Druhý termín přijímaček byl tvrdší. Některé žáky to mohlo poškodit

Deváťáci už vědí, zda se dostali na střední školu, kterou si vybrali. Výsledky znají od pátečního rána. Zároveň je nyní jasné, jak letošní přijímací testy obstály po odborné stránce. Posoudila je Nezávislá odborná komise ministerstva školství.

Podle ní se letos v přijímacích zkouškách neobjevil žádný výrazný exces srovnatelný s chybou v loňském maturitním testu z matematiky, kvůli které resort dokonce zkoumal postupy organizace Cermat, jež testy vytváří.

Poslední úloha totiž tehdy měla více než jedno řešení. Cermat proto následně udělil čtyři body všem, kteří zvolili jedno z nich nebo vůbec neodpověděli. Kdyby se to nestalo, byla by neúspěšnost v maturitě vyšší.

Bez potíží se ale letošní zadání přece jen neobešla. Odborníci narazili na problém u druhého termínu matematiky pro čtyřleté obory středních škol.

„Test je obtížnější než v prvním řádném termínu, zejména pro skupinu nejlepších uchazečů. Je narušen předpoklad ekvivalence (rovnocennost, pozn. red.) testů v obou řádných termínech,“ stojí v posudku Nezávislé odborné komise.

Letos deváťáci psali přijímačky opět v pátek a v pondělí. Zatímco páteční test žáci hodnotili jako lehčí než loňské zkoušky nebo lednový test nanečisto, jak popsaly Seznam Zprávy, druhý termín byl podle odborníků naopak náročnější. To mohlo některé uchazeče znevýhodnit.

„Šlo o větší kumulaci obtížnějších úloh, která potom zapříčiní, že žáků dosahujících mimořádně dobrých výsledků, řekněme nad 40 bodů, je v případě obtížnějšího testu méně,“ vysvětluje dlouholetý člen ministerské komise Martin Chvál.

Zkrátka, kdyby žák projevil při obou termínech stejnou míru znalostí, v tom druhém by kvůli obtížnějšímu zadání získal méně bodů.

„Dva termíny máme proto, aby žáci měli dvojí šanci, když se jim třeba jeden pokus nevyvede ideálně. Pokud by se jim ale v této situaci povedl těžší, a nikoliv ten lehčí termín, tak budou znevýhodněni, protože je skrze snazší termín doženou nebo i předeženou slabší žáci,“ upozorňuje Chvál.

Zároveň ale dodává, že letošní nesrovnalosti v obtížnosti mezi termíny byly sice patrné, rozhodně však nešlo o problém srovnatelný s tím před dvěma lety, kdy byly rozdíly podle jeho slov „extrémně velké“.

Seznam Zprávy oslovily Cermat - příspěvkovou organizaci ministerstva školství, která testy jednotné přijímací zkoušky připravuje - s dotazem, proč se obtížnost termínů lišila.

„Cílem Cermatu je připravovat testy v obou řádných termínech co nejvíce srovnatelně, u dvou různých testů však nelze zcela vyloučit dílčí rozdíly v obtížnosti,“ míní ředitelka organizace Barbora Rosůlková a připomíná, že Nezávislá odborná komise neshledala problém ve správnosti nebo kvalitě jednotlivých úloh.

„Rozlišovací funkce testů tak nebyla narušena, centrum však samozřejmě se závěry komise a analytických dat bude nadále pracovat,“ doplňuje Rosůlková.

Podobná potíž se srovnatelností testů v jednotlivých termínech se však letos objevila i u přijímaček z matematiky pro osmiletá gymnázia.

„Test je snazší než v prvním řádném termínu. Je narušen předpoklad ekvivalence testů v obou řádných termínech,“ uvádí posudek Nezávislé odborné komise.

V tomto případě se nevyváženost mezi termíny dotkla nejen nejúspěšnějších uchazečů, ale plošně všech žáků. Mimochodem, vloni se u přijímacích zkoušek uchazečů o osmiletá gymnázia řešila chybná úloha rovněž v matematice. Tehdy nakonec hodnotitelé uznali za správné dvě odpovědi.

Nicméně letošní nesrovnalosti v testech nelze podle Chvála označit za fatální.

„Z mého pohledu je důležité, aby úroveň obtížnosti testů byla napříč jednotlivými termíny srovnatelná, ale na druhou stranu vnímám, že je pro tvůrce testů mimořádně obtížné, aby se jim to povedlo, protože musí dát dohromady čtyři takové testy - dva pro řádné termíny a dva pro náhradní,“ upřesňuje Chvál.

Celkové nastavení vnitřních procesů podle něj funguje dobře, jen je třeba ladit určité nuance. „U českého jazyka jsou třeba testy ve všech termínech srovnatelné, což dokazuje mimořádnou kvalitu; u matematiky to zatím někdy zkrátka uteče,“ dodává.

Ředitelka Cermatu Barbora Rosůlková pak doplňuje, že průměrný procentuální skór ve výsledcích uchazečů o studium ve čtyřletých oborech byl v prvním termínu o 2,8 procentního bodu nižší než v termínu druhém. Což podle ní lze považovat za standardní odchylku. U testů pro uchazeče o studium na osmiletých gymnáziích se průměrný skór lišil o 9,9 procentního bodu.

„U většiny testů pro osmiletá gymnázia jsou od roku 2017 uchazeči úspěšnější ve druhém řádném termínu. To může být způsobeno částečně tím, že tito uchazeči jsou zpravidla studijně nadaní a po prvním pokusu mají tendenci dohnat to, co se jim v prvním nepodařilo,“ dodává Rosůlková.

Podle ní mohlo navíc sehrát roli, že Cermat letos poprvé zveřejnil řešení testů bezprostředně po zkouškách. Takže žáci pravděpodobně využili správné odpovědi jako „studijní materiál“ pro další den.

Ministr školství Robert Plaga (za ANO) chce systém přijímacích zkoušek na středních školách výrazněji proměnit. Změny ale nelze čekat dříve než na jaře 2028 nebo 2029. Žáci by nejprve složili přijímací zkoušky a teprve poté - se znalostí svých výsledků - by si vybírali mezi středními školami. Mohli by tak podstatně lépe odhadnout, kam mají reálně šanci se dostat.

Vyvíjet by se ale měl i obsah testů. V tomto případě není změna zákona nutná, takže úpravy mohou probíhat postupně - ostatně, jak se již nyní každý rok děje.

„Co se týká obsahu testů, začali jsme na změnách pracovat a k úpravám bude docházet průběžně,“ řekl Plaga na nedávném zasedání školského výboru Sněmovny.

Větší volnost by měly získat i samotné školy při využívání výsledků jednotných přijímacích zkoušek. Dnes musí školy rozhodovat o přijetí na střední školu minimálně ze 60 procent. Do budoucna by se podle Plagy tato hranice měla snížit na 40 procent, čímž by školní část přijímaček dostala větší váhu. Tato změna si však vyžádá úpravu zákona.