Měl pověst hrdiny bez skandálů, teď šéf Zelenského kanceláře čelí problémům

Z nejbližšího okolí Volodymyra Zelenského v posledních měsících postupně odcházejí lidé, jejichž jména se objevují v rozsáhlých korupčních vyšetřováních.

Největší otřes přišel loni v listopadu, kdy po razii protikorupčních vyšetřovatelů rezignoval dlouholetý šéf prezidentské kanceláře Andrij Jermak – prezidentova pravá ruka a jeden z nejmocnějších lidí v zemi.

Jeho místo v lednu obsadil tehdejší šéf vojenské rozvědky HUR Kyrylo Budanov. Muž s výrazně odlišným profilem: kariérní voják, jedna z nejznámějších tváří ukrajinského odporu proti Rusku a především člověk, jehož pověst do té doby zůstávala prakticky nedotčená politickými a korupčními skandály.

O necelých devět měsíců později se ale nepříjemně blízko protikorupčnímu vyšetřování ocitl i on. Jeho jméno se podle ukrajinských médií objevuje v materiálech nové kauzy, která zasahuje přímo do prezidentské kanceláře.

Budanov nebyl z ničeho obviněn, národní protikorupční úřad NABU ani protikorupční prokuratura SAPO ho zatím neoznačily ani za podezřelého, i tak může vyšetřování představovat první vážnější test jeho dosud mimořádně silné pověsti.

Pro Zelenského navíc vše přichází v citlivou chvíli. Ukrajina se snaží přesvědčit evropské partnery, že dokáže s korupcí bojovat i tehdy, kdy vyšetřování míří do nejvyšších pater politiky.

Právě fungování protikorupčních institucí a právního státu je přitom jednou z klíčových podmínek dalšího postupu v přístupových jednáních s Evropskou unií.

„Zdá se, že se problémy jen vrší. Spolu se sílícími ruskými útoky to znamená, že letošní zima bude mimořádně těžká nejen pro běžné Ukrajince, ale i pro vedení země,“ říká pro Seznam Zprávy bývalý pracovník ukrajinské prezidentské kanceláře, který si kvůli citlivosti tématu nepřál být jmenován.

„Korupce je vážný problém, řešit ji ale uprostřed každodenního umírání a útoků na civilisty je nesmírně vyčerpávající,“ dodává.

Podobného názoru je také bývalý slovenský diplomat a politický analytik Balázs Jarábik. Podle něj navíc současnými případy série korupčních kauz zdaleka nemusí končit. „Podle všeho budou jen přibývat další,“ říká pro Seznam Zprávy.

Jméno Kyryla Budanova se do případu dostalo přes jeho dnes už bývalou zástupkyni Irynu Mudrou. Tu protikorupční vyšetřovatelé podezírají z účasti na činnosti zločinecké organizace, praní peněz a nezákonném přebírání firem v kauze, která je zároveň propojená s rozsáhlejším korupčním skandálem kolem státního provozovatele jaderných elektráren Energoatom.

Když se část vyšetřovacích materiálů v srpnu dostala před soud, ukázalo se, že případ může sahat výš.

V zachycených rozhovorech se podle ukrajinského serveru Hromadske opakovaně mluví o „Kyrylovi“ či „Kyrylu Oleksijovyčovi“. Podle zdrojů serveru může jít právě o Budanova. Jeho příjmení se navíc objevuje i přímo v soudních materiálech – v protokolu k jednomu z rozhovorů stojí „Budanov K. O.“.

Do nahrávek vstupuje také Timur Mindič, Zelenského někdejší obchodní partner a jedna z hlavních postav korupční kauzy kolem Energoatomu. Mudrá podle přepisů mluvila o jeho zájmu získat kontrolu nad peněžními toky přes státní Sense Bank. „Mindič oslovil Kyryla,“ měla říct.

S případem souvisí i 150 milionů hřiven v hotovosti, které měla skupina podle vyšetřovatelů prostřednictvím účtů nastrčených firem dostat do legálního finančního systému. Peníze měly následně posloužit k zaplacení kauce za bývalého ministra Hermana Haluščenka, stíhaného v související kauze Midas. Podle materiálů citovaných serverem Hromadske přitom skupina využívala účty u několika bank, mimo jiné u Sense Bank.

Pro Budanova jsou nahrávky politicky nepříjemné, i když samy o sobě neznamenají, že se dopustil trestného činu.

On sám na zveřejněné materiály reagoval zdrženlivě. O tom, zda se někdo dopustil trestného činu, má podle něj rozhodnout soud. Zároveň potvrdil, že s Mudrou zůstal v kontaktu i po jejím odvolání. Vysvětlil to tím, že se od lidí neodvrací, dokud nejsou známy definitivní závěry jejich případů.

Budanov v souvislosti s případem zároveň označil boj proti korupci za jedno z nejdůležitějších témat pro ukrajinskou společnost. To, že podobné kauzy vycházejí najevo a veřejně se vyšetřují, podle něj zároveň ukazuje, že v zemi fungují demokratické mechanismy.

I bez obvinění už ale může mít kauza dopad na jeho politické postavení. K Zelenskému totiž přicházel s pověstí válečného hrdiny, jehož se skandály prezidentova okolí do té doby prakticky netýkaly.

Vstupem do čela kanceláře se ale stal součástí stejného politického prostředí – a podle ukrajinských analytiků tím začal riskovat i vlastní popularitu.

Jarábik míní, že Budanov při přechodu do prezidentské kanceláře příliš na výběr neměl. Už před jeho jmenováním se objevovaly zprávy, že má skončit v čele vojenské rozvědky.

Přesun do prezidentské kanceláře pro něj zároveň znamenal „politický křest“. „Byl vojenským činitelem, populárním, protože je válka. A tahle pozice je nejvýznamnější politickou funkcí po prezidentovi,“ vysvětluje Jarábik.

Má za to, že současná kauza může Budanovovy další politické vyhlídky poškodit. „Určitě to bude mít dopad na jeho politickou budoucnost. Neodepisoval bych ho ale hned,“ dodává s tím, že rozhodující bude, zda se vyšetřování posune dál a zda se objeví důkazy přímo proti Budanovovi.

Politolog Volodymyr Fesenko v rozhovoru pro The Kyiv Independent popsal Budanova dokonce jako „Zelenského rukojmí“. Pokud má ambice na vlastní politickou kariéru, bude podle něj muset brzy řešit, zda zůstane součástí prezidentova týmu.

„Bude se muset rozhodnout, jestli zůstane v Zelenského týmu a bude riskovat další poškození své pověsti a případně i právní problémy, pokud budou podobné případy pokračovat,“ uvedl.

Pokud si chce Budanov zachovat pozici samostatné politické osobnosti, bude se podle něj muset od prezidenta naopak začít vzdalovat.

Podobně mluvil s Kyiv Independent - pod podmínkou anonymity - i jeden z provládních poslanců. Pokud Budanov skutečně uvažuje o vlastní politické budoucnosti, podle něj by pro něj bylo výhodnější zůstat v čele vojenské rozvědky a dál si budovat pověst válečného hrdiny. Prezidentská kancelář podle poslance vždy byla politicky „toxickým místem“.

Otázkou zároveň zůstává, zda pro Budanova kauza skončí pouze reputačním problémem. Fesenko uvedl, že vyšetřovací materiály mohou naznačovat, že Budanov požádal Mudrou, aby pomohla sehnat peníze na kauci pro jednoho z aktérů korupčního případu. Tedy na účel, ke kterému podle vyšetřovatelů směřovalo zmíněných 150 milionů hřiven.

„Shánět peníze na kauci ale není trestný čin,“ upozornil Fesenko. Právní riziko by podle něj vzniklo až v případě, že by se ukázalo, že při získávání peněz došlo k porušení zákona nebo byly součástí nelegálního schématu.

Případ Budanova je podle Jarábika potřeba vnímat v širším kontextu toho, co se v posledních měsících děje uvnitř Zelenského mocenského systému. Série protikorupčních vyšetřování podle něj postupně narušuje soudržnost týmu, o který se prezident během války opíral.

„Rozpadl se jeho tým. Už nemá ten soudržný tým, který kdysi měl pod vedením Andrije Jermaka,“ říká Jarábik.

Neznamená to podle něj, že by Zelenskyj ztratil kontrolu nad zemí nebo svým politickým aparátem. V nedávné analýze pro Carnegie Endowment Jarábik naopak upozornil, že prezident stále dokáže prosadit klíčová rozhodnutí a udržet kontrolu nad vládou i parlamentem. Problém vidí jinde: jednotlivé krize sice Zelenskyj stále zvládá, jeho politický systém je ale postupně méně soudržný a hůře odolává jejich kumulativnímu dopadu.

Protikorupční vyšetřování jsou podle Jarábika jedním z faktorů, které tento proces urychlují. Zasahují stále blíž k prezidentské kanceláři, odhalují vazby uvnitř mocenského aparátu a zároveň oslabují schopnost prezidentova okolí chránit vlastní lidi. Výsledkem je podle analytika další fragmentace politického systému.

„Z pohledu prezidentské kanceláře je to přímý útok na ně. Antikorupční orgány to samozřejmě interpretují tak, že pouze dělají svoji práci,“ popisuje Jarábik. Sám zdůrazňuje, že vyšetřovat korupční případy bez ohledu na to, koho se týkají, je jejich úkolem. Politický dopad jejich práce je ale podle něj nepopiratelný.

Očekává proto, že pokud budou další vyšetřování zasahovat do prezidentova okolí, současnou politickou krizi ještě prohloubí. „Má to dopad na soudržnost prezidentského týmu a podle všeho v tom budou pokračovat dál.“