Článek
S koncem topné sezony na Ukrajině nastal čas na obnovu její poškozené energetické infrastruktury. Další zdroje elektřiny a tepla jí posílají také české firmy, které už do země poslaly kogenerační jednotky v hodnotě přes 2,5 miliardy korun.
Ruské ozbrojené síly opakovaně a systematicky útočily na ukrajinskou energetickou infrastrukturu a způsobily rozsáhlé škody. K lednu 2026 Ukrajina ztratila více než polovinu výroby elektřiny, kterou měla před invazí. Zbylo jí tak pouze zhruba 11 GW výrobní kapacity, což vzhledem k potřebným 18 GW během zimní špičky dokáže pokrýt jen 60 procent spotřeby.
Deficit se Ukrajině částečně podařilo překlenout dovozem elektřiny ze zahraničí, který v prosinci dosáhl maxima, kdy se navýšil o 53 procent oproti normálu. Přesto značná část zdrojů chyběla a civilisté měli přístup k elektřině jen několik hodin denně, nebo ji neměli k dispozici vůbec.
Ukrajina se proto snaží urychleně obnovit svou energetickou soustavu, a to za pomoci menších decentralizovaných zdrojů, jako jsou kogenerační jednotky, které pomocí plynu vyrábějí elektřinu i teplo.
Kogenerační jednotky posílají tuzemští výrobci na Ukrajinu v průběhu celého roku, jakmile je jejich zákazník připraven je instalovat. „Jarní a letní období jsou ideálním obdobím pro obnovu energetické soustavy, protože je po konci topné sezony a lepší počasí je také vhodnější pro stavební práce. Doposud navíc nemáme žádné zprávy o útocích na naše kogenerační jednotky,“ říká Ladislav Zeman, generální ředitel skupiny Tedom.
Tedom na Ukrajinu od začátku války dodal přes 100 kogeneračních jednotek, přičemž jejich hodnota již překročila částku jedné miliardy korun. V mezinárodních tendrech na dodávky kogeneraček uspěl také Gentec CHP.
„Od začátku války jsme do země dodali už 82 kogeneračních jednotek o celkovém výkonu přes 100 MW a hodnotě přes 1,5 miliardy korun,“ říká generální ředitel Gentec CHP Václav Klein.
Co to je kogenerační jednotka a jak funguje
- V kogenerační jednotce pohání spalovací motor poháněný plynem generátor, který vyrábí elektřinu. Teplo, které při tom vzniká, se prostřednictvím výměníku tepla odebírá z chladicí kapaliny a výfukových plynů a může se dále využívat. Jejich výhodou tak je, že zajišťují stabilní dodávky energie i při výpadcích sítě.
- Je možné vyrobit také chladnou vodu. Chlad vyrobený v kogeneraci je významně levnější než ten vyráběný běžným způsobem.
- Proces kogenerace dosahuje až 90% účinnosti a 30% úspory paliva oproti samostatné výrobě energií.
- Kogenerační jednotky jsou schopny plného výkonu už během dvou minut po spuštění. Rychlá je také výstavba takových jednotek oproti ostatním výrobnám. Zatímco jaderný reaktor se staví 15 až 20 let a paroplynová elektrárna pět až osm let, u kogenerace jde o jeden až dva roky.
Firmy navíc pracují na dodávkách dalších kogeneračních jednotek do válkou zasažené země. Centec CHP aktuálně pracuje na dodávce dalších pěti jednotek o výkonu přes 10 MW. „Tyto jednotky jsou určeny především pro nemocnice, teplárny, školy, kritickou infrastrukturu apod. Na Ukrajinu by měly dorazit letos v průběhu srpna a září,“ říká Klein.
Tedom v poslední době poslal na Ukrajinu 14 kogeneračních jednotek o výkonu od 200 kW do 530 kW, dalších 13 jednotek od 120 až do 350 kW pak poputuje do země v průběhu následujících měsíců.
„Společně s dodáním kogeneračních jednotek zajišťujeme také servis a technickou podporu zařízení přímo na Ukrajině, a to ve spolupráci s místními partnery a servisními týmy. Cílem Gentecu není pouze technologie dodat, ale zajistit její dlouhodobý a spolehlivý provoz v místech, kde je energie nejvíce potřeba,“ říká Klein.
Poptávka bude dál růst
Ukrajinská poptávka po kogeneračních jednotkách je podle výrobců stále vysoká a bude dále růst. Počítají s tím, že potrvá ještě několik let.
„Ukrajinská energetika je výrazně zdevastovaná a její obnova bude trvat ještě řadu let. Kogenerační jednotky se osvědčily jako technologie, která dokáže rychle obnovit výrobu energie přímo v místě spotřeby. Jejich výhodou je rychlá výstavba, současná výroba elektřiny i tepla, schopnost fungovat v ostrovním režimu při výpadcích sítě a vysoká flexibilita. Právě proto patří mezi klíčové technologie pro obnovu ukrajinské energetiky,“ vysvětluje Klein.
Výrobci ale už teď téměř nestíhají vyrábět. Hlavním problémem tak bude spíš samotná dostupnost kogeneračních jednotek. „V celé Evropě dnes chybí některé klíčové komponenty, zejména motory pro větší kogenerační jednotky, a dodací lhůty se prodlužují. Právě omezené výrobní kapacity budou v následujících letech jedním z faktorů, které mohou tempo dodávek na Ukrajinu brzdit,“ upozorňuje Klein.
Tamní vláda, ukrajinské oblasti i různé organizace vypisují tendry na dodávky kogeneračních jednotek průběžně. Vláda na konci května schválila nový tendr na výstavbu více než 1,3 GW flexibilních výrobních zdrojů, které mají posílit ukrajinskou energetiku zejména na severu a východě země, kde jsou oblasti s největším výrobním deficitem, jako Sumská, Charkovská, Poltavská, Kyjevská, Čerkaská, Dněpropetrovská a Oděská oblast.
„To pomůže snížit zátěž přenosové soustavy elektřiny a zvýší energetickou odolnost a soběstačnost jednotlivých regionů,“ uvedl ukrajinský ministr energetiky Denys Šmyhal. „Očekáváme, že celý plánovaný objem kapacity bude uveden do provozu do konce roku 2027. To se stane jedním z klíčových prvků rozvoje distribuované výroby a přispěje k formování nové architektury energetické bezpečnosti Ukrajiny,“ zdůraznil Šmyhal.
Podle Šmyhala bylo zatím uvedeno do provozu přes 250 kogeneračních jednotek a dalších 200 je v různých fázích realizace.
Kogenerační jednotky tak nejsou jen krizovým řešením pro období války, ale stanou se páteří budoucí decentralizované energetiky Ukrajiny. „Tamní energetická soustava je zastaralá, neefektivní a výrazně centralizovaná. Právě kogenerační jednotky tak představují důležitý nástroj pro modernizaci a decentralizaci energetiky. V současné době převážně probíhají jen nejnutnější výměny a opravy, přičemž kompletní transformace tamní energetiky bude pokračovat po válce,“ popisuje Zeman.
I po skončení války budou zajišťovat dodávky elektřiny a tepla pro města, nemocnice, školy, průmyslové podniky nebo teplárenské systémy. „Díky vysoké účinnosti, flexibilitě, rychlé výstavbě a schopnosti fungovat i při výpadcích sítě představují dlouhodobou investici do moderní a bezpečné energetiky Ukrajiny,“ říká Klein.
