Hlavní obsah

Analýza: Evropu drtí energetická krize. A Putin za to nemůže

Zuzana Kubátová
šéfreportérka SZ Byznys
Foto: Profimedia.cz

Ilustrační foto.

Reklama

8. 10. 11:07

Za nekontrolovatelným růstem cen v Evropě stojí několik nečekaných faktorů a jeden zcela očekávatelný. Tím je nezvládnutý boj proti emisím a špatně ordinované regulace.

Článek

Evropu drtí ceny energií. Plyn tento týden vystoupal na rekordních 160 eur na megawatthodinu (MWh), od začátku roku na šestinásobek. Elektřina na burze Power Exchange CE zdolala hranici 163 eur za MWh, proti lednu to je o 224 procenta víc. Zdražilo uhlí, rychle jde nahoru ropa a s ní pohonné hmoty.

„Je to bezprecedentní krize, nic podobného nepamatuji za celou svou 40letou kariéru,“ říká Jiří Gavor, výkonný šéf Asociace nezávislých dodavatelů energií.

Evropa řeší, jak zastavit zdivočelý trh, a to jak na národních úrovních, tak na unijní půdě. Pětice členských států včetně Česka vyzvala Evropskou komisi k zásahu. Jednotlivé země chystají mimořádné kroky na ochranu spotřebitelů ohrožených energetickou chudobou.

I český premiér Andrej Babiš se nechal slyšet, že je vláda připravena snížit DPH na energie „až na nulu“. Dočasnou daňovou úlevu by Česko muselo vyjednat v Bruselu, už tak napjaté veřejné rozpočty by přišly o výnos, který zatím dosahoval čtvrtletně jednotek miliard a teď při zdražování by za rok šplhal na desetimiliardové částky. Babišova ochota k velkorysé daňové úlevě v situaci, kdy zadlužení státu nebezpečně roste, ukazuje, jak je situace vážná.

Plyn jako tahoun

Bezprecedentní růst má na svědomí několik faktorů: Prvním je loňský covidový ekonomický propad, letos střídaný rychlým růstem trhů. Poptávka po energiích prudce vzrostla, dodavatelé nestíhají reagovat.

Týká se to hlavně plynu, který je teď tahounem růstu i u ostatních komodit. A nejde jen o pocovidové oživení, ale i o probíhající změny globálního obchodu.

Dlouhá zima nezvykle vydrancovala evropské i asijské plynové zásobníky, o to je všude poptávka silnější. Evropa tím pádem přišla o významné dodávky zkapalněného zemního plynu (LNG) ze zámoří, jehož tu loni bylo hodně, ale letos míří hlavně do Asie.

„Další oblastí zvýšené poptávky je Jižní Amerika, v Brazílii se propadla výroba elektřiny z vodních elektráren, poklesla i těžba plynu v Argentině,“ vypočítává další globální souvislosti šéfka Českého plynárenského svazu Lenka Kovačovská.

„Export LNG z USA se za poslední dva roky téměř zdvojnásobil, zdvojnásobila se i těžba v Egyptě, ale téměř všichni ostatní producenti zaznamenali nějaká dočasná kapacitní omezení – řeč je například o Norsku, Nigérii, Peru, Angole nebo Austrálii. Kdyby k nim nedošlo, pokryla by nabídka LNG i zvýšenou poptávku ve světě. Místo toho ale došlo k výraznému omezení trhu, což s největší pravděpodobností vedlo i k letošnímu omezení dovozu LNG do Evropy,“ dodává Kovačovská.

V Brazílii se propadla výroba elektřiny z vodních elektráren, poklesla i těžba plynu v Argentině.
Lenka Kovačovská, šéfka Českého plynárenského svazu

Pro Evropu je ale LNG jen doplňkem, kontinent spoléhá hlavně na plynovody z Ruska a Norska. I tady je ale problém.

Podle Jiřího Gavora situaci v Evropě zhoršil fakt, že tu v posledních letech oslabovaly dlouhodobé kontrakty na plyn na úkor okamžitých „spotových“ obchodů.

„Evropská komise na to tlačila, aby se posilovala konkurence a na trh mohli vstupovat noví hráči. V normálních dobách se tím dobře rozhýbává trh, do hry se dostali noví dodavatelé, pro zákazníky se zvýšil komfort. Teď se to obrací proti všem, stovky dodavatelů zkrachují a spotřebitele to stojí velké peníze. Mělo se víc myslet na zadní kolečka,“ řekl.

Evropští obchodníci navíc na měnící se situaci špatně reagovali. „Kvůli růstu cen zkraje roku nebyli v prvním pololetí motivováni k tomu, aby nakupovali plyn dopředu. Současná stresová situace žene ceny ještě výš a ještě rychleji,“ připomíná Michal Kocůrek, analytik poradenské společnosti EGÚ Brno.

V době, kdy sílí poptávka, bohužel slábne domácí evropská nabídka. V Norsku, což je druhý největší dodavatel plynu do EU, se protáhla letní údržba a odstávky plynárenských zařízení. „Kvůli plánované údržbě, ukončení nebo omezování provozu klesla těžba plynu v Dánsku, Holandsku a Velké Británii,“ připomíná Kovačovská. Norsko už s dalším rozvojem těžby vůbec nepočítá.

Důvodem je mimo jiné vlažný vztah Evropské komise k plynu jako fosilnímu palivu. A dnes už zcela jasný odpor vůči plynu ze strany finančního sektoru. Evropské banky a fondy odmítají plynové projekty podporovat jako „neudržitelné“, investice do těžby jsou tak extrémně rizikové a úvěry drahé. Rychle roste závislost Evropy na dodávkách zámořského LNG, ale hlavně na plynu z Ruska.

Putinovi se situace hodí

Kreml je v posledních týdnech obviňován, že své pozice zneužívá, Unii vydírá a úmyslně jí krátí dodávky. Není to ale pravda.

„Ruský Gazprom plnil dlouhodobé kontrakty i navzdory neplánovaným odstávkám na vlastní infrastruktuře a s využitím plynu uskladněného v zásobnících,“ říká Kovačovská. „Dodávky plynu do Česka prostřednictvím naší firmy jsou v posledních letech stabilní, nezaznamenali jsme žádný výrazný výkyv ani v souvislosti s covidem,“ potvrzuje i Erik Kolstø, obchodní ředitel hlavního dovozce ruského plynu do Česka, společnosti Net4Gas.

Rusové se vůči Evropě snaží plnit to, k čemu se zavázali, s požadovaným navyšováním dodávek ale mohou mít problém.
Michal Kocůrek, analytik EGÚ Brno

Podle Michala Kocůrka zvýšil letos ruský Gazprom produkci plynu ze svých stávajících ložisek proti loňsku o 10 procent, ve srovnání s rokem 2016 je těžba vyšší asi o 20 procent. Z nárůstu kryje Gazprom rostoucí domácí poptávku i export. Nerozvíjí ale nové těžební lokality.

„Máme za to, že se Gazprom letos blíží maximu, které má v těžbě k dispozici. Navíc od něj rostoucí objem plynu bere Turecko a Čína. Rusové se vůči Evropě snaží plnit to, k čemu se zavázali, ale s požadovaným navyšováním dodávek mohou mít problém,“ soudí Kocůrek.

Stále napjatější situace se Rusům ovšem hodí. Už proto, že tlačí na co nejrychlejší zprovoznění nedávno dokončeného plynovodu Nord Stream 2, který čeká na licenci od německé Bundesnetzagentur a jehož otevření by mohlo situaci na evropském trhu zklidnit.

Licence pro Nord Stream 2 vázne na evropské legislativě, podle níž musí být odděleni producenti energií od přepravních cest, aby přepravci nezvýhodňovali spřízněné výrobce vůči konkurenci. „Protahovat administrativní bariéry ale není dobré v situaci, kdy jsou Rusové na koni,“ říká Gavor.

Ve středu v podvečer prohlásil ruský prezident Vladimir Putin, že Rusko zvyšuje dodávky plynu do Evropy a je připraveno stabilizovat zdejší trh. Ceny plynu zamířily níž, krize ale trvá.

Zelený faktor

K neočekávaným zádrhelům se totiž přidávají očekávatelné dopady evropské klimatické politiky. Především vývoj v Německu, kde se tvoří i ceny pro české spotřebitele, protože trhy jsou úzce propojeny.

V celé Evropě roste podíl obnovitelných zdrojů energie závislých na počasí. Letos hlásí především větrné elektrárny velké výpadky v produkci kvůli slabému větru. Za větrníky i soláry musí zaskakovat fosilní zdroje – elektrárny na uhlí a plyn.

Plynové zdroje jsou dnes jedinou možnou nově budovanou zálohou k zeleným elektrárnám. Proto jich v Evropě přibývá, což je další faktor růstu poptávky po plynu a zvyšování jeho ceny.

Růst poptávky tlačený výstavbou nových plynových zdrojů se teprve začíná projevovat, nástup plynové energetiky je na startu. Na zdražování energií to ale bude tlačit dlouhodobě. Nejen kvůli zdražování plynu v souvislosti s jeho rostoucí spotřebou, ale i proto, že produkce plynových zdrojů, stavěných výhradně na vyrovnávání výkyvů v rozvodné síti, je mimořádně nákladná. Počítá se totiž s tím, že budou v provozu jen pár týdnů, nejvýš měsíců v roce. A jejich služby musí být dostatečně zaplacené, aby se investice do jejich budování i tak vrátily.

Plynové a uhelné elektrárny dnes v Evropě každopádně jedou naplno. Musí nakupovat emisní povolenky, jejichž cena rovněž trhá rekordy. Povolenkové náklady pak táhnou nahoru cenu elektřiny.

Povolenky jsou tak samy o sobě výrazným motorem cenového růstu. Jejich vzestup letos ostatně celou energetickou krizi odstartoval. Rychle zdražovaly už během loňského covidového roku a letos vystřelily do výšin, jaké nečekali ani největší škarohlídi.

Zmíněná pětice evropských států v čele se Španělskem (patří k ní také Česko, Francie, Řecko a Rumunsko), která vyzvala Evropskou komisi k zásahu proti růstu cen energií, žádá mimo jiné změnu povolenkového mechanismu. K reformě povolenkového trhu nedávno vyzval i premiér Andrej Babiš spolu se svým maďarským protějškem Viktorem Orbánem.

Povolenky zneužili investoři

Trh s povolenkami byl reformován už v letech 2015 a 2018 a evropský regulátor díky tomu stahuje přebytečné povolenky z trhu, a tlačí tak jejich cenu uměle nahoru. Cílem bylo zvýšit motivaci k investicím do bezemisních technologií. Povolenky se zaručeným rostoucím trendem ale začali skupovat finanční investoři a trh s emisemi se vymkl kontrole.

Šéfové Evropské komise přesto zásah proti zdražování povolenek odmítají. Místopředseda EK Frans Timmermans počátkem týdne řekl, že povolenky mají na energetickou krizi jen malý vliv. Názor, že povolenkové spekulace zdražují elektřinu, odmítla také eurokomisařka pro energetiku Kadri Simonsová v rozhovoru pro Financial Times. „Nemáme žádné konkrétní příklady tržních manipulací s povolenkami. V systému jsou pojistky, které mají zabránit extrémnímu růstu cen,“ uvedla.

Zelená politika každopádně povede k růstu ceny dál. Německo se do konce roku chystá vyřadit z provozu jaderné elektrárny o kapacitě 4,2 tisíce megawattů (dvojnásobek českého Temelína), napřesrok pak odstaví své poslední jaderky o obdobném výkonu. K tomu Němci postupně zavírají uhelné zdroje.

Zastaralé jaderky končí i v některých dalších evropských zemích, konec uhlí má většina evropských států naplánován na začátek 30. let. Pro Česko je ale rozhodující německý vývoj.

Německé jaderky například letos vyrobí kolem 70 terrawatthodin elektřiny a není jasné, jak se tato výroba nahradí.
Michal Šnobr, investor a analytik

„Německé jaderky například letos vyrobí kolem 70 terrawatthodin elektřiny,“ říká energetický analytik a investor Michal Šnobr. Očekávaný německý jaderný výpadek se tak blíží celoroční spotřebě elektřiny v Česku. Jde o obrovský objem, který bude v regionu chybět. Stále není jasné, jak se tato výroba nahradí.

Evropští představitelé volají po rychlejší výstavbě obnovitelných zdrojů. Soláry a větrníky je ale třeba zálohovat dalšími především plynovými elektrárnami. Alternativní technologie nejsou k dispozici, a přestože řada odborníků čeká jejich postupný nástup, jisté stále nejsou.

Vodíková či další novátorská úložiště energie nebo obří bateriové systémy jsou příliš málo výkonné a extrémně drahé. Využití decentralizovaných malých zdrojů, elektromobilů, domácích baterií a spotřebičů a malých blokových a komunálních zdrojů je stále hudbou budoucnosti. A vyžádá si zcela nový druh služeb na sdružování a koordinaci jejich výkonu, což bude spojeno s dalším růstem nákladů, a tedy i cen.

Uklidnění, ne pokles

Podle Michala Šnobra by současný extrémní cenový růst neměl trvat déle než rok. Turbulence se uklidní a cenová úroveň se podle něj vrátí nejpozději kolem roku 2024 zhruba k předcovidové úrovni.

Evropa stojí na hraně zpochybnění toho, co si dala do vínku a co považuje za nejdůležitější – změny klimatu.
Michal Šnobr, investor a analytik

Kvůli překotnému boji s uhlíkovými emisemi ale dál poroste spotřeba plynu i elektřiny. Cenový tlak bude pokračovat a Evropská komise s dalším zdražováním také otevřeně počítá. Chce to řešit kompenzacemi a podporami pro nejohroženější spotřebitele. Je v tom ale velké riziko.

„Problém je v iracionalitě a rychlosti kroků, které se v Německu a Evropě dělají,“ říká Šnobr. „Rozhoduje se na základě ideologie, ne fyzikálních zákonů a dostupných technologií. Energetika nám už nafackovala a bude nás fackovat i příští roky,“ varuje.

Nezvládnutá energetická revoluce se podle Šnobra i řady dalších lidí z oboru může stát spouštěčem velkých politických i společenských změn. „Evropa stojí na hraně zpochybnění toho, co si dala do vínku a co považuje za nejdůležitější – změny klimatu,“ varuje Šnobr.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované