Článek
Ve čtvrtek v poledne se europarlamentem nesl řev. Dupání a pokřikování poslanců z jedné strany hlasovací místnosti na druhou nebralo konce. „Tady není žádná debata,“ opakovala do mikrofonu rozzuřenému sálu předsedající poslankyně.
Pak došlo k hlasování o tom, jestli EU umožní technologickým firmám skenovat komunikaci všech obyvatel Evropy, navzdory tomu, že to již parlament zamítl. A ruch z poslaneckých lavic zesílil.
„Byl to takový cirkus, že jsem si chvilku nebyl jistý, co parlamentem prošlo,“ okomentoval europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09).
Legislativa přezdívaná Chat Control 1.0, která podle příznivců chrání děti před sexuálními predátory a podle odpůrců znamená plošnou ztrátu soukromí, umožňuje technologickým gigantům provozujícím komunikační platformy jako například Messenger či Instagram hledat v digitální komunikaci obyvatel EU prvky sexuálního predátorství.
Jenže 4. dubna 2026 výjimka, na jejímž základě toto svolení bylo legislativně možné, skončila.
Výsledek druhého hlasování o prodloužení této výjimky je takový, že obě strany dostaly kus svých požadavků. Výjimka pro poskytovatele platforem s oficiálním názvem legislativy CSAM sice parlamentem prošla, ale s pozměňovacím návrhem, který chrání šifrovanou komunikaci obyvatel EU, kam patří iMessage, WhatsApp nebo Signal. Komunikační platformy, kde skenování obsahu může probíhat, jsou například Messenger a Instagram.
Parlament tak sice zrušil výsledek vlastního hlasování, ale zároveň nejobávanější prvek legislativy spočívající v průlomu šifrované komunikace „vykostil“.
„Dnešek je pro mě a všechny ochránce soukromí hořkosladké vítězství. Ochrana šifrování byla jednou z našich priorit. Jsem tedy ráda, že se podařilo získat absolutní nadpoloviční podporu pro změnu, která zachová alespoň šifrování. Zároveň ale bohužel prošlo dobrovolné masové skenování,“ vysvětluje europoslankyně Markéta Gregorová (Piráti).
Pikantnost na pikantnost
Platnost výjimky vypršela, protože Evropský parlament zamítl její prodloužení. Následovala série pikantních situací. O první se postaraly samy technologické společnosti.
Microsoft, Meta, Google a Snap neboli poskytovatelé platforem skenujících komunikaci vydali společné prohlášení, podle nějž „budou chránit děti dál“ – zákon, nezákon. Prohlášení sice napsali dostatečně kriticky, aby nebyli právně postihnutelní, ale Seznam Zprávám zaměstnanec jedné z těchto firem potvrdil, že proces běží dál.
Microsoft na dotazy redakce odpověděl: „Microsoft pokračuje ve zpřísňování ochrany dětí ve spotřebitelských komunikačních službách, aby se minimalizovala rizika nevhodného obsahu či kontaktů.“
Pro schválení výjimky, která by skenování komunikace umožňovala, hlasovala i nejsilnější frakce evropské politiky sdružující přes 80 politických stran z celé Evropy – evropští lidovci (EPP), jejichž součástí jsou z Česka TOP 09, STAN a KDU-ČSL. Partaj patří k zastáncům Chat Controlu kvůli zmíněné ochraně dětí před sexuálními predátory a zamezení šíření dětské pornografie. K dosažení politického cíle jim pomohl zřídka využívaný legislativní postup, kterým výjimku vrátili zpátky na stůl.
S tím, že by mělo nařízení v praxi ochránit děti, ale všichni europoslanci nesouhlasí. „Hlasoval jsem proti návrhu Chat Control, protože děti opravdu neochráníme tím, že začneme plošně kontrolovat soukromou komunikaci milionů nevinných lidí. Potřebujeme tvrdě postupovat proti pachatelům, ne oslabovat soukromí všech občanů. Rád bych také dodal, že naprosto odmítám způsob, jakým se debata v Evropském parlamentu znovu otevřela. My už jsme Chat Control jednou odmítli, ale jeho zastánci se s tím nespokojili, proto využívají triků a kliček k tomu, aby se o něm hlasovalo znovu,“ říká europoslanec Ondřej Krutílek (ODS).
Druhý život
Návrh Evropské komise na prodloužení hlasovací výjimky nespadl do legislativního koše ani po odmítnutí parlamentem. Proč se tak stalo? Někteří europoslanci i média interpretují situaci tak, že si maltská předsedkyně Evropského parlamentu a členka EPP Roberta Metsolaová vyjednala odmítnutí rozhodnutí EP ze strany Rady Evropské unie někdy neoficiálně nazývané Rada ministrů.
Po jednání Metsolaové s Radou, o němž informoval například server Euronews, se vrátila zamítnutá legislativa zpátky k hlasování v europarlamentu.
„Odmítám, že by došlo k čemukoliv nestandardnímu. Tady vzniká dojem, že EU chce vytvořit skrze CSAM velké nebezpečí. Ve skutečnosti jde jenom o to, aby systém, který tady platil několik let a byl využívaný na vyhledávání rizik sexuálních predátorů, mohl být využívaný dále. Mezi Radou a europarlamentem se nepodařilo po letech jednání najít shodu na tom, jak by měla vypadat nová, lepší legislativa,“ vysvětluje kontext europoslanec Luděk Niedermyer (TOP 09), který na evropské úrovni do EPP patří.
Podle něj se poté, co tato výjimka skončila, ukázalo, že v Radě existuje shoda na tom, že by pokračovat měla. „Nestalo se nic jiného, než že Rada pokračovala v platném legislativním procesu, uzavřela první čtení a text, který má k dispozici, vrátila do parlamentu, aby se k tomu vyjádřil v rámci druhého čtení.“
Ať už má pravdu jedna či druhá interpretace, návrat k hlasování v parlamentu mělo pro příznivce CSAM dvě výhody. Jednak poskytl zamítnutému zákonu „druhý život“ a také ztížil odpůrcům cestu k jeho zamítnutí. Na čtvrtečním hlasování tak odpůrci potřebovali pro druhé odmítnutí minimálně 361 hlasů, tedy nadpoloviční většinu celého europarlamentu.
„Pokud jednou parlament řekne jasné ne, Komise to musí respektovat, ne hledat procesní výjimku, jak si vynutit další hlasování za přísnějších podmínek,“ trvá na skeptické perspektivě europoslankyně Markéta Gregorová (Piráti), která mezi českými europoslanci patří k nejsilnějším odpůrcům legislativy.
Nyní bude záležet na tom, zda Rada změny Evropského parlamentu přijme. Pokud by je odmítla, může legislativa pokračovat do další fáze jednání mezi oběma institucemi, tedy třetího čtení.
