Hlavní obsah

Anatomie polské informační bitvy o soudy. Terčem je i Jourová

Foto: EU/Evropská komise

Místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová.

9. 1. 8:00

Ve sporu, který se v Polsku už roky vede o reformy soudnictví, se svádí další velká bitva. Její součástí je česká eurokomisařka Věra Jourová, jež se ve středu v Bruselu sešla s předsedou polského senátu. V tom má teď těsnou většinu opozice.

Článek

„Mnoho nasvědčuje tomu, že profesor Grodzki chce využít unijní instituce pro boj s polskou vládou. V Bruselu se chystá setkat s Věrou Jourovou, místopředsedkyní Evropské komise. V roce 2006 ji obvinili z korupce a byla i ve vazbě. Její vyšetřování se nakonec zastavilo,” zaznělo bez bližších detailů o české eurokomisařce 5. ledna ve večerních zprávách veřejnoprávní Polské televize (TVP).

TVP je finančně i personálně pod přímou kontrolou vládnoucí konzervativní strany Právo a spravedlnost (PiS) a de facto plní funkci stranického zpravodajského kanálu.

Stejné zprávy se už od prosince objevují na polském Twitteru: „Jourová už za obálky seděla, určitě předsedovi rozumí.” „To si levičáci popovídají. Jourová mu poradí, jak uniknout obvinění z úplatkářství. Jí se to povedlo. Seděla jen měsíc. Ti levičáci neumí žít bez okrádání jiných. Ale za to, jak ‚bojují‘ za dobro prostého lidu. Až do zadávení kaviárem.” „Čím se liší Jourová od Grodzkého? Za korupci už seděla.” V naprosté většině jde o příspěvky anonymních účtů, které dlouhodobě hájí politiku PiS.

Schůzka v Bruselu

Naznačování trestní minulosti Jourové bez dovysvětlení vyústění jejího případu (na státu dokonce vysoudila odškodnění) přitom vůbec nevypadá náhodně. Sama zmíněná reportáž TVP totiž hlavně avizovala cestu předsedy polského senátu Tomasze Grodzkého do Bruselu.

Foto: EU/Evropská komise

Komisař pro spravedlnost Reynders, předseda polského senátu Grodzki a místopředsedkyně EK Jourová.

Maršálek senátu se tam ve středu odpoledne sešel s Jourovou a s belgickým komisařem Didierem Reyndersem. Dohromady mají na starost dodržování unijních hodnot a pravidel právního státu. S Grodzkým jednali komisaři o nejnovějším vývoji v otázce polských reforem soudnictví.

Kdo je Tomasz Grodzki?

Politik opoziční Občanské platformy Grodzki je předsedou senátu od říjnových voleb. V těch konzervativci Jarosława Kaczyńského sice vyhráli volby do sněmovny, ztratili ale většinu v horní komoře.

Foto: Senat RP

Tomasz Grodzki krátce po svém zvolení předsedou senátu.

Ihned od svého zvolení přitom Grodzki čelí nařčením z přijímání úplatků. Informace už několik týdnů v řadě zveřejňují provládní média. Odkazují se zejména na anonymní tvrzení o tom, že opoziční politik měl jako lékař nemocnice ve Štětíně přijímat úplatky za poskytnutí lékařské péče. Informace pak převzala a svým divákům jako hotovou věc naservírovala vládní televize TVP.

S opačným tvrzením přišlo v úterý soukromé Rádio ZET vlastnicky spojené s vydavatelem liberálního deníku Gazeta Wyborcza. Rádio zveřejnilo tvrzení devadesátníka ze Štětína, kterému měl údajně neznámý muž nabízet za podpis očerňujícího svědectví proti Grodzkému v přepočtu 30 tisíc korun.

Zprávu Rádia ZET použil Grodzki na svou obranu. Oznámil také, že kvůli podezření z cílené diskreditační kampaně vůči jeho osobě se obrátil na civilní kontrarozvědku ABW.

TVP večer kontrovala tvrzením, že byl onen devadesátník v minulosti důstojníkem komunistické Státní bezpečnosti. Týdeník Gazeta Polska propojený se špičkami PiS zase vyšel s napodobeninami peněz s Grodzkého podobiznami. Jde o tentýž časopis, který vloni v létě distribuoval homofobní samolepky „Stop LGBT”.

Dopis od Jourové

Grodzki je zároveň jediným z polských ústavních činitelů, který odpověděl na prosincový dopis Jourové.

Komisařka v něm vyzvala polské orgány, aby zastavily přijímání tvz. disciplinárního nebo také náhubkového zákona, jenž má umožnit tvrdé kárné postihy nebo odvolávání soudců. A to včetně těch, kteří jsou současné vládě nepohodlní a ztěžují jí transformaci a „očistu” justice k obrazu svému. Vládní politici přitom používají argumenty o „nadřazené soudcovské kastě” nebo spiknutí soudců z doby komunismu.

V čem je podle TVP problém s cestou Grodzkého do Bruselu? Kromě toho, že podle ní donáší na svou zemi v Bruselu, porušuje prý i ústavu. Schůzkou s Jourovou má vytvářet alternativní koncepci polské zahraniční politiky.

Stejnou rétoriku razí i polská vláda. Podle jejího mluvčího jde navíc jen o pouhé setkání „lidí, kteří jsou představiteli konkrétních politických stran”.

Evropské znepokojení

Grodzki vyslyšel Jourovou i v další věci. Na základě jejího doporučení do Polska pozval zástupce Benátské komise, expertního orgánu Rady Evropy. Mají posoudit zmíněný náhubkový zákon, který v prosinci v expresním tempu prošel polskou sněmovnou a teď leží v senátu.

Po středeční schůzce komisaři Jourová a Reynders ve společném vyjádření napsali, že „vyjádřili obecné obavy spojené se situací vlády práva v Polsku”. S Grodzkým řešili nedávné rozsudky Soudního dvora EU i polského nejvyššího soudu, které dopadly pro polské konzervativce špatně.

Sejde se s ní někdo?

Takovou otázku dostal v rádiu náměstek polského ministra spravedlnosti Michał Wójcik. Jourová se totiž chystá na konci ledna do Varšavy. Kromě účasti na připomínce osvobození koncentračního tábora v Osvětimi chce se zástupci vlády mluvit o situaci v soudnictví. Zatím ale není jasné, jestli se s Jourovou někdo z polské vlády sejde.

„A o čem chce Grodzki s paní Jourovou hovořit? Možná o tématu českého soudnictví, kde není soudcovská rada, na rozdíl od Polska. (…) Ptám se, jak funguje soudcovská rada v Česku?! Když byl komisařem Frans Timmermans, mluvil o polském ústavním soudu. Ale v Nizozemsku není ústavní soud!” dodal také Wójcik, který připomněl bývalého bruselského úhlavního nepřítele polské vlády. Timmermans měl na starosti právní stát v komisi Jeana Claudea-Junckera.

Reklama

Doporučené