Článek
Růst platů zdravotníků v příštím roce by se měl držet v rozmezí úhradové vyhlášky, v níž by se měly platby zařízením zvýšit o dvě až tři procenta. V pořadu Poledne s Moravcem to v neděli řekl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Odmítl návrh ODS na zvýšení poplatku za pohotovost, cesta k udržitelnému financování zdravotnictví je podle něj ve zvyšování efektivity, například posilováním primární péče.
Takzvaná úhradová vyhláška stanovuje rozdělení peněz zdravotnickým zařízením na další rok. O úhradách jednají na jaře zástupci zdravotnických segmentů přímo s pojišťovnami, letos podle Vojtěcha dohody uzavřelo 12 z 15 segmentů. Nedohodli se zatím ambulantní specialisté a zástupci jak akutní, tak následné lůžkové péče. I těm však podle ministra porostou peníze obdobně jako ostatním segmentům.
Právě růst úhrad podle ministra omezí možnosti zařízení navyšovat platy. „Platy budou moci růst pouze tak, aby si to mohly ty segmenty dovolit, to znamená budou moci růst v rámci těch nárůstů úhrad. Tak to prostě je, protože, znovu říkám, já určitě nepřipustím, aby úhradová vyhláška byla deficitní,“ řekl. Konkrétní číslo o růstu platů ale před jednáním s odbory nechtěl uvádět.
Bývalý ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) uvedl, že platy zdravotníků by měly růst minimálně o pět nebo šest procent. Z pohledu hospodaření by podle Válka bylo namístě sloučit minimálně dvě z dnešních sedmi zdravotních pojišťoven s těmi, které lépe hospodaří. To Vojtěch nevyloučil, ale problém by to podle něj nevyřešilo.
Oba politici se shodli na tom, že řešením problému s financováním zdravotní péče není ani zvýšení poplatku za pohotovost, který na sobotní ideové konferenci občanských demokratů označil za nízký stínový ministr zdravotnictví z ODS Štěpán Slovák. Cesta je podle Vojtěcha například v centralizaci specializované péče, posilování role praktických lékařů a zefektivnění lůžkové péče, kde jsou podle něj nevyužitá akutní lůžka, a naopak se nedostávají lůžka následné a dlouhodobé péče. Po nich se navíc bude s ohledem na stárnutí populace výrazně zvyšovat poptávka.
Vojtěch dodal, že vláda připravuje balík legislativních změn ve zdravotnictví, který zahrnuje mimo jiné i automatický bonus ze zdravotního pojištění pro lidi, kteří dodržují plán prevence. V další fázi by se podle něj mohl rozšířit i na chronicky nemocné, kteří plní léčebný plán. S tím Válek souhlasil. „Celý ten balík změn bude teď v létě dokončen a půjde do legislativního procesu. Já předpokládám, že od 1. ledna 2028 by mohl být účinný,“ řekl ministr.
Doplnil, že nejpozději v září předloží vládě také zákon o povinnosti lékařů používat pro předepisování vyšetření elektronické žádanky. Vláda podle něj plánuje příští rok ve zdravotnictví ušetřit tři miliardy v hospodaření zdravotních pojišťoven a další tři na straně poskytovatelů péče.
Veřejné zdravotní pojištění, které spravují zdravotní pojišťovny, hospodaří letos s výdaji více než 570 miliard korun, příjmy jsou o téměř 15 miliard korun nižší. Platby státu za více než šest milionů penzistů, dětí nebo nezaměstnaných tvoří třetinu příjmů, zbytek je z většiny pojistné od zaměstnanců a zaměstnavatelů. Vláda tento týden schválila navýšení platby za státní pojištěnce v příštím roce o 24 miliard korun.
