Článek
„Nakonec můj příběh bude mít asi šťastný konec. A já jsem za to strašně rád,“ usmívá se trochu unaveně šestatřicetiletý Pavel Tesárek.
Říká to totiž po měsících strachu a nejistoty. Na podzim mu lékaři oznámili vážnou diagnózu - akutní myeloblastickou leukémii, agresivní formu rakoviny krve, která postupuje velmi rychle.
Nastoupil na náročnou léčbu pomocí chemoterapie, ta ale brzy přestala účinkovat. Urgentně proto potřeboval najít dárce kostní dřeně. Lékaři odhadovali, že bez něj Pavlovi zbývají dva měsíce života.
Následovaly týdny hledání člověka, který by s ním měl shodu v takzvaných HLA znacích - specifických znacích imunitního systému, které se mimo rodinu hledají jen velmi vzácně.
Dárce se podařilo najít, v dubnu měl Pavel naplánovaný i konkrétní termín transplantace. Jenže na poslední chvíli dárce odstoupil. Jestli to bylo ze zdravotních, osobních nebo jiných důvodů, se ale šestatřicetiletý muž nedozví. Celý proces je totiž anonymní.
Složité a psychicky náročné hledání tak pokračovalo. Odezva veřejnosti byla silná - na desítkách náborových akcích po celém Česku se do registru dárců nově zapsaly přibližně tři tisíce lidí. Vhodný pro Pavla ale mezi nimi nebyl.
Dárce se nakonec našel v rodině - stal se jím jeho tatínek. Potřebná genetická shoda byla sice jen asi poloviční, kvůli agresivní a rychle postupující nemoci ale nebyl čas na delší čekání.
Pavel Tesárek s partnerkou vychovávají dnes téměř dvouletého chlapečka.
„Solidarita měla smysl“
„Chtěl bych poděkovat všem, kdo se šel registrovat,“ zdůrazňuje Pavel. „Ta vlna solidarity v rámci celé republiky byla obrovská. Jsem po transplantaci, dárcem byl můj otec. Já jsem neměl čas čekat na to, jestli se najde ještě někdo další,“ vysvětluje.
Zda jeho tělo darovanou kostní dřeň přijalo bez komplikací, ukážou až následující týdny. „Reakce proti štěpu může být až další dva měsíce, ještě není pořád vyhráno,“ doplňuje jeho partnerka Andrea Chrástná.
„Teď mu tlumí jeho imunitní systém, aby přijal nové krvotvorné buňky. Modlíme se, aby se uchytily a zůstaly v jeho těle,“ dodává.
Pokud by se to nepovedlo, musel by pravděpodobně dárce hledat znovu - už potřetí. „Doufám, že to nebude náš případ, protože jsme všichni psychicky vyčerpaní, Pavel i fyzicky. Prošel si peklem,“ přiznává Andrea.
A apeluje na veřejnost, aby se lidé zapsali do registru dárců. Ty jsou v Česku dva, zapsat se do něj může jakýkoli zdravý člověk mezi 18 a 35 lety. „Je něco ohromného, když může člověk zachránit další život. Kdo se nemůže zapsat do registru dárců kostní dřeně, může darovat krev, i ta je velmi potřebná pro tyto pacienty,“ upozorňuje.
Tři tisíce nových dobrovolníků, kteří se zapsali do registru, statisticky zachrání přibližně 25 pacientů. „Vlna solidarity, kterou se podařilo vyvolat, tak rozhodně měla smysl – další pacienti, kteří dostanou šanci na život, budou následovat,“ zdůrazňuje mluvčí Českého národního registru dárců dřeně Klára Conková.
Náborové akce pro nové zájemce podle ní budou pokračovat celé léto na nejrůznějších akcích nebo festivalech.
Na podzim Pavlu Tesárkovi lékaři diagnostikovali vážnou leukémii.
Každý čtvrtý pacient dárce nenajde
Právě pacienti s leukémií potřebují transplantaci kostní dřeně nejčastěji. Jediná možnost to bývá i pro pacienty se zhoubnými nádory, těžkými útlumy krvetvorby a dalšími vážnými nemocemi.
V asi čtvrtině případů se podaří najít dárce v rodině. Ostatní jsou odkázáni na dobrovolné dárce zapsané v jednom z 80 registrů po celém světě.
Šance, že ke shodě mezi pacientem a dobrovolníkem dojde, je poměrně malá - reálně daruje přibližně procento ze všech zapsaných.
„Registrace k nám je vlastně takový morální závazek, že kdyby někde na světě onemocněl člověk se stejnými či velmi podobnými transplantačními znaky, jsem tu pro něj a jsem ochoten darovat nezištně kousek sebe,“ vysvětluje Pavel Jindra, vedoucí lékař Českého národního registru dárců dřeně a primář hematologicko-onkologického oddělení FN Plzeň.
Všechny případy bohužel nekončí dobře - nemoc postupuje příliš rychle. Přibližně pro každého čtvrtého pacienta se dárce nepodaří najít včas.
Registry dárců kostní dřeně v Česku
V Česku existují dva registry dárců kostní dřeně, přes které je možné se zapsat – Český registr dárců krvetvorných buněk při IKEM a Český národní registr dárců dřeně. Zájemce ale musí splňovat několik kritérií:
- je ve věku od 18 do 35, popř. 40 let,
- má výborný zdravotní stav,
- nebere trvale léky a nepodstupuje léčbu (s výjimkou antikoncepce),
- jeho hmotnost je více než 50 kilogramů,
- má veřejné zdravotní pojištění platné v Česku.
Jak vypadá darování dřeně
Pokud se podaří najít shodu mezi pacientem a potenciálním dárcem, daného člověka čeká série vyšetření. Následně si může vybrat mezi dvěma způsoby odebrání krvetvorných buněk.
První možností je klasické odsátí jehlou z pánevní kosti, dárce je během toho pod narkózou. Novější metodou je pak separace těchto buněk přímo z krve, což je velmi podobné jako darování plazmy. Na takzvaném separátoru musí dárce vydržet tři až čtyři hodiny.
Jednou z nejčastějších obav potenciálních dárců je bolest z odběru. Proces je dnes ale výrazně šetrnější než dříve.
„Po odběru z kosti pánevní popisují dárci, že je bolí místo vpichu stejně, jako kdyby dosedli na led nebo je někdo nakopl. Nejde o žádnou ostrou bolest, spíše pocit jako po nárazu. U té separace nemluví o bolesti, to je spíše zdlouhavé a pro někoho to může být nepříjemné,“ popisuje Jindra.
V českém registru je aktuálně přibližně 160 tisíc lidí, po celém světě jich je pak téměř 44 milionů. Všechny registry na světě jsou propojeny a spolupracují, každý dárce je k dispozici pro každého pacienta.
