Článek
Basketbalistky ze strakonického gymnázia se kvalifikovaly na mistrovství světa. Ale nakonec nebylo vůbec jasné, jestli do Srbska, kde se letos šampionát konal, budou moct odjet.
„Ministerstvo školství zrušilo stávající dotační systém a vymyslelo nový, což samozřejmě z časových důvodů shodilo dotaci pro školy, které se probojovaly na mistrovství světa,“ říká ředitel Gymnázia Strakonice Miroslav Hlava.
S pomocnou rukou přispěchal nakonec mimořádně Jihočeský kraj, k tomu přispělo město Strakonice, rodiče, sponzoři a nadační fond školy. A tak dívčí reprezentace mohla vyrazit.
Je ale otázka, jak budou školní sportovní soutěže vypadat v dalším školním roce. Ministerstvo dotaci na jejich organizaci vždy vypisovalo na podzim a nejinak tomu bylo i loni. Nakonec se ale výzva rušila a s velkým zpožděním vypisovala až na konci dubna. Roli sehrálo rozpočtové provizorium, ve kterém české finance kvůli neschválenému rozpočtu vězely až do letošního března.
Nicméně částka ve výzvě je o více než polovinu nižší, místo 32 milionů jde o 15 milionů korun. Krátilo se ve všech kategoriích. Nejvíce ale ve sportovních soutěžích na druhém stupni základních škol a v podpoře účasti středoškoláků na mezinárodních soutěžích.
„Ke snížení alokace došlo v návaznosti na schválený státní rozpočet na rok 2026, v němž byl výrazně snížen rozpočtový ukazatel určený pro školní a vysokoškolský sport. Ministerstvo proto muselo upravit finanční alokaci Výzvy na podporu školních sportovních soutěží tak, aby odpovídala objemu prostředků, které má v rámci schváleného rozpočtu k dispozici,“ říká mluvčí ministerstva školství Ondřej Macura.
Měnilo se ale i spektrum žadatelů. Už nemůže jít o spolky. Mohly žádat jenom kraje a jejich příspěvkové organizace a vůbec poprvé v této výzvě také sportovní svazy. Dosud o podporu žádat nemohly. K tomu pak ve dvou oddílech také samotné školy.
„Okruh oprávněných žadatelů byl upraven s ohledem na snížení alokace finančních prostředků určených pro tuto výzvu ze státního rozpočtu a také na základě zkušeností z předchozích let, včetně historicky požadované výše dotací jednotlivých subjektů. Ministerstvo školství se zároveň chce v oblasti školního sportu více zaměřit na užší spolupráci se sportovními svazy a samosprávami,“ dodává Macura.
Co bude? Nevíme
Problém ale je, že budoucnost konání sportovních soutěží na školách je nejistá. Vzhledem k tomu, že se rušila podzimní výzva a k tomu se měnily podmínky, není jasné, kdo a jestli vůbec někdo vlastně soutěže uspořádá v novém školním roce.
Když se totiž Seznam Zprávy ptaly krajů, jestli o dotaci požádaly, ukázalo se, že většina tak neučinila.
„Podmínky výzvy nebyly nastaveny tak, aby umožnily kraji zajistit ve stanoveném termínu kvalitní zpracování projektové žádosti,“ říká kupříkladu mluvčí Karlovarského kraje Jitka Čmoková.
Kraje si stěžují nejen na termíny – zrušení původní výzvy a krátký časový prostor na podání nové žádosti. Ale i na 10procentní spoluúčast, na kterou už v průběhu roku prý nemohly rozpočtově zareagovat.
„Změny v dotačních podmínkách a pozdní vyhlášení nové výzvy přinesly značnou nejistotu do jejich financování i organizace, především podzimní části soutěží,“ doplňuje za Ústecký kraj mluvčí Magdalena Fraňková.
Některé kraje ale o dotaci zažádaly. Jde například o Prahu, Královéhradecký kraj, který chce pořádat šest soutěží, a Zlínský kraj, kde je zájem o volejbal, fotbal a přespolní běh.
„Na jaře proběhl pouze zlomek tradičních soutěží, financovaných z rezerv pobočných spolků Asociace školních sportovních klubů nebo díky podpoře některých krajů. Většina jarních soutěží bohužel neproběhla, a to z důvodu nepodpořeného financování ze strany státu,“ popisuje Svatava Ságnerová, prezidentka AŠSK, která velkou část soutěží dosud organizovala, ale podle nových podmínek už o podporu žádat nemůže.
Dopad na pokračování soutěží
Jak budou sportovní soutěže vypadat v novém školním roce, se poodhalí nejdříve během léta. Ministerstvo školství totiž stanovilo, že nejpozději do 31. července výzvu vyhodnotí.
„Zkušenost z letošního roku ukazuje, že změny v systému financování a organizace mají přímý dopad na kontinuitu soutěží. Pokud nebude role jednotlivých aktérů a způsob financování stabilně a s dostatečným předstihem nastavena, hrozí další oslabování systému, který byl dlouhodobě budován a který je nyní postupně narušován, obdobně jako v minulosti u vědomostních soutěží,“ říká Jan Skopeček (ODS), náměstek hejtmanky Středočeského kraje pro oblast regionálního rozvoje, územního plánování, dotací a sportu.
Nejistotu cítí také školy, které dlouhodobě podporují sportovní vyžití svých žáků.
„Velmi stojíme za soutěžemi, a to nejen sportovními, ale i vědomostními. Nicméně jejich financování stojí skutečně na vodě,“ dodává ředitel strakonického gymnázia Miroslav Hlava, že nejde jen o přímé financování soutěží, ale i vůbec účast škol na nich.
Ze sportovních svazů požádal o dotaci Český atletický svaz. V jeho případě jde o stávající tradiční soutěže, které se konaly i v předešlých letech – Štafetový pohár, Pohár rozhlasu a Středoškolský atletický pohár. Naopak do dotace na druhou stranu nešli basketbalisté.
„Pravidla pro podání žádosti a následné plnění v rámci výzvy nekorespondovala s nastavením našich školních soutěží. Ty jsou už od úvodních kol převážně meziokresní a nesplňují tak základní podmínku programu,“ vysvětluje mluvčí České basketbalové federace Martin Peterka.
Z reakcí škol, krajů i sportovních svazů tak vyplývá, že velkou otázkou je vůbec postavení školních sportovních soutěží do budoucna. Ministerstvo školství totiž prostřednictvím své metodiky doporučuje, aby sportoval pokud možno každý žák. Soutěží se tak nemají účastnit jen pořád ty samé děti, které zároveň závodí i ve svém volném čase.
Na zápolení těch nejlepších byly přitom dosavadní akce založené, o to více v případě sportovních svazů, které nově ministerstvo školství do dotační výzvy začlenilo. Kdo tedy zajistí, aby si mohl sportovní zápolení užít opravdu každý, není do budoucna jasné.
