Článek
Praha dnes rozhoduje o jedné z největších změn územního plánování za poslední dekády. Zastupitelé mají totiž finálně schválit nový Metropolitní plán, tedy dokument, který určí, kde a jak se bude v metropoli v dalších letech stavět. Nahradit má současný územní plán, který podle města, urbanistů i části developerů už dávno neodpovídá dnešní podobě Prahy ani tempu jejího růstu.
Podle čeho se řídí výstavba v Praze dnes a proč město potřebuje nový plán?
Praha se dnes stále řídí územním plánem z roku 1999. Dokument vznikal v době, kdy mělo město jiné potřeby, méně obyvatel i výrazně nižší tlak na bydlení. Za více než 25 let navíc prošel tisíci změnami a dodatky, kvůli kterým je podle kritiků nepřehledný a zpomaluje výstavbu. Nový Metropolitní plán má pravidla zjednodušit a přizpůsobit dnešní podobě města.
Proč příprava Metropolitního plánu trvala více než deset let?
Praha začala nový plán připravovat už v roce 2012. Od té doby proběhla tři kola připomínkování a do procesu vstupovali developeři, městské části, státní instituce i veřejnost. Samotná dokumentace má přes 100 tisíc stran a město během přípravy řešilo tisíce připomínek i změn stávajícího plánu.
Podle šéfa Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy (IPR) Ondřeje Boháče je hlavní město extrémně složité prostředí. „Praha je velmi složitým prostředím, které je zároveň městem i krajem. Má 57 městských částí, tedy 57 zastupitelstev, stovky aktérů a zájmů,“ dodává.
Co tedy nový Metropolitní plán fakticky změní?
Nový plán nebude tolik určovat přesné funkce jednotlivých pozemků, ale více se zaměří na charakter města, tedy výšku budov, hustotu zástavby nebo podobu ulic a veřejných prostranství. Přesněji také vymezuje rozvojová území a výrazně více počítá s využitím brownfieldů uvnitř Prahy.
„Praha má velké rezervy hlavně uvnitř města. Jde o bývalá nádraží, továrny a další brownfieldy. Neznamená to, že se budou zastavovat parky, ale že se využijí dosud prázdná území. Zároveň je potřeba přidávat i plochy na okraji města, protože Praha dál roste, a pokud chceme udržet bydlení alespoň trochu dostupné, musíme mít kde stavět,“ říká v Agendě SZ Byznys Ondřej Boháč.
Znamená nový plán více mrakodrapů?
Částečně ano, ale podle autorů plánu rozhodně ne v podobě nekontrolovaného růstu výškových budov po celé Praze. „Plán přímo určuje, kde mohou vznikat vyšší budovy. Nejde o věžáky kvůli bytům, ale o symbolické orientační body, například u významných dopravních uzlů, jako jsou stanice metra či nádraží,“ říká šéf IPR Ondřej Boháč.
Část developerů si ale myslí, že plán mohl být v otázce výškové výstavby ještě odvážnější. „Praha dnes zoufale potřebuje hledat chytré způsoby, jak růst uvnitř svého území, efektivněji využívat infrastrukturu a podporovat princip města krátkých vzdáleností. Citlivě navržená vyšší zástavba mohla být v některých částech města jedním z klíčových nástrojů,“ uvedl generální sekretář Asociace developerů Zdeněk Soudný.
Podobně mluví i developer Neocity. „Praha dnes potřebuje chránit své panoráma, ale zároveň musí umět reagovat na nedostatek bydlení a potřebu rozvoje transformačních území. V lokalitách, jako jsou širší brownfieldy, dopravní uzly nebo nové rozvojové čtvrti, by podle nás mohl být přístup výrazně flexibilnější,“ říká výrobní ředitel společnosti Patrik Brožíček.
Pomůže nový plán vyřešit bytovou krizi?
Sám o sobě ne. Podle města i developerů ale představuje důležitý krok, bez kterého se bytová výstavba výrazně neposune. Institut plánování a rozvoje počítá s tím, že plán vytváří prostor až pro 350 tisíc bytů a má odblokovat velké brownfieldy uvnitř města.
„Nový plán přináší modernější koncepci územního plánování, otevírá brownfieldy pro bytovou výstavbu, ukotvuje důležité infrastrukturní priority a klade větší důraz na kvalitu veřejných prostranství,“ uvedla výkonná ředitelka Central Group Michaela Váňová.
Podle ní se ale efekt neprojeví okamžitě. „Pokud se nové nastavení rychle promítne do praxe, může pomoci rozhýbat bytovou výstavbu, posílit nabídku nových bytů a postupně zmírnit tlak na růst cen bydlení.“
Zrychlí nový plán povolování staveb?
Podle města ano, alespoň částečně. Dnes totiž řada projektů naráží na nutnost změny územního plánu, což může trvat roky. Metropolitní plán má velká transformační území připravit dopředu, a zkrátit tak část procesu.
Zlevní nový plán byty v Praze?
Odborníci jsou v tomto spíše opatrní. Podle autorů plánu ale každé zrychlení výstavby pomáhá snižovat tlak na další zdražování.
„Na pokles bych nesázel, ale plán může přispět ke zpomalení růstu. Ceny bydlení ovlivňuje řada faktorů včetně rychlosti povolování. Ale každé zjednodušení pomáhá,“ říká šéf IPR Ondřej Boháč.
Proč plán kritizují některé spolky a aktivisté?
Vadí jim hlavně nedostatek času na prostudování finální verze, která má více než 100 tisíc stran. Problém je ale i samotný obsah dokumentu. Organizace Arnika například upozorňuje na nedostatek ploch pro školy, školky nebo sociální služby a obává se příliš intenzivní výstavby.
„Město plánuje obrovský nárůst počtu obyvatel, aniž by mělo zajištěnou odpovídající veřejnou vybavenost. Dopady pak ponesou hlavně rodiny s dětmi a kvalita života v Praze bude dál klesat,“ uvedla za Arniku Anna Vinklárková.
Co se stane, pokud vedení Prahy nový plán neschválí?
Současný územní plán může bez změny zákona fungovat maximálně do konce roku 2028. Pokud by do té doby nový plán nevznikl, městu by hrozily vážné komplikace.
„Stávající plán z roku 1999 přestane platit za 18 měsíců, a pokud do té doby nebude schválen nový, hrozí Praze stav, kdy nebude možné povolovat nejen nové byty, ale ani školy či nezbytnou infrastrukturu,“ uvedl předseda Hospodářské komory Zdeněk Zajíček.
Obavy mají i developeři. „Pokud by metropolitní plán schválen nebyl, znamená to zastavení těchto projektů, přepracování, respektive požádání o změnu územního plánu. To bohužel není otázka ani týdne, ani měsíce, ani roku,“ říká šéf JRD Jan Sadil.
Kdy začne nový Metropolitní plán platit?
Pokud ho zastupitelé schválí, měl by začít platit už od 1. září letošního roku. Ani poté ale nelze čekat okamžitou stavební revoluci. První větší projekty navázané na nový plán mohou podle odborníků vznikat až v horizontu několika let.
