Článek
Průměrná mzda v Česku stoupla ve druhém čtvrtletí tohoto roku meziročně o 6,4 procenta na 51 966 korun. Ve srovnání s loňským druhým kvartálem přibylo zaměstnancům ve výplatě v průměru 3105 korun. Při zohlednění inflace, která činila dvě procenta, mzda reálně vzrostla o 4,3 procenta. Údaje dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).
„Výrazně si polepšili zaměstnanci v odvětví administrativní a podpůrné činnosti, kam jsou zařazeny hlavně agentury práce a bezpečností agentury, jejichž mzdová úroveň je nízká,“ uvedla vedoucí oddělení statistiky práce ČSÚ Jitka Erhartová.
V této oblasti činil nárůst 16,6 procenta na 40 387 korun. Naopak nejnižší růst 0,2 procenta na 36 036 korun zaznamenali statistici v ostatních činnostech a pak v těžbě a dobývání, kde mzdy stouply o 2,2 procenta na 52 817 korun.
Nejvyšší průměrná mzda byla v druhém kvartálu i nadále v informačních a komunikačních činnostech, kde činila 90 948 korun. Následovalo peněžnictví a pojišťovnictví s 90 808 korunami. Nejnižší mzdy byly stále v ubytování, stravování a pohostinství, kde činily 30 394 korun.
Proti prvnímu čtvrtletí činil růst průměrné mzdy ve druhém kvartálu po očištění od sezonních vlivů 1,6 procenta. Statistici zpřesnili údaje o průměrné mzdě za první tři měsíce letošního roku, která podle aktuálních údajů činila 49 328 korun.
Podle analytičky Raiffeisenbank Terezy Krček se na jaře v mnoha odvětvích vyplácejí roční či mimořádné odměny a bonusy za hospodářské výsledky předchozího roku. Takže právě druhé čtvrtletí je obdobím, kdy se do mzdové statistiky poprvé plně promítají výsledky jarního kolektivního vyjednávání a úpravy mzdových tarifů s účinností od dubna.
„Růst mezd podporuje strukturální nesoulad na trhu práce, v některých profesích je nezbytné zvyšovat mzdy, aby si firmy udržely stávající zaměstnance. Vysoké tlaky na růst mezd jsou ve stavebnictví, v zemědělství, kde je nízká mzdová základna a ve službách, a nyní se k nim přidává veřejná správa, která může růst mezd ještě více rozpohybovat v příštím roce,“ tvrdí Krček.
„Po mimořádně silném prvním čtvrtletí, kdy mzdy rostly o 8,1 procenta, jde o mírné zvolnění. Pořád ale jedeme daleko nad tempem, které ekonomika dlouhodobě snese. Podle České národní banky by rovnovážný růst mezd slučitelný s inflačním cílem byl zhruba 4,5 procenta, my rosteme výrazně rychleji,“ říká Radovan Hauk, partner poradenské skupiny Moore Czech Republic.
Podle něj ale část letošního růstu mezd není výsledkem síly firem, ale zvýšení platů ve veřejném sektoru a přetrvávajícího nedostatku lidí, kvůli kterému firmy přeplácejí nedostatkové profese. „Pro domácnosti je to dobrá zpráva, jejich kupní síla se ale teprve letos vrátila nad úroveň před pandemií, takže o bohatnutí bych mluvil s opatrností,“ upozorňuje Hauk.
Statistici od letoška nezveřejňují údaje o takzvaném mediánu, tedy střední hodnotě mezd. Důvodem je to, že loni skončil datový zdroj, který tyto údaje modeloval. Nový zatím nebyl zprovozněn.
Reálná mzda v Česku meziročně stoupá od začátku roku 2024, předtím kvůli vysoké inflaci více než dva roky klesala. Bez započtení růstu cen roste průměrná mzda v Česku vytrvale od začátku roku 2014.
