Evropu dusí vedra. Města hledají způsoby, jak se ochladit

Vedro je největším klimatickým zdravotním rizikem v Evropě, a to zejména ve městech. Centra měst jsou totiž o tři až osm stupňů teplejší než okolní krajina, například kvůli nedostatku zeleně, betonovým stavbám a rozsáhlým asfaltovým plochám.

Evropa se navíc podle zprávy evropské služby Copernicus a Světové meteorologické organizace (WMO) otepluje asi dvakrát rychleji než globální průměr. Roky 2023 až 2025 patřily mezi nejteplejší v historii měření a jak počet, tak intenzita vln veder navíc dlouhodobě roste.

Navíc se nyní potýkáme s extrémním suchem. To dopadá nejvíce na zemědělce, nedostatek vody ovšem pociťují i domácnosti, například ty, které mají studny.

Letošní léto má být podle evropských předpovědí teplotně nadprůměrné. Intenzivní slunečné a horké dny mají navíc nečekaně střídat silné bouřky a krupobití. Tyto výkyvy představují pro lidský organismus, který se musí náhle adaptovat na nové podmínky, značnou zátěž.

V létě v roce 2024 bylo v Evropě zaznamenáno více než 60 tisíc úmrtí spojených s vedrem. Nejohroženější extrémními teplotami jsou především děti, senioři, chronicky nemocní obyvatelé, venkovní pracovníci či lidé bez domova.

Podle výzkumné spolupracovnice týmu Zelená Evropa Institutu Europeum Kataríny Svitkové vedro silně dopadá i na infrastrukturu či ekonomiku. V době veder totiž klesá produktivita práce a současně se zvyšují náklady na chlazení kanceláří a dalších pracovišť. Podle Evropské agentury pro životní prostředí může do roku 2050 vzrůst poptávka po chlazení budov v Evropě o 60 procent.

V případě silných veder mají pracovníci nárok na úpravu pracovních podmínek. Pro většinu kancelářských prací je optimální teplota mezi 20 až 27 stupni a u některých fyzicky náročných zaměstnání je tato snesitelná hranice ještě nižší.

Pokud teplota tuto hranici překročí, měl by zaměstnavatel jednat, například zaměstnanci poskytnout chlazený nápoj zdarma, může také zajistit klimatizaci, zkrátit směnu nebo přesunout náročné úkoly do chladnější části dne. Na co dalšího mají zaměstnanci v době veder nárok, popsaly Seznam Zprávy Byznys už minulý rok.

Zároveň teplo tíží i městskou zeleň. V době extrémního sucha spojeného například s nedostatkem deště a vlnami veder se totiž doporučuje zeleň nezalévat, aby bylo dost vody pro lidi.

Dostatek stromů a dalších rostlin ve městech ovšem může pomoci obyvatelům vedra zvládat lépe. Stromy totiž fungují jako jakási městská klimatizace, poskytují stín a zlepšují kvalitu ovzduší. Rozdíl povrchové teploty se stromy ve městě je o 10 až 15 stupňů méně než bez nich. A to nejen v ulicích, ale i na veřejných prostranstvích a na dětských hřištích, která často bývají nestíněná.

Udržet ve městě dostatek kvalitní zeleně je však náročné na údržbu. „Jedna věc je zeleň vysadit, financovat to a druhá se o ni dlouhodobě starat, což v dnešní době není jednoduché, když je zeleň vystavena stresu, jako jsou vlny veder a sucho,“ uvedla Svitková.

Některá evropská města už zavedla opatření, která mají obyvatelům horké letní dny usnadnit. Například španělská Barcelona vytvořila systém klimatických útočišť Barcelona Climate Shelters.

Systém využívá například knihovny, galerie či obchodní centra, ve kterých není problém udržet komfortní teplotu i během velkých veder. Tato místa musejí nejdříve splnit několik podmínek, třeba být veřejně přístupná, mít klimatizaci či jiný způsob ochlazení budovy a také musejí mít přístup k pitné vodě. Pokud tyto nároky splňují, mohou získat certifikaci a řadit se do sítě označených útočišť.

Podle Svitkové si obyvatelé města už na systém útočišť zvykli a vědí, kde je hledat a kam se schovat, když je horko neúnosné. V létě funguje v Barceloně asi 400 takových útočišť, v zimě poskytuje naopak teplé zázemí asi 300 objektů.

Ochlazovat prostor se pokoušejí i některá česká města. Například Brno zavedlo program Zeleň střechám!, kterým podporuje výstavbu vegetačních střech a dalších opatření pro ochlazování města.