Ruská propaganda kreslí cíle útoků na mapu. Polsko rychle pracuje na obraně

Přístav v Gdaňsku. Letecká základna v Malborku. Elektrárny, datová centra nebo sídlo generálního štábu ve Varšavě. Na mapě Polska je zvýrazněn jeden modrý symbol vedle druhého a od ruského území k nim míří barevné šipky.

„Potenciální cíle pro Geran-5 v Polsku,“ hlásá rusky záhlaví mapy.

Grafiku zveřejnil ruský propagandistický projekt Rybar, o jehož aktivitách v Česku tento týden psaly Seznam Zprávy. Nejde o vojenský plán, ale o hypotetický scénář šířený projektem napojeným na ruský informační prostor. Kanál napsal, že polské přístavy, letiště, sklady nebo datová centra představují pro nové ruské drony „výborné cíle“.

Mapa zapadá do nervózní atmosféry posledních týdnů. Série varování před možnou ruskou vojenskou nebo hybridní hrozbou proti evropským státům totiž neustává.

Před necelými dvěma týdny vystoupil kvůli bezpečnostní situaci před poslanci premiér Donald Tusk. „Pozdní podzim a zima budou nejkritičtějším momentem dosavadní války,“ řekl v Sejmu o válce na Ukrajině a dodal, že podle informací zpravodajských služeb se mezi možnými scénáři objevují také hybridní útoky drony a raketami proti zemím podporujícím Ukrajinu, včetně Polska.

K tématu se ve čtvrtek vrátil při návštěvě New Yorku i polský ministr zahraničí Radosław Sikorski.

„Z mnoha zdrojů dostáváme informace, že Rusko letos chystá něco velkého,“ prohlásil během debaty v Council on Foreign Relations. Co konkrétně by Moskva mohla připravovat, neuvedl. Jako jednu z možností zmínil operaci pod falešnou vlajkou, která by Kremlu poskytla záminku k další mobilizaci.

Polská vláda přitom měla už dříve dostat zprávu po jednání šéfa CIA Johna Ratcliffa s polskými představiteli. Ministr koordinující tajné služby Tomasz Siemoniak tehdy zveřejnil jen málo: Spojené státy podle něj pozorují „ruskou eskalaci“ a Ratcliffe měl po své cestě do Moskvy „velmi jasný obraz situace“.

Na bezpečnostní situaci reaguje i polská opozice. Strana Právo a spravedlnost v sobotu představila vlastní „Národní program obranné připravenosti“. Počítá mimo jiné s povinným šestnáctidenním vojenským výcvikem pro muže a programem pro středoškoláky.

Prezident Karol Nawrocki zase v pátek vyzval k debatě o širším a „odpovědném“ přístupu civilistů ke střelným zbraním.

Ve východním Polsku má přitom tohle napětí konkrétní podobu. Přerušovaný tón sirén se tam během září ozval opakovaně. Kvůli ruským útokům na západní Ukrajinu, někdy jen několik kilometrů od polské hranice, platil v Lublinském a Podkarpatském vojvodství opakovaně poplach před možným útokem ze vzduchu.

Armáda často vysílá do vzduchu vojenské letouny, dočasně se omezuje provoz letišť v Lublinu a Řešově a zastavuje odbavování na některých přechodech s Ukrajinou.

Ve školách mezitím začali ředitelé řešit mnohem praktičtější problém: kam s dětmi během poplachu. Na jednom z lublinských gymnázií odvedli ve čtvrtek 17. září během čtvrt hodiny přibližně 900 studentů na podzemní parkoviště nedalekého obchodního centra. „Nemáme sklep, nemáme kryt,“ vysvětlovala ředitelka školy Justyna Łubek.

Sportovní hala, kterou škola používala při běžných evakuacích, má velká prosklená okna a při případné explozi ji za bezpečnou nepovažovala.

Jiné školy poslaly děti do sklepů, šaten nebo na chodby dál od oken. Na jedné základní škole bylo v podzemí asi 500 dětí. Na jednom z gymnázií v Řešově ale výuka pokračovala normálně navzdory sirénám.

Nejednotná reakce odkryla slabinu systému, kterou následně přiznal i ministr vnitra Marcin Kierwiński z Občanské koalice. „Staly se chyby a na těch chybách budeme pracovat,“ řekl. Hasiči dostali za úkol postup škol a úřadů analyzovat.

Stát současně rychle rozšiřuje samotný systém varování. Ještě na začátku roku 2024 bylo v celém Lublinském vojvodství jen kolem třiceti sirén, které šlo spustit na dálku. Teď už je jich téměř 350 a do konce letošního roku jich má být přes tisíc. Výstrahy má nově doplnit také systém Cell Broadcast, který dokáže poslat upozornění přímo na všechny telefony v ohrožené oblasti.

Po velkém poplachu ze 17. září dostali Poláci taky nový návod, co při podobné situaci dělat. Dvanáctistránková online instrukce ministerstva vnitra je výrazně konkrétnější než obecná doporučení z dřívější bezpečnostní příručky, kterou dřív obdržely domácnosti.

Kdo má bezpečně dostupný označený úkryt, má se do něj přesunout s evakuačním batohem a léky. Kdo by musel dlouho zůstávat venku, má raději zůstat v budově a najít místnost bez oken co nejblíže jejímu středu. Platí takzvané pravidlo dvou stěn: mezi člověkem a venkovním prostorem mají být alespoň dvě pevné zdi.

Ani sklep ale automaticky neznamená bezpečí. Ministerstvo výslovně varuje před prostory s poškozeným stropem, plynovým potrubím nebo jediným východem. Jako možné úkryty uvádí také podzemní garáže, tunely nebo vnitřní části budov s pevnými zdmi.

Například vojenský analytik Jarosław Wolski nový návod pochválil. „Problém je jiný: Poláci se nemají kam schovat,“ reagoval na síti X.

Nejbližší úkryty ukazuje na mapě aplikace Kam se schovat. Podle ministerstva vnitra je v celé zemi na 85 tisíc vhodných míst pro zhruba 24 milionů lidí. Jen malá část z nich ale odpovídá představě krytu s masivními dveřmi, filtrováním vzduchu a konstrukcí schopnou odolat tlakové vlně.

Ministerstvo samo výslovně upozorňuje, že aplikace skutečné kryty vůbec nezobrazuje. Většinu bodů tvoří existující podzemní garáže, tunely, podchody, stanice metra nebo jiné prostory, které mohou při útoku poskytnout alespoň základní a dočasnou ochranu.

Všech zhruba 85 tisíc míst pro úkryt se má do konce roku nově označit tabulkou s mezinárodním znakem civilní obrany: modrým trojúhelníkem na oranžovém podkladu.

Na zanedbanou civilní obranu před dvěma lety upozornila zpráva polského nejvyššího kontrolního úřadu „V krytu se neukryjete.“ Zmiňovala nefunkční ventilaci, netěsnící nebo chybějící dveře, zavalené nouzové východy či filtry, které nikdo nevyměnil řadu let.

Nedostatky se začínají napravovat až čtyři a půl roku po ruském vpádu na Ukrajinu. Jeden z prvních nových ochranných objektů se v září začal stavět v městečku Borek Wielkopolski nedaleko Poznaně. Pod školním hřištěm tam vznikne modulární kryt pro 290 lidí za v přepočtu sto milionů korun.

Další kryty vznikají ve Strykówě u Lodže. Jeden pod městským tržištěm pro 120 lidí, druhý pod školním hřištěm v nedaleké vesnici pro dalších 60 lidí. Hotové mají být už v polovině listopadu. „Budování ochranných objektů se jako obec učíme úplně od základů,“ přiznává starosta Strykówa Piotr Ślęzak.

Součástí přípravy na krizové situace jsou i cvičení a školení veřejnosti. V sobotu se proto na východě Polska otevřelo veřejnosti na 260 hasičských stanic, zbrojnic a dalších míst. Například ve Włodawě u hranic s Běloruskem a Ukrajinou si lidé zkoušeli rozpoznat druhy zvukových signálů sirény.

Instruktoři učili lidi reagovat i na upozornění Vládního bezpečnostního centra nebo to, jak pracovat s mapou míst k ukrytí. „V souvislosti s posledními událostmi u východní hranice je obzvlášť důležité, aby obyvatelé věděli, jak postupovat v případě ohrožení. Znalost základních pravidel reakce může mít v krizové situaci velký význam,“ vysvětluje włodawská radnice.