Článek
Česko zažívá jednu z nejhorších červnových vln veder v historii měření. Ani v současné době pokročilé změny klimatu není běžné, že by už v červnu přišla týdny trvající vedra s teplotami nad 30 °C. Z pohledu do historických dat je nicméně jasné, že vzácnost červnových veder se postupem času snižuje.
Posuďte sami.
Takhle vypadá vývoj výskytu červnových dní nad 30 °C od roku 1961. Dodejme, že jsme pro vyloučení efektu lokálních výkyvů započítali jen dny, kdy teplota tropickou třicítku překročila alespoň na třech stanicích napříč Českem.
Jak můžete vidět, teploty nad 30 °C byly v červnu v menší míře k vidění i před více než půl stoletím, v posledních letech se už ale staly pravidlem – a raritou je spíš to, když se v červnu žádné neobjeví.
Zajímavý je i pohled na ještě vyšší teploty. Takhle například vypadá tzv. heatmapa ukazující výskyt dní s maximální teplotou alespoň 35 °C mezi lety 1961-2020. Vyplývá z ní, že tak vysoké teploty se až do 90. let v červnu prakticky nevyskytovaly, zatímco v minulé dekádě už jich bylo požehnaně.
Vysvětlení, jak číst v heatmapě, najdete v rozbalovacím boxu níže.
Jak číst heatmapu?
Obecně platí, že čím je červená sytější, tím vyšší je daná hodnota (tedy počet dní). Šedá barva značí nulový výskyt.
Červny jsou teplejší než dřív července
Průměrně se teplota června od roku 1961 zvýšila o 2,8 °C, což zároveň znamená, že červen je v našich končinách pátým nejrychleji se oteplujícím měsícem.
Rekord zatím drží rok 2019. V příštích dnech se rozhodne, jestli bude letos pokořen, nebo ne.
Že jde o skutečně velkou změnu, ukazují už předešlé grafy s nárůstem počtu horkých dní. Možná by vás ale ani po jejich shlédnutí nenapadlo, že v poslední dekádě jsou červny průměrně teplejší, než byly července a srpny v dekádě 1961-1970.
Jak ale můžete vidět, jsou dokonce o hodně teplejší. Průměrná teplota červenců v 60. letech byla 16,7 °C, pro červny v dekádě 2016-2025 vychází na 18,1 °C:
Jak to bylo dřív?
Starší data s celorepublikovým srovnáním k dispozici nemáme. Pokud se ale bavíme o vlivu změny klimatu, kterou nastartovala průmyslová revoluce, je pro nás časová řada začínající po polovině minulého století dostatečně vypovídající. Ty největší změny způsobené emisemi se totiž začaly projevovat právě až v tomto období.
Víme to, protože nějaká data ze staršího období samozřejmě existují, a není jich málo. Jen z nich nelze udělat celorepublikový průměr.
Takto například vypadá vývoj průměrné teploty červnů ze stanice v pražském Klementinu, která má nejstarší řadu v České republice:
První třicítky už běžně v květnu
Možná vás při čtení napadla otázka, jak se oteplování června propisuje do vývoje statistiky příchodu prvního dne v roce s teplotou nad 30 °C. I tady vliv samozřejmě vidět lze, byť je menší, než by se mohlo na první pohled zdát.
Už od 90. let totiž průměrné datum prvního tropického dne v roce vychází na květen, takže červnové teploty do této statistiky vlastně už ani moc nepromlouvají. Příchod první třicítky v Česku se mimochodem zkracuje průměrně o 2,6 dne za dekádu.
Co bude dál?
Poselství do budoucna je jasné. Svět se zatím ve srovnání s předindustriálním obdobím oteplil o 1,4 °C a s momentálním nastavením míří někam mezi 2 °C až 3 °C. To znamená, že všechny výše popsané trendy budou pokračovat a prohlubovat se.
Obrázek o tom, jak moc, nabízí následující odhad vědců z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR (tady už se nebavíme o počtu dní za červen, ale celý rok):
P10 až P90 jsou percentily ukazující krajní rozsah nejistoty vývoje modelů. P10 znamená, že je 90% pravděpodobnost, že daného limitu bude dosaženo a jde o chladný scénář. Na druhém konci spektra P90 znamená, že je 10% pravděpodobnost, že daného limitu bude dosaženo a jde o teplý scénář.
Samozřejmě nebude přibývat jen tropických dní, ale i extrémně horkých dní s teplotami vysoko nad 30 °C. Například dní s teplotou 36 °C a výš už přibylo z 53 v období 1961-1990 na 484 v období 1991-2020.
Pokud vás zajímá vývoj dalších statistik ukazujících, jak se v Česku otepluje celé léto, najdete je v tomto našem článku z loňského roku.
