Hlavní obsah

34 milionů mrtvých za pár hodin. Vědci ukázali, jak by vypadala jaderná válka mezi Ruskem a NATO

Foto: Alex Glaser, Youtube.com

Záběr z animace jaderného konfliktu mezi Ruskem a NATO. Na celé video simulace se můžete podívat níže v článku.

15. 9. 12:57

Riziko globálního jaderného konfliktu v posledních letech dramaticky roste, shodují se vědci. Jak by mohla taková válka reálně vypadat, ukázali skrze animaci odborníci z Princetonské univerzity. K zabití nebo zranění více než 90 milionů lidí by stačily tři hodiny.

Článek

Počítačová hra s cílem zničit svět? To možná člověka napadne při sledování válečné simulace nazvané „Plán A“, kterou vytvořil tým vědců v rámci programu pro vědu a globální bezpečnost na Princetonské univerzitě v New Jersey.

Animace na základě velkého množství dat zobrazuje konflikt mezi Ruskem a NATO, kdy by použití jedné „menší“ taktické jaderné zbraně mohlo vést k celosvětovému konfliktu.

„Riziko jaderné války se v posledních dvou letech dramaticky zvýšilo,” uvádí vědci v projektu. Jaderné útoky jsou sice až poslední možnost, ale jejich pravděpodobnost roste, varují. Podle odstrašující simulace by mohlo být do tří hodin od vypuštění jednoho „jaderného varovného výstřelu“ zabito nebo zraněno přes 91 milionů lidí v Rusku, USA a v členských zemí NATO, kam spadá většina Evropy včetně Česka.

Celá simulace vychází z úvodního kroku Ruska, které vypálí z oblasti Kaliningradu „varovný jaderný výstřel“, aby zastavilo postup NATO. Moskva totiž opustila vojenskou doktrínu neudeřit atomovými zbraněmi jako první. Použít je může i v případě agrese vedené konvenčními prostředky, jestliže je ohrožena sama existence státu.

Jakmile je bezjaderná hranice překročena, využijí obě strany své arzenály. Rusko vyšle na cíle Severoatlantické aliance a její jednotky 300 jaderných hlavic. NATO odpoví zhruba 180 takovými střelami.

Simulace pak ukazuje, jak se konflikt dál stupňuje, jaderné útoky by zasáhly 30 nejlidnatějších měst na obou stranách. Za několik úvodních hodin by si „jaderná bitva“ vyžádala 34,1 milionu mrtvých a 57,4 milionu zraněných.

Eskalace napětí mezi Ruskem a USA

Projekt vznikl v reakci na rostoucí napětí mezi Severoatlantickou aliancí a Ruskem, kdy obě strany (USA a Rusko) testují zbraně, které byly dříve zakázány v rámci Smlouvy o likvidaci raket středního a krátkého doletu, zkráceně INF.

V roce 2018 ale americký prezident Donald Trump oznámil odstoupení USA od této smlouvy. Důvodem mělo být údajné porušování závazků ze strany Ruska, konkrétně vývoj a rozmístění raketového systému 9M729, na které už v minulosti upozornila předchozí administrativa Baracka Obamy.

Rusko obvinění z porušování smlouvy odmítlo, přesto v únoru 2019 ministr zahraničí Spojených států Mike Pompeo oznámil odstoupení od smlouvy. Rusko v reakci učinilo stejný krok a dohoda v srpnu zanikla.

Prezident Vladimir Putin na začátku září oznámil vývoj nových raket s doletem přes 500 km. Šlo o odpověď na americkou raketovou zkoušku z letošního srpna. USA během ní otestovaly raketu, kterou zakazovala zmíněná smlouva z 80. let.

Ruské bombardéry také v minulosti opakovaně křižovaly vzdušný prostor USA. Spojené státy zase nedávno poslaly svůj „neviditelný” bombardér B-2 Spirit na misi nad Arktidu, kterou server Business Insider označil za „dvorek” Ruska.

Jasné varování

Vědecká simulace podle autorů nemá sloužit k vyděšení lidí, ale má primárně představovat jasné varování před možným vývojem v budoucnu. „Tento projekt je motivován potřebou zdůraznit potenciálně katastrofické důsledky současných plánů jaderné války Ruska a USA,” píše se v projektu.

Data shromážděná vědci z Princetonské univerzity mohou být užitečná také pro jednotlivé vlády, které díky nim mohou vypracovat pohotovostní plány v případě jaderné katastrofy, aby nedošlo k nadměrné eskalaci situace.

Doporučené