Článek
Za čtvrtstoletí se opylování tří běžných evropských stromů – břízy, olše a olivovníku – posunulo o dva týdny dopředu. Pětašedesát vědců z celé Evropy, jejichž studie vyšla v medicínském časopisu Lancet, přičítá prodloužení období květu některých rostlin klimatickým změnám.
„Toto prodloužení pylové sezony je významné. Každý alergik pozná, když musí trpět i o pár dní déle, natož o celé dva týdny,“ říká jeden ze spoluautorů studie Tomáš Janoš z Přírodovědecké fakulty brněnské Masarykovy univerzity.
Kromě toho, že pylové období přichází dřív, studie přišla na to, že množství pylu v ovzduší se zvýšilo. V letech 2015 až 2024 ho bylo v porovnání s obdobím mezi lety 1991 až 2000 o 15 až 20 procent více. Je za tím teplejší počasí, ale především větší sucho. „Alergici dobře vědí, že když zaprší, pyly se z ovzduší laicky řečeno vymyjí, což se teď ale delší dobu v podstatě neděje,“ dodává Janoš.
Závěry celoevropské studie odpovídají i situaci v Česku. „Co si vzpomínám, tak jsme pylovou sezonu začínali v dubnu, dnes se první pyly objevují už v lednu,“ popisuje Bohumil Kotlík ze Státního zdravotního ústavu, který v Česku monitoruje výskyt pylu v ovzduší. Sezóna tu vrcholí mezi dubnem a červencem a doznívá na přelomu září a října v závislosti na počasí.
V Česku trpí alergiemi asi dva miliony lidí, přičemž nejvýznamnějším jarním alergenem zůstává bříza. Její pyl se začal letos v ovzduší objevovat od začátku dubna, zmizet by měl koncem května. „U těchto sezonních alergií, ale i u astmatu či atopického ekzému, přitom dlouhodobě pozorujeme nárůst pacientů, a to zejména dětských,“ říká Kotlík.
Nejčastějšími příznaky alergií jsou svědění očí, kýchání a bolesti hlavy. Sennou rýmou trpí až 32 procent populace napříč Evropou. Alergie kromě nepříjemných příznaků přináší i další problémy. „Má to velké dopady na zdravotní systémy, protože lidé častěji vyhledávají odbornou zdravotní péči. S tím souvisí i ekonomické dopady, například skrze absenci v práci nebo zvýšené náklady na léky a zdravotní péči,“ popisuje Janoš.
