Článek
Podle zpřesněného odhadu vzrostl hrubý domácí produkt v prvním čtvrtletí mezičtvrtletně o 0,2 procenta a meziročně o 2,2 procenta. Původní odhad předpokládal růst o 2,1 procenta.
Meziroční růst HDP byl podpořen zejména vyššími výdaji na konečnou spotřebu domácností a tvorbou hrubého fixního kapitálu.
„Na straně poptávky byly hlavními faktory mezičtvrtletního růstu hrubého domácího produktu v prvním čtvrtletí tvorba hrubého fixního kapitálu a změna stavu zásob. Negativní vliv měly celkové výdaje na konečnou spotřebu a saldo zahraničního obchodu,“ komentuje údaje Vladimír Kermiet, ředitel odboru národních účtů ČSÚ.
Tvorba hrubého fixního kapitálu je ukazatel, který měří celkové investice do dlouhodobého majetku. Zjednodušeně představuje hodnotu všech nově pořízených aktiv (budovy, stroje, software) minus to, co se zlikvidovalo nebo prodalo. Je to klíčová složka HDP, která pohání budoucí ekonomický růst.
Česká národní banka (ČNB) přitom odhadovala výraznější růst HDP. Ve své květnové prognóze předpokládala růst o 2,5 procenta. „Výsledky za první čtvrtletí byly pod prognózu ČNB, hlavním zdrojem překvapení byl velmi vysoký nárůst dovozů,“ uvedl ředitel sekce měnové ČNB Petr Sklenář. Dovozy se meziročně zvýšily o 8,2 procenta, když ČNB předpokládala jejich růst o 2,5 procenta.
Podle Sklenáře tak roste pravděpodobnost, že za celý rok vzroste HDP méně, než o centrální bankou odhadovaných 2,5 procenta.
Upozornil však, že do vývoje českého hospodářství zasáhnou důsledky konfliktu v Íránu, který vedl k růstu cen ropy i dalších komodit. „Pro letošní rok jsme očekávali růst ekonomiky na úrovni 2,5 procenta, ovšem o něco slabší výsledek za první kvartál a rizika negativního dopadu drahých energií ve zbytku roku zvyšují šance, že konečný růst HDP bude spíše nižší,“ uzavřel Sklenář.
Výdaje na konečnou spotřebu vzrostly mezičtvrtletně o 0,3 procenta a meziročně vzrostly o 2,9 procenta. Výdaje na konečnou spotřebu domácností se zvýšily mezičtvrtletně o 0,6 procenta a meziročně o 3,4 procenta. Výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí se mezičtvrtletně snížily o 0,3 procenta a meziročně vzrostly o 1,7 procenta.
Aktuální čísla jsou tak pro českou ekonomiku lepší než první odhad. Ten označili analytici za zklamání. Poukázali na to, že mezičtvrtletní růst byl nejpomalejší od prvního kvartálu roku 2024. Upozornili přitom, že v prvním čtvrtletí se válka na Blízkém východě v české ekonomice projevila jen velmi omezeně, její dopady budou silnější v další části roku. Za celý rok odhadují hospodářský růst kolem dvou procent.
„Tahounem ekonomiky jsou investice a spotřeba, a to zejména spotřeba domácností, v menší míře pak také vlády. Naopak zahraniční obchod stahuje ekonomiku mírně dolů. Což však částečně odráží zmíněný růst spotřeby, neboť její část se pochopitelně týká i zboží z dovozu. Objem dovozu i proto narůstá výraznějším tempem než objem exportu, který se musí vypořádávat s obtížným mezinárodním prostředím, pro něž byla v letošním prvním čtvrtletí charakteristická nejistota spjatá s napjatou geopolitickou situací a uplatňováním poměrně vysokých cel,“ uvedl hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
