Článek
Zbrojařský holding KNDS připravuje svůj vstup na burzu už od loňska. Spolková vláda to považovala za ideální možnost, jak v tomto strategicky důležitém podniku získat podíl. Už teď ho tam drží Francie, zatímco Německo – které systémy od KNDS nakupuje a mnoho z nich se tam vyrábí – by chtělo vliv Paříže vyvážit.
Kabinet Friedricha Merze se ale údajně nedokáže dohodnout na zásadních detailech a nákup akcií dost možná nestihne. Už proto, že neví, kolik jich chce.
Německo chtělo obchod uzavřít ještě před tím, než se firma oficiálně uvede na burzu. Podle interních vládních materiálů, ke kterým se dostal deník Handelsblatt, mu ale na rozhodnutí a provedení transakce zbývá jen posledních pár týdnů.
KNDS vznikla spojením soukromé německé firmy KMW a francouzské státní zbrojovky Nexter. O všem podstatném tak rozhodují rodinní vlastníci v kombinaci s Elysejským palácem. Obě strany vlastní firmu půl na půl a údajně nebudou čekat, jestli se Berlín rozhodne vstoupit do hry.
„Francie a KNDS tlačí na dodržení harmonogramu a v současnosti trvají na uskutečnění IPO (primárního úpisu akcií – pozn. red.) v červnu 2026,“ cituje Handelsblatt z interní vládní zprávy.
KNDS
Evropská zbrojní skupina, vzniklá fúzí německého KMW a francouzského Nexteru. Poloviční podíl si v ní drží francouzský stát, druhou půlku spravují dědici německých spoluzakladatelů.
KNDS se zaměřuje na výrobu obrněné techniky – ať už tanků Leopard 2 či samohybných houfnic Caesar. Na oba tyto systémy přechází i česká armáda. Koncern vedle toho vyrábí i tanky Leclerc a houfnice PzH2000. V nabídce má i obrněné transportéry Boxer nebo Puma.
Většina výroby je usídlená v 11 hlavních závodech v Německu a 9 továrnách ve Francii. KNDS patří mezi klíčové partnery evropských armád a taky mezi hlavní dodavatele Ukrajiny. Řada systémů, které evropské státy napadené zemi poskytly, pochází právě z jeho produkce (Leopard, Caesar, protivzdušné systémy Gepard či kolová vozidla AMX-10 RC).
KNDS chce své akcie nabídnout na burze v Amsterodamu – podobně, jako to v lednu udělala zbrojní skupina CSG – a tento plán oznámila zainteresovaným osobám v dostatečném předstihu.
Německo-francouzský koncern očekává, že jeho hodnota by tím měla dosáhnout zhruba 500 miliard eur (v přepočtu asi 12 bilionů korun), a firma by se tím zařadila mezi 10 největších zbrojovek v Evropě.
Její očekávaná valuace je mimochodem nižší než ta, které v lednu dosáhla CSG. Tu investoři při uvedení na burzu ocenili na 25 miliard eur. Tato částka ale od té doby výrazně klesla a nyní se pohybuje pod předpokládanou hodnotou KNDS.
Německá vláda i přes vysoké náklady naznačovala, že by chtěla v KNDS chtěla získat výrazný podíl. Jednotlivá ministerstva se prý ale nedokážou dohodnout na jeho míře.
Zatímco kancléř Merz či ministerstvo hospodářství jsou pro nákup zhruba 30 procent akcií, ministr obrany Boris Pistorius podle informací Handelsblattu tlačí na odkoupení až 40 procent firmy.
Dohodu ztěžují obavy z Francouzů
KNDS sleduje svým uvedením na burzu i jeden interní cíl. Dědici německých spoluzakladatelů se chtějí z firmy stáhnout, a díky IPO by mohli na prodeji svého podílu víc vydělat.
Francouzský stát si ale svou polovinu může zcela ponechat, a podle německého ministra Pistoriuse je nutné, aby si Berlín vybudoval dostatečně silnou pozici. Podobně to vidí i německé odbory, pro které je budoucnost KNDS klíčová.
Velká část továren stojí ve spolkové republice a zástupci zaměstnanců mají obavy z toho, až se z koncernu stáhnou jeho němečtí spoluvlastníci. Odboráři tak Berlín nabádají k nákupu co největšího podílu, přestože by teoreticky stačilo 25 procent, díky kterým by Německo mohlo blokovat klíčová rozhodnutí.
„I kdyby byla Francie připravená snížit svůj podíl na, řekněme, 40 procent, pak by blokující menšina ve výši 25 procent nestačila. Jinak totiž Německu hrozí, že v průběhu IPO přijde o kontrolu nad klíčovou společností,“ řekl agentuře Reuters Jürgen Kerner z vedení odborové centrály IG Metall.
Francie přistupuje ke zbrojnímu průmyslu specificky a řídí se především vlastními zájmy. Často i na úkor společných evropských projektů.
V minulosti takto vystoupila z programu stíhačky Eurofighter, proti které vyvinula vlastní konkurenční stroj Rafale, a podobný scénář hrozí při i vývoji nového evropského letounu FCAS. Paříž se nezapojí ani do budování evropského protiraketového štítu.
Podle Handelsblattu, který mluvil s řadou lidí ze státní správy i ze zbrojního byznysu, se podobné hrozby nedají vyloučit ani u KNDS. Francie by v koncernu po IPO mohla mít silnější pozici a přizvat do něj spřízněné firmy.
Německé vládní materiály nevylučují zapojení italského koncernu Leonardo, čímž by se z KNDS mohla stát protiváha německého Rheinmetallu.
Další komplikací jsou blížící se francouzské prezidentské volby. Už samotná kampaň by mohla výrazně ovlivňovat kroky stávající vlády. A v předvolebních průzkumech navíc jasně vede lídr pravicového Národního sdružení Jordan Bardella.
Do časového tlaku to může vést nejen Německo, ale i prezidenta Emmanuela Macrona.
KNDS vyšetřuje možnou korupční kauzu
Samotná KNDS má nyní nejvíce zakázek od dob studené války. Titulům zbrojních firem se navíc daří i na akciových trzích a také lednové IPO skupiny CSG potvrdilo, že je o tyto podniky mimořádný zájem mezi investory.
KNDS tím spíš nemá důvod čekat, až si německá vláda ujasní svou pozici. Času na dojednání obchodu jí moc nezbývá. Cena za prodej podílu, který se domluví ještě před samotnou IPO, bývá obvykle nižší než po uvedení na burzu, kdy se přístup k akciím otevře všem zájemcům.
Pro vlastníky KNDS tak může být výhodnější, když Německo svou příležitost promarní.
Jednou z mála věcí, které by mohly harmonogram posunout a Berlínu dát víc času, je vyšetřování uvnitř koncernu. Jako první o něm koncem dubna informoval magazín Spiegel. Důvodem je podezření z korupce při sjednávání velkého kontraktu s Katarem.
KNDS tam v roce 2013 získal objednávku v přepočtu za nynějších 46 miliard korun a Kataru prodal desítky tanků Leopard 2 a samohybných houfnic PzH 2000. Už tehdy panovaly obavy, že ve vyjednávání sehrály svou roli úplatky a kauzu teď prošetřují externí poradci.
Koncernu kvůli tomu chybí klíčový dokument, bez kterého se vstup na burzu neobejde. Auditorská firma PwC odmítla KNDS podepsat účetní uzávěrku za rok 2025 a čeká, jak vyšetřování dopadne.
Zbrojní koncern nicméně ujišťuje, že uzávěrka by měla být podepsaná ještě během května – včas na to, aby se už od léta mohlo s jeho akciemi obchodovat veřejně.
