Po vítězství AfD hrozí pat. „Jak jsme se dostali až sem,“ diví se Merz

„Samozřejmě budu kandidovat na ministerského předsedu, pokud se ukáže, že jsem dokázal vytvořit stabilní většinu,“ řekl sasko-anhaltský lídr AfD Ulrich Siegmund. Právě takovou podporu chce podle svých slov v příštích dnech a týdnech hledat mezi ostatními kluby i jednotlivými poslanci.

Výsledek mu dává silnou výchozí pozici, ale ne většinu. AfD získala 43,8 procenta hlasů a 39 z 83 mandátů. K absolutní většině jí v zemském sněmu budou chybět tři křesla. Siegmund přitom před volbami tvrdil, že jeho plánem je jednobarevná vláda. Teď připouští jinou cestu, zároveň ale říká, že se nechce kvůli moci „ohýbat“.

Klíčové požadavky AfD v tématu migrace a vnitřní bezpečnosti chce prosadit „na 100 procent“. Za nepřekročitelné považuje i některé další programové body, například trvá na vypovězení smlouvy spolkové země s veřejnoprávními médii.

Zároveň odmítl scénář, že by vláda AfD přežívala jen díky náhodným hlasům případ od případu. Mluví spíš o pevnější dohodě s částí poslanců mimo AfD.

A právě tady začíná povolební matematika.

AfD má v novém zemském sněmu 39 křesel. CDU, SPD, Zelení a Levice mají dohromady také 39. Zbývajících pět mandátů připadlo BSW, která těsně překročila pětiprocentní hranici pro vstup do parlamentu.

Strana založená Sahrou Wagenknechtovou, kdysi výraznou postavou Levice, se tak stala nejdůležitějším povolebním hráčem. BSW ale zatím nechce podpořit ani Siegmunda, ani dosavadního premiéra Svena Schulzeho z CDU. „Nezvolíme ani Siegmunda, ani Schulzeho,“ řekla spolupředsedkyně BSW Amira Mohamed Aliová.

Strana místo toho navrhuje nestranického premiéra, který by vládl s ad hoc většinami a hledal podporu napříč celým parlamentem. Generální tajemník BSW Oliver Ruhnert tvrdí, že už s vhodným kandidátem jednali a jeho jméno chtějí brzy představit ostatním stranám.

Jak realistický ten plán je, není jasné. AfD si však jako jasný vítěz voleb premiérské křeslo nárokuje a ostatní strany zase odmítají vládní spolupráci s AfD.

Zároveň platí, že BSW je ze všech ostatních stran k AfD nejvstřícnější. Sahra Wagenknechtová už před volbami odmítala „protipožární zeď“, tedy úplnou politickou izolaci AfD.

BSW připouští spolupráci při jednotlivých hlasováních a krátce před volbami dokonce představilo návrh na zastavení dalších dodávek zbraní Ukrajině, u kterého otevřeně počítalo s hlasy AfD.

Průnik obou stran je viditelný především v postoji k Rusku. BSW požaduje zrušení sankcí a omezení podpory Ukrajině. K režimu Vladimira Putina vystupuje hnutí dlouhodobě vstřícně. Podobný postoj má i AfD.

Podpora od BSW se může projevit při volbě zemského premiéra. V prvních dvou kolech kandidát potřebuje absolutní většinu, tedy 42 hlasů z 83. AfD jich má 39. Ve třetím kole už stačí většina odevzdaných hlasů.

Pokud by se všech pět poslanců BSW zdrželo a ostatní strany zůstaly jednotné, vznikl by pat 39:39. Siegmund by proto potřeboval buď hlas alespoň jednoho poslance mimo AfD, nebo aby se alespoň jeden poslanec z bloku CDU, SPD, Zelených a Levice zdržel.

Lídr AfD přitom oznámil, že hledá „stabilní většinu“ a že chce jednat s kluby, ale i s jednotlivci. Zároveň naznačil, že pokud takovou podporu nenajde, připadá v úvahu i jiný scénář: nové volby.

Ještě více faktorů ale komplikuje složení koalice bez AfD. Na podpoře takové vlády by se musela shodnout pravicová CDU s levicovými stranami: SPD, Zelenými a také postkomunistickou Levicí, s níž má CDU dosud stejně jako s AfD spolupráci zapovězenou.

Ani taková široká koalice by navíc bez podpory BSW neměla většinu.

Nejpravděpodobnější povolební scénáře tak spočívají v menšinové vládě AfD s podporou zvenčí, nestranickém premiérovi prosazovaném BSW, menšinové vládě vedené CDU, nebo dlouhém vyjednávání, které může skončit předčasnými volbami.

Jisté zatím není ani to, kdo se vůbec proti Siegmundovi postaví. Zemský lídr CDU Schulze v pondělí na tiskové konferenci v Berlíně řekl, že by jeho strana měla zamířit do opozice. „My jako CDU už nemáme mandát k vládnutí. Jsme v opozici. Mandát k sestavení vlády teď leží u AfD,“ uvedl.

V Berlíně mezitím sílí tlak na kancléře Friedricha Merze. „Jsme všichni hluboce otřeseni,“ řekl v pondělí po jednání vedení CDU. Výsledek podle něj strana v takové podobě nečekala.

„Je to volební výsledek, po kterém nemůžeme jednoduše pokračovat, jako by se nic nestalo. A také to neděláme. Něco to s námi dělá,“ prohlásil.

Propad CDU v Sasku-Anhaltsku označil za nejtěžší volební porážku strany za mnoho let, možná desetiletí. Zároveň řekl, že nedělní volby změnily nejen samotné Sasko-Anhaltsko, ale celé Německo.

Merz zároveň zopakoval, že CDU s AfD spolupracovat nebude.

Uvnitř strany se přitom podle německých médií řeší, kdo za debakl nese odpovědnost. Merz se sasko-anhaltským premiérem z CDU Schulzem vinili místopředsedu poslaneckého klubu CDU/CSU Seppa Müllera. Ten před volbami prohlásil souboj za prakticky rozhodnutý ve prospěch AfD.

Braniborský šéf CDU Jan Redmann podle účastníků jednání navrhoval nechat AfD nést odpovědnost za vlastní chyby. „Dejte jim šanci, aby se sami znemožnili,“ řekl.

Zároveň se vedení CDU snaží zastavit debatu o politické budoucnosti samotného Merze. Šéfka Úřadu spolkového kancléře Nina Warkenová i šéf parlamentního klubu CDU/CSU Thorsten Frei odmítají personální změny a argumentují potřebou stability. Uvnitř strany se ale podle Spiegelu už mluví o „problému s kancléřem“.

Merz čelí kritice už několik měsíců, kabinetu se navzdory opakovaným proklamacím nedaří provádět slibované reformy a podle řady průzkumů veřejného mínění je v žebříčcích oblíbenosti na chvostu.

Kancléř přitom v pondělí tvrdil, že na svém reformním kurzu trvá. Zároveň připustil, že reformy nestačí jen racionálně vysvětlovat, ale je potřeba je lidem předávat i emocionálně. „Musíme se pokusit, a já osobně také, oslovit lidi v celé jejich emocionalitě,“ uvažoval.

„Samozřejmě si kladu otázku, jak jsme se dostali až sem,“ dodal zamyšleně působící Merz.