé vlivných Islámských revolučních gard zase podle íránské agentury Fars mluvili o „lžích“ amerického prezidenta a dávali najevo nedůvěru. Předseda parlamentu Mohammad Kálíbáf pak na síti X pohrozil, že Írán se během příměří připravoval, aby „na bojišti ukázal nové karty“.
Co hraje ve prospěch Íránu
Dění kolem vyjednávání mezi USA a Íránem nahrává tomu, co už dlouho říkají jaderní experti. Íránský jaderný program nebyl „zcela zničen“, jak tvrdil Donald Trump. Vysoce obohacený uran přežil a Írán z toho při jednání může těžit.
Spojené státy a Izrael tvrdí, že během války výrazně zredukovaly schopnosti íránských raketových sil, tedy odpalovací zařízení i munice. Těžké ztráty utrpělo i letectvo a námořnictvo. Uzavřít Hormuzský průliv nebo ničit pověst států Perského zálivu coby bezpečných zemí ale nadále dokáže i s omezenými zdroji.
Írán v jednáních trvá na svém právu mít jaderný program k mírovému využití a nechce se vzdát kontroly nad Hormuzským průlivem.
Kdo má rozhovory vést?
O tom se zatím spekuluje. Podle obvykle dobře informovaného amerického serveru Axios by Washington mohl znovu zastupovat viceprezident J. D. Vance. Do Islámábádu by měl vyrazit ještě v úterý.
Při prvním kole rozhovorů Američany reprezentovali také zvláštní vyslanci Steve Witkoff a Jared Kushner, zeť Donalda Trumpa. Už citovaný zdroj agentury Reuters z pákistánské diplomacie zmínil, že v případě úspěchu by se alespoň virtuálně mohl připojit i přímo americký prezident.
Írán zatím nepotvrdil, koho do Islámábádu vyšle. Státní televize v úterý ráno podle agentury AP tvrdila, že tam zatím nikdo nevyrazil. Naposledy ale Teherán jednáním pověřil šéfa parlamentu Kálíbáfa a ministra zahraničí Arakčího.
Kdo jsou íránští vyjednavači:
Jsou v íránském vedení spory?
Vypadá to tak. Podle analýzy amerického Institutu pro studium války (ISW) se hlavní vyjednavač Kálíbáf neshodne s Ahmadem Vahídím, šéfem Islámských revolučních gard, jejichž moc od začátku války ještě vzrostla. Kromě vojenství a ekonomiky mají vliv právě i na íránské pozice ve vyjednávání.
Kálíbáf veřejně několikrát obhajoval význam rozhovorů s Američany a rozporoval kritická prohlášení některých níže postavených představitelů, čímž ale podle ISW mířil na Vahídího.
Američtí diplomaté serveru Axios řekli, že po předchozích rozhovorech z 11. a 12. dubna měli pocit, že „jednají s těmi správnými lidmi“. Představitelé revolučních gard ale prý Kálíbáfovi a Arakčímu po návratu do Teheránu řekli, že „nemluví jménem“ této ozbrojené složky.
ISW za rozpory vidí i neochotu nebo neschopnost nového nejvyššího vůdce Modžtaby Chameneího sehrát roli prostředníka mezi různými íránskými frakcemi, jak to dlouhá léta dělal jeho zabitý otec Alí Chameneí. K novému vůdci, který se od svého zvolení ještě neobjevil na veřejnosti, má údajně přímý přístup pouze Vahídí.
