Hlavní obsah

Arabové se odklání od víry, tvrdí výzkum. 13 procent z nich se považuje za ateisty

Jak se v posledních letech změnily arabské země? (Video: Eliška Kolomazníková, Seznam.cz)

V zemích Blízkého východu a severní Afriky přibylo nevěřících. Vychází to z výzkumu, který pro BBC News Arabic zpracovala agentura Arab Barometer. Podle jejího šetření v drtivé většině arabských států stoupá počet lidí, kteří nevěří v boha. Přes 25 tisíc respondentů odpovídalo i na další otázky, včetně postavení žen nebo akceptace homosexuality.

Článek

Počet nevěřících lidí v zemích Blízkého východu a severní Afriky za posledních šest let výrazně vzrostl – a to z osmi na 13 procent. Nejvíce ateistů je podle průzkumu agentury Arab Barometer v Tunisku nebo Libyi, kde se k víře nehlásí kolem třiceti procent populace.

Značný odklon od víry ale ve srovnání s rokem 2013 zaznamenaly i další země – v čele s Marokem, Alžírskem nebo Egyptem. Jedinou výjimku představuje Jemen, kde se procento nevěřících snížilo ze zhruba 10 procent na pět.

Nejvíce nevěřících má podle průzkumu být mezi mladými – ve věkové skupině do 30 let se za ateisty považuje bezmála pětina respondentů.

„Ta informace mě docela překvapila, protože z praxe ze styku s lidmi z arabských zemí, kde žijí převážně muslimové, ale i křesťané, můžu říct, že všichni v boha věří. A pokud říkají, že v něj nevěří, tak si myslím, že si ani neumějí představit, co to znamená být ateista,“ okomentoval výsledky průzkumu arabista a islamolog Petr Pelikán, který působí na Západočeské univerzitě v Plzni.

„Vůbec si neumím představit, že by – byť v anonymním průzkumu – takovou věc přiznali, protože míra společenské lži, společenského pokrytectví, je v této oblasti tak vysoká, že toto by si, z mých zkušeností, nikdo netroufl pořádně uvést,“ dodal.

Za rozsáhlým šetřením stojí výzkumná agentura Arab Barometer, která sídlí na americké univerzitě v Princetonu a průzkumy realizuje od roku 2006. Ten poslední vznikl pro arabskou odnož BBC. Zúčastnilo se ho více než 25 tisíc respondentů, se kterými výzkumní pracovníci vedli rozhovory.

Nasbíraná data pochází z deseti zemí – Alžírska, Egyptu, Iráku, Jemenu, Jordánska, Libanonu, Libye, Maroka, Súdánu a Tuniska. Součástí šetření byla i palestinská území. Data naopak nezahrnují nearabské země jako jsou Izrael a Írán. Chybí též arabské země Perského zálivu, a to kvůli omezením ze strany tamních vlád.

Postavení žen v politice a rodině

Výzkum poukázal i na další zajímavá fakta z regionu arabských zemí – týkají se například postavení žen ve společnosti. Ve všech dotazovaných státech s výjimkou Alžírska by více než polovina populace přijala ženu ve funkci premiérky nebo prezidentky.

Co se týká role zástupkyň něžného pohlaví uvnitř rodiny, drtivá většina dotázaných – včetně žen – uvedla, že konečné slovo by v rodině vždy mělo patřit muži.

Homosexualita a vraždy ze cti

Velmi nízký je v regionu počet lidí, kteří akceptují homosexualitu. Například v Libanonu, který je ve srovnání se svými sousedy považován za liberální zemi, přijímá sexuální menšiny jen šest procent lidí. Obdobně nízký údaj platí i pro Tunisko nebo Jordánsko. „Nejshovívavější“ jsou Alžírci a Maročani – LGBT komunitu tam respektuje 26 a 21 procent.

Větší podíl respondentů v téměř všech dotazovaných státech schvaluje takzvané vraždy ze cti. Jde o případy, kdy rodina zabije svého příbuzného, většinou ženu, za to, že rodinu nějakým způsobem zneuctil. V Alžírsku, Maroku i Jordánsku takový způsob popravy schvaluje více než pětina populace.

Migrace

Další zajímavý údaj se vztahuje k migraci – v porovnání s rokem 2013 se v řadě zemí zvýšil počet lidí, kteří zvažují odchod ze země. O emigraci v průměru přemýšlí nejméně jeden z člověk z pěti.

K nejprudšímu nárůstu došlo ve srovnání s rokem 2013 v Jordánsku, Maroku nebo Iráku. Naopak Jemenci, Alžířané a Súdanci o emigraci nestojí tolik, jako při posledním šetření.

Nejčastěji vyřčenou cílovou destinací je Evropa. Oproti předchozím číslům ale zájem o starý kontinent klesl, a to na úkor Severní Ameriky.

Doporučujeme