Hlavní obsah

Zlevnily pohonné hmoty, a inflace tak zpomalila na 1,5 procenta

Foto: Shutterstock.com

Ilustrační snímek.

Meziroční inflace v Česku v červnu zmírnila z květnových 2,1 procenta na 1,5 procenta, uvedl Český statistický úřad. Přispěl k tomu především pokles cen pohonných hmot.

Článek

Český statistický úřad (ČSÚ) dnes potvrdil svůj předběžný odhad růstu spotřebitelských cen z úterý. Inflace letos v červnu zmírnila z květnových 2,1 procenta na 1,5 procenta.

Ke zmírnění inflace podle statistiků významně přispěl pokles cen pohonných hmot v poslední době po březnovém prudkém zdražení.

„Nafta se v červnu na čerpacích stanicích prodávala v průměru zhruba za 37 korun za litr a benzin Natural 95 za necelých 40 korun za litr. V případě benzinu Natural 95 to byla nejnižší hodnota od letošního března a v případě nafty od února,“ uvedla vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ Pavla Šedivá.

Pohonné hmoty sice dál meziročně zdražovaly, ale růst jejich cen výrazně zpomalil. V červnu činilo zvýšení cen paliv a maziv ve srovnání s loňskem 14,9 procenta, zatímco v květnu zdražovaly o 26,3 procenta.

Červnovou inflaci na 1,5 procenta srazily ceny potravin a pohonných hmot, uvedl v komentáři k vývoji inflace ředitel sekce měnové České národní banky Petr Sklenář. Očekává, že celková inflace bude ve druhé polovině roku poblíž dvou procent, na závěr roku spíše mírně nad touto hodnotou. Poslední zpomalení inflace jde podle něj na vrub kolísavých položek, na jejichž další vývoj nelze spoléhat. Naopak zvýšená jádrová inflace a nárůst globálních inflačních tlaků představují nadále důvody pro zvýšenou obezřetnost, dodal.

„Nicméně z pohledu ČNB se mnoho nemění, když inflaci táhnou dolů volatilní složky, které mohou rychle otočit směr. Ostatně nám to ukázal tento týden, kdy příměří na Blízkém východě je v ohrožení, což se projevilo nárůstem ceny ropy Brent na světových trzích až o deset procent. V podobném duchu se vyjádřil i člen bankovní rady Jakub Seidler, tudíž návrat ke snižování úrokových sazeb můžeme vyloučit. Naopak vzhledem k pokračujícím domácím cenovým tlakům nelze vyloučit ani dodatečné zvýšení úrokových sazeb v rámci tohoto roku,“ potvrdil jeho slova analytik Raiffeisenbank Martin Kron.

„Aktuální číslo bych nepřeceňoval. Jde o výkyv způsobený volatilními položkami, nikoli o návrat dezinflační fáze. Jakmile odezní efekt levnější ropy, vrátí se inflace nad dvouprocentní cíl a ve druhé polovině roku bude směřovat spíše do horní poloviny tolerančního pásma ČNB. Pro firmy se tak nic zásadního nemění. Sazby jdou nahoru, éra levnějšího financování se odkládá a do plánů na rok 2027 je i nadále třeba promítnout udržitelnost marží v dražším prostředí,“ uvedl Petr Kymlička, partner skupiny Moore Czech Republic.

Související témata:

Doporučované