Hlavní obsah

Analýza Jiřího Hoška: Velký brexitový poker

21. 11. 2018
Foto: Profimedia.cz

„Rozvodová smlouva” o brexitu je v Británii pod obrovskou palbou kritiky a reálně hrozí, že ji Dolní sněmovna odmítne. Jenže britští zákonodárci se možná ještě víc bojí alternativy „tvrdého” brexitu, tedy varianty, kdy se Spojené království rozejde s EU bez dohody a ve zlém. Do toho probrexitoví radikálové z Konzervativní strany stupňují svou snahu o sesazení Theresy Mayové. Ta jim vzkazuje, že jediné, čeho tím mohou dosáhnout, je zastavení brexitu jako takového.

Článek

Beztak mimořádně nepřehledné dění ohledně britského unijního „odcházení” se v posledních dnech a hodinách stalo ještě nepřehlednějším. Bojuje se paralelně o osud premiérky Mayové a předběžně dojednaný text o podmínkách samotného odchodu Britů z EU. Krajně nepravděpodobná, prakticky skoro neproveditelná, leč teoreticky stále možná, zůstává i varianta zastavení brexitu. Nabízíme vám proto vysvětlení některých klíčových témat, otázek a zádrhelů, které se k brexitu vážou.

Dohody týkající se brexitu

1) Text „rozvodové smlouvy” o podmínkách britského odchodu z Evropské unie (angl. Brexit Agreement) mají 25. listopadu na mimořádném summitu v Bruselu schválit šéfové států a vlád 27 členských států EU. Text by tak měl tak svou finální podobu a nebylo by pak už možné ho měnit, jak si představují někteří radikální zastánci brexitu ve Velké Británii.

2) Premiéři a prezidenti sedmadvacítky mají schvalovat i další dokument a sice takzvanou politickou deklaraci nebo „memorandum”. Britská premiérka Theresa Mayová doufá, že zatímco dohoda o brexitu je dost vzdálená ideálu, politická deklarace o budoucích vztazích s EU bude k Londýnu podstatně vstřícnější. Právě o tom má Mayová ve středu jednat s předsedou Evropské komise Jeanem-Claudem Junckerem.

3) Třetím textem, který je zatím daleko za horizontem, je obchodní dohoda mezi Evropskou unií a Spojeným královstvím pro období, až Británie nebude členskou zemí EU a vyprší případné přechodné období. V případě, že se Britové rozejdou s Unií ve zlém, se žádné přechodné období nekoná.

Možné scénáře

1) Rozvodovou smlouvu by měla do konce roku schvalovat britská Dolní sněmovna. Dohoda podléhá také souhlasu Evropského parlamentu a minimálně 20 z 27 členských států. Španělsko už dalo najevo, že má k textu kvůli otázce Gibraltaru vážné výhrady. Úplně nadšená údajně není ani Francie. Pokud dohoda o brexitu projde, Velká Británie opustí 29. března 2019 řady EU. V následném přechodném období bude Británie součástí celní unie a v Severním Irsku se navíc budou řídit pravidly jednotného trhu EU.

2) Je možné, že dohoda během schvalovacího procesu narazí, nejpravděpodobněji už na půdě britského parlamentu. To by takřka stoprocentně znamenalo konec Theresy Mayové v čele britské vlády a variantu „no deal,” tedy tvrdý, chaotický brexit bez dohody. Podle nejnovější analýzy Mezinárodního měnového fondu (MMF) by se v takovém případě mohl britský HDP propadnout o 6 procent.

3) Dohoda se schválí, ale nepodaří se dojednat nebo schválit budoucí obchodní dohodu mezi Spojeným královstvím a EU (viz třetí dohoda). V tom případě může Velká Británie uváznout v provizoriu přechodného období a zůstane například v celní unii. Podle brexitové smlouvy totiž není možné tato provizorní pravidla jednostranně (tedy v tomto případě jenom Velkou Británii) vypovědět.

4) Pokud by s tím souhlasilo všech 27 členských států, dvouletá lhůta pro vyjednávání stanovená v článku 50 Lisabonské smlouvy by se mohla prodloužit. Tím pádem by Spojené království 29. března 2019 ještě z EU definitivně neodešlo.

5) Kdyby nastal bod 4) a současně padla vláda Theresy Mayové, Dolní sněmovna by v novém složení mohla teoreticky odhlasovat vypsání druhého referenda o brexitu, kde by jednou z alternativ bylo setrvání Británie v EU. Podle některých právníků je ale sporné, zda je možné aktivaci článku 50 Lisabonské smlouvy vzít zpátky.

Rozložení sil v britské Dolní sněmovně

Dohoda o odchodu Velké Británie z EU, kterou málokdo četl (obsahuje 585 stran náročného a místy těžko srozumitelného textu), zatím v dolní komoře britského parlamentu vyvolala vesměs velmi kritické reakce. Schvalují ji de facto jen „realisté” z řad poslanců Konzervativní strany a jednotliví zákonodárci, které straší představa chaotického brexitu.

Labouristé mají pocit, že je dohoda nedostatečná. Předseda strany Jeremy Corbyn si představoval trvalé udržení Británie v celní unii. Corbyn, který dlouhodobě mluví o brexitu velmi nejednoznačně a zmatečně, začal také mluvit o možnosti uspořádání druhého referenda. Na otázku, jak by v případném plebiscitu hlasoval, odpověděl, že neví…

Severoirská DUP je k textu dohody rovněž velmi kritická. Kvituje udržení statu quo na irské hranici, ale nelíbí se jí, že by v Severním Irsku platil jiný režim než ve zbytku Spojeného království.

Skotské národní straně (SNP) je proti srsti, že dohoda explicitně nezmiňuje Skotsko. SNP by ráda viděla pro Skotsko stejné výjimky jako pro Severní Irsko.

Další osud Theresy Mayové

Každým okamžikem se očekává, že se najde 48 poslanců Konzervativní strany, jejichž písemný souhlas je zapotřebí k vyvolání hlasování o nedůvěře Therese Mayové (neplést s hlasováním o nedůvěře celé vládě). Vzhledem k tomu, že straničtí spiklenci kolem Jacoba Reese-Mogga nedokázali za několik dnů dát dohromady 48 podpisů, je krajně nepravděpodobné, že by při hlasování přesvědčili dalších 110 poslaneckých kolegů, aby stranickou šéfku a premiérku potopili. Mayová sama rezignovat nehodlá.

Doporučujeme