Článek
Devět z deseti dětí se dostalo na čtyřletý obor střední školy, a to hned v prvním kole. Výsledky dnes zveřejnila státní organizace Cermat, která přijímací zkoušky řídí.
„Letošní přijímací řízení i společná část maturitní zkoušky proběhly řádně, předvídatelně a bez zjištění, která by zpochybňovala průběh nebo vyhodnocení testů,“ říká ředitelka Cermatu Barbora Rosůlková.
V prvním kole přijaly střední školy do čtyřletých oborů 116 929 uchazečů. To znamená 89,9 procenta z celkového počtu přihlášených. Loni i předloni bylo hned v prvním kole přijato méně uchazečů – 87,9 procenta v roce 2025, respektive 88,9 procenta v roce 2024.
Ještě úspěšnější byli žáci, kteří se hlásili z devátých ročníků základních škol. Na střední školy se dostalo 95 387 z nich – 93,3 procenta. Podíl přijatých se v této skupině pohybuje na podobné úrovni jako v minulých letech.
Nejhorší Praha
Přijímací zkoušky opět ukázaly, jak velké rozdíly v Česku panují. Děti zkrátka nemají stejnou šanci se na střední školu dostat. Hlavní rozdíl panuje mezi hlavním městem a zbytkem republiky, jak ukazuje i mapa níže.
Když vezmeme v potaz všechny kraje vyjma Prahy, tak průměrně střední školy přijaly do čtyřletých oborů 91 procent uchazečů. V případě hlavního města jde pouze o 80 procent přihlášených. U deváťáků je situace o něco lepší, ale stále dramaticky odlišná oproti zbytku republiky.
„Pokud by ještě někdo pochyboval o tom, že Magistrát hlavního města Prahy dlouhodobě neřeší kapacity středních škol, tak úspěšnost 84 procent jasně ukazuje, že Praha jako zřizovatel – a tedy ten, kdo je za kapacity škol zodpovědný – mrhá potenciálem dětí,“ uvedl k tomu ministr školství Robert Plaga (za ANO).
Problém i v dalších krajích
Že v českém školství přetrvává spousta nerovností, potvrzuje přijímací řízení na střední školy každý rok. Dobře je to vidět i u osmiletých gymnázií. O jejich smysluplnosti v českém vzdělávacím systému se debatuje odnepaměti, ale už přijímací zkoušky na ně vyvolávají otázky.
Zatímco v Moravskoslezském kraji se na osmileté gymnázium dostanou dva ze tří uchazečů, v Praze sotva dva z pěti. Navíc v podstatě totožná situace je také ve Středočeském a Jihomoravském kraji.
Žákům, kteří nebyli přijati v prvním kole, se cesta na střední školy ale neuzavírá – týká se to tedy především těch, kteří se hlásili do čtyřletých oborů. Školy budou do elektronického systému DiPSy postupně nahrávat zbývající volná místa a kritéria pro druhé kolo přijímacího řízení. Přihlášky bude možné podávat od 19. do 25. května 2026.
Do druhého kola se mohou hlásit všichni uchazeči. Jednotná přijímací zkouška se ve druhém kole znovu nekoná, uchazečům se započítávají výsledky z prvního kola.
Článek jsme rozšířili v celém rozsahu.
