Článek
Zatímco ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé sobě) připravoval mediální novelu, místopředseda Sněmovny Patrik Nacher (ANO) sepisoval vlastní návrh, který by měl od koncesionářských poplatků osvobodit vybrané skupiny obyvatel.
V kuloárech se o tomto kroku mluví jako o možném „plánu B“. Někteří členové hnutí ANO, stejně jako špičky hnutí, totiž nejsou s ministerskou novelou spokojeni. Zároveň si ani nejsou jisti, zda a kdy dojde k jejímu schválení.
A protože si vláda vytyčila zrušení koncesionářských poplatků jako jednu z hlavních priorit, chce koalice svým voličům doručit alespoň mezistupeň. Ten Nacher po týdnech spekulací nahrál v pondělí do Elektronické knihovny legislativního procesu, aby si ho poslanci mohli prostudovat.
Novela měla původně platit od začátku července, premiér Andrej Babiš na tiskové konferenci po jednání vlády nicméně sdělil, že si není jist, zda tomu tak bude.
Senioři nad 75 let a studenti bez poplatků
Nacherův návrh má osvobodit od placení veřejnoprávních poplatků například seniory nad 75 let, držitele průkazů osob se zdravotním postižením TP, ZTP a ZTP/P nebo studenty. „Cílem tohoto opatření je zohlednit sociální a životní situaci těchto skupin obyvatel a snížit jejich finanční zatížení. Současně se rozšiřuje skupina právnických osob a fyzických osob podnikatelů, které nepodléhají poplatkové povinnosti. Nově se stanovuje hranice 50 zaměstnanců,“ stojí pak v návrhu. Dosud se hovořilo o 24 pracovnících.
Novela zároveň počítá s tím, že poplatková povinnost se přenese z osob starších 75 let na mladší, pokud s nimi žijí ve společné domácnosti. Výpadek by se tak měl týkat těch seniorů, kteří žijí sami nebo ve dvojici a oba přitom splňují věkovou hranici pro odpuštění poplatku.
Dokument také mluví o tom, že osvobození některých skupin bude znamenat výpadek „v řádech stamilionů korun českých, což nepředstavuje vážný zásah do stability financování veřejné služby provozovatelů ze zákona“. Dokument zároveň konstatuje, že zamýšlená právní úprava nebude mít dopad na státní rozpočet. Návrh totiž nepočítá s kompenzací výpadku peněz.
Poslanecký návrh zároveň popisuje, že celková úprava je navržena tak, aby výpadek příjmů nepřevýšil objem prostředků, o které byly „příjmy z rozhlasových a televizních poplatků navýšeny v důsledku poslední legislativní změny“.
Mediální expert Filip Rožánek nicméně upozorňuje, že změna může nastat prakticky z měsíce na měsíc, což pro veřejnoprávní média bude představovat nepříjemnou situaci. „Návrh je koncipovaný tak, že vlastně výpadek v podobě zrušení poplatků pro osvobozené skupiny nebude nijak kompenzován. Rozhlas a televize tedy o tyto peníze přijdou a nikdo už jim je nedoplatí,“ nastiňuje Rožánek.
Proti evropské směrnici?
Dodává také, že návrh může jít proti Evropskému aktu o svobodě médií (EMFA). Ten totiž vyžaduje, aby všechny členské státy EU, včetně Česka, garantovaly nezávislé fungování veřejnoprávních médií zajišťující transparentní a předvídatelné financování.
Samotný návrh sice tvrdí, že je v souladu s evropskou směrnicí, Rožánek o tom nicméně pochybuje. „Zákon by podle toho návrhu měl začít platit prvním dnem následujícího měsíce po jeho schválení. EMFA zase říká, že financování má být předvídatelné. A tam je podle mě ten rozpor, protože peníze seberou veřejnoprávním médiím pod rukama uprostřed roku,“ přibližuje.
Podle Rožánka tak může dojít k situaci, kdy v době mezi finálním schválením Nacherova návrhu a jeho účinností nestihne Rada České televize odsouhlasit nový rozpočet.
„Čili vznikne tam stoprocentně administrativní a organizační zátěž a samozřejmě i ta finanční. A povede to zcela jistě k destabilizaci, protože když vám vypadnou takhle velké peníze, se kterými počítáte, máte na to naplánované investice a podobně, tak s tím se samozřejmě nedá v žádné firmě takto zacházet,“ upřesňuje expert.
Nacher si nicméně stojí za tím, že nepůjde o skokový výpadek. Senioři či další skupiny totiž mají ohlásit, že se od poplatku odhlašují. „My jsme tam změnili tu konstrukci, která je teď opačná. Člověk nad 75 let není poplatníkem, ale nebude platit až v momentě, kdy se sám odhlásí,“ vysvětluje postup Nacher s tím, že výpadek by byl nejprve v řádech desítek milionů korun.
Tento krok navrhl až po debatě s generálními řediteli České televize a Českého rozhlasu. „Toto bude nabíhat postupně, bude to totiž na samotné aktivitě seniorů, aby oznámili, že nechtějí být plátci. Ty výpadky jsou tedy úplně jinde, než když to celé naskočí rovnou,“ dodává autor návrhu s tím, že zároveň počítá s dobrovolnými plátci.
Ztráta stovek milionů
Český rozhlas momentálně odhaduje, že zásah pro jeho rozpočet by mohl činit 250 až 300 milionů korun. „Taková změna se jistě promítne do rozsahu služeb Českého rozhlasu a v případě, že dojde ke změně v průběhu roku, bude to znamenat zásah do předvídatelnosti médií veřejné služby, a proto i rozpor s evropským nařízením EMFA,“ sdělila mluvčí Lidija Erlebachová.
Zároveň doplnila, že co se týče opouštění poplatků, neexistuje zatím spolehlivý zdroj počtu dotčených domácností. Rozhlas tak nezná přesnou částku, o kterou může přijít.
„Je příliš brzy, abychom mohli s jistotou a přesností říci, jaký bude mít dnes načtená novela dopad na ekonomiku Českého rozhlasu. Nemáme data, jak velkého počtu lidí se to osvobození bude týkat, protože neexistuje spolehlivý zdroj počtu jednočlenných domácností a jejich struktura dle věku. Proto je i ten výpočet velmi ztížen,“ zmínila.
Dodala také, že rozhlas v otázce financování dlouhodobě preferuje stávající nastavení. „Proto jakékoliv legislativní kroky, které by aktuální nastavení měly změnit, odmítáme,“ řekla redakci.
Mluvčí České televize Michal Pleskot uvedl, že tato poslanecká iniciativa je pro Českou televizi nepřijatelná a znemožňuje předvídatelné a stabilní financování veřejnoprávních médií.
„Česká televize nedisponuje přesnými daty o struktuře domácností. Pokud bychom vycházeli z údajů, které jsou uvedené v důvodové zprávě k novele, tj., že se jedná o 600 tisíc přihlášených domácností, kterých se navrhované osvobození týká, znamenalo by to snížení rozpočtu České televize zhruba o jednu miliardu korun. Další výpadek by pak představovala změna u právnických osob, a to ve výši 87 milionů korun,“ napsal redakci Pleskot.
Proti návrhu jsou i odboráři obou médií a iniciativa Veřejnoprávně, podle nich by rozhlas a televize z měsíce na měsíc přišly o značnou část svých příjmů.
„Poslanecký návrh o rozhlasových a televizních poplatcích není v souladu s evropskou legislativou. Evropský akt o svobodě médií totiž předpokládá, že veřejnoprávní média budou mít adekvátní a předvídatelné finanční zdroje. ČT a ČRo by ale kvůli návrhu skokově přišly o stamiliony korun. Neměly by tak adekvátní prostředky na své fungování,“ uvedly ve společném prohlášení iniciativa Veřejnoprávně a odbory ČT i ČRo.
Podle nich není jasné, kdy by ke změně došlo, jelikož se v předloze konstatuje, že má nabýt účinnosti od začátku měsíce následujícího po schválení. „S návrhem přichází koalice v době, kdy ministerstvo kultury pracuje na mediálním zákonu, který ztrhaly úřady v připomínkovém řízení. Jeho cílem je dostat ČT a ČRo od roku 2027 pod státní rozpočet, a tedy i vládní kontrolu,“ dodaly.
Připomněly také, že společně vyhlásily stávkovou pohotovost. Hájit nezávislost a stabilitu veřejnoprávních médií plánují hájit i nadále. Současný vývoj je podle nich znepokojující, odbory i iniciativa deklarovaly připravenost k dalším krokům. Redakce Seznam Zpráv v březnu také propočítala, jak velký by měl být zásah, pokud by šlo pouze o osvobození všech důchodců starších 75 let. Seznam Zprávy vycházely z veřejně dostupných údajů.
Podle posledního Sčítání lidu bylo v roce 2021 celkově bezmála 337,5 tisíce jednočlenných domácností osob ve věku 75 a více let. Teoreticky by měly všechny tyto domácnosti platit koncesionářské poplatky. Pro orientační představu předpokládejme, že jsou vybavené televizorem a rádiem. Celkově posílají ročně přes 830 milionů korun na Českou televizi a Český rozhlas. A jen na Českou televizi pak 607,5 milionu korun.
Nacher trvá na tom, že o předložení návrhu věděla koalice už před dvěma týdny. Vláda by se k němu měla vyjádřit do třiceti dnů.
Místopředseda Sněmovny si pak stojí za tím, že nejde o příliš velký zásah do financování veřejnoprávních médií. „Poslanecká novela by měla platit dřív, protože to není principiální velká změna, která prochází připomínkovými místy, a myslím, že logika tam je celkem zřetelná, je to v zásadě drobná změna,“ řekl Nacher České televizi.
Někdejší ministr kultury Martin Baxa (ODS) o návrhu napsal, že jde o další úder proti nezávislým médiím veřejné služby. „Budeme tomu ostře bránit, tahle věc je úplný opak vládních slibů o důležitosti veřejnoprávních médií,“ stojí v jeho stanovisku.
Návrh kritizuje i předseda Starostů Vít Rakušan. Návrh podle něj může „vyústit v insolvenci“ veřejnoprávních médií. „Zášť politiků Babišovy vládní koalice vůči veřejnoprávním médiím musí být opravdu silná, když tak překotně navrhují takto bezprecedentní a brutální kroky,“ dodal na síti X.
Nacher zákon představil jen pár hodin před tím, než se koaliční rada sejde nad mediální novelou ministra Klempíře. Ten má v pondělí vpodvečer před svými vládními partnery obhájit návrh, který připomínkovalo více než dvacet institucí. Z vyjádření premiéra Andreje Babiše pak vyplývá, že zatímco se koaliční špičky budou zabývat novelou ministra Oty Klempíře, poslanecký návrh Nachera rada řešit nebude.
„My plníme program. Chceme, aby veřejnoprávní média byla financovaná z rozpočtu, aby to neplatili lidé a firmy,“ uvedl dnes Babiš na tiskové konferenci po jednání vlády.
Celý článek jsme rozšířili o stanovisko České televize, odborů a iniciativy Veřejnoprávně a o další podrobnosti.
