Nejoblíbenější památky v Česku. Zdaleka to nejsou jen hrady a zámky

Statistiky za minulý rok potvrzují trend postupného rozprostírání návštěvnosti různých turistických cílů napříč Českem. Lidé také mají chuť více objevovat nová místa. Poslední dobou si polepšila třeba některá muzea, památníky nebo technické památky. Je tu však i řada evergreenů, které se neomrzí.

Seznam Zprávy vybraly ze statistik nejoblíbenější kulturní památky. Některé zaznamenaly i mimořádný růst návštěvnosti, u jiných počet turistů naopak meziročně poklesl.

Největší hrad na světě a dominanta Prahy zaujímá první příčky statistik už řadu let. A zatímco v covidových letech 2020 a 2021 sem ročně zamířilo „jen“ kolem půl milionu lidí, od té doby počet turistů každoročně roste. Zvláště viditelné to bývá u katedrály svatého Víta, která se může od nedávna chlubit novými unikátními varhanami.

I v davu turistů, kteří v sídle králů, císařů i prezidentů obdivují historickou architekturu od románského stylu po 19. století i moderní prvky od architektů v čele s Jožem Plečnikem, je však možné najít klidnější místa. Patří k nim třeba letos po dlouhé době zpřístupněná Hartigovská zahrada.

Komplex bývalých Vítkovických železáren, jemuž se přezdívá „ostravské Hradčany“ a který je národní kulturní památkou, táhne díky syrové industriální atmosféře a originálním rekonstrukcím a dostavbám, jimž vládne hlavně architekt Josef Pleskot. Lidé sem ovšem ve velkém míří i do science centra Svět techniky nebo za řadou kulturních akcí včetně oblíbeného festivalu Colours of Ostrava.

Pražská židovská čtvrť patří k nejvýznamnějším v Evropě, i když prošla koncem 19. století asanací. V jejích relativně úzkých uličkách se zachovala řada cenných památek včetně nejstarší funkční synagogy v Evropě – Staronové synagogy. Židovské muzeum spravuje hned několik synagog, Starý židovský hřbitov nebo Obřadní síň, pořádá i komentované prohlídky celé čtvrti. Kvůli rekonstrukci je zavřená pouze někdejší Galerie Josefa Guttmanna, která se má otevřít příští rok pod názvem Artschul.

Do areálu světově nejslavnějšího českého pivovaru je možné přijít na prohlídku, která seznamuje s historií vaření piva nebo ukazuje zdejší expozici surovin. K vidění jsou tu však také krásné industriální památky, z nichž nejcennější jsou neorenesanční Jubilejní brána, zdobná vodárenská věž a tepelná elektrárna z roku 1907, v níž se vaří pivo značky Elektrárna.

Osmiboká ocelová rozhledna inspirovaná Eiffelovou věží byla postavena v rámci Jubilejní zemské výstavy v roce 1891. Na její vrchol vede 299 schodů a špička je přibližně ve stejné nadmořské výšce jako vrcholek její pařížské předlohy. Při zvláštních příležitostech bývá věž tematicky nasvícená. Lanová dráha na Petřín bude po rekonstrukci zprovozněná až v září 2026, takže je nutné sem zatím dojít pěšky.

Radnice Starého Města pražského láká hlavně na Staroměstský orloj nebo na unikátní vyhlídku z věže. Památku tvoří skupina propojených budov ze 14. a 15. století i pozdějších dob, stavěných z části na románských základech a přestavovaných od středověku až do 20. století. Nejcennější částí interiéru je bývalá radní síň z druhé půlky 15. století s malovaným stropem z doby renesance. Přístupné je i podzemí s románskými a gotickými sklepy.

Klášter s tradicí sahající do roku 1143 založil řád premonstrátů a dodnes patří mezi nejstarší fungující konventy tohoto řádu na světě. Největším lákadlem je barokní knihovna – Filozofický a Teologický sál patří k nejkrásnějším v Evropě. Knihovna čítá více než 200 tisíc svazků, včetně rukopisů a prvotisků. Navštívit lze i Strahovskou obrazárnu s díly od gotiky po baroko a projít se dá i pivovarem, v němž se pivo vařilo už ve 12. století.

V kryptě nyní pravoslavného kostela svatých Cyrila a Metoděje na Novém Městě pražském se tři týdny ukrývalo sedm parašutistů po atentátu na říšského protektora Reinharda Heydricha. Ti pak uvnitř 18. června 1942 svedli svůj poslední boj. Expozice ve správě Vojenského historického ústavu Praha popisuje vývoj od mnichovské dohody k operaci Anthropoid a samotnému boji v kostele. Samotný chrám přiléhající ke klášteru Na Zderaze je zajímavý vrcholně barokní architekturou s velkým podílem Kiliána Ignáce Dientzenhofera.

Cisterciácký klášter s kostelem Nanebevzetí Panny Marie a svatého Jana Křtitele návštěvností překonává i chrám svaté Barbory ve stejném městě. Původně gotická architektura upravená v době baroka geniálním architektem Janem Blažejem Santinim je památkou na seznamu UNESCO a od letošního roku i národní kulturní památkou.

Celý Lednicko-valtický areál je nejvýznamnějším jihomoravským lákadlem díky zařazení na seznam UNESCO. Největším tahounem je v něm romantický zámek v Lednici, inspirovaný anglickou gotikou. Jeho původ sahá až do renesance, z barokní doby se dochovala sousední jízdárna, která si zahrála třeba ve filmové pohádce Hodinářův učeň. Menší romantické stavby v parku stojí od konce 18. století. Pozoruhodný je i zdejší skleník.