Odpor k migraci a jiný vztah k minulosti: Jak si AfD získává východ Německa

Zemské volby v Sasku a Durynsku opět v Německu rozvířily debatu o tom, kdo bude příští kancléř. Současná vládní koalice složená ze sociálních demokratů, zelených a svobodných demokratů totiž v těchto regionech propadla, naopak velmi se zde dařilo krajně pravicové Alternativě pro Německo (AfD). Díky čemu strana zaujala tolik voličů?

V německých zemských volbách o víkendu poprvé od druhé světové války zvítězila strana řazená ke krajní pravici. Alternativa pro Německo (AfD) opanovala hlasování v Durynsku a v Sasku skončila těsně druhá. V obou regionech navíc získala více než 30 procent hlasů. Šéfka strany se nechala slyšet, že by si německý kancléř Olaf Scholz „měl sbalit kufry“. Ten poté zmínil, že výsledky voleb jsou „znepokojivé“.

Podle reportéra týdeníku Respekt Tomáše Lindnera je možné tento moment německé novodobé historie označit za mezník. „Potvrdilo se, že AfD je teď dominantní politickou silou na východě Německa, v těch postkomunistických spolkových zemích. A také se v podstatě třicet pět let po pádu Berlínské zdi prokázalo, že opravdu ještě velmi dlouho nebude země politicky sjednocená,“ vysvětluje v podcastu 5:59 novinář, který se dlouhodobě děním v Německu zabývá.

Pro stranu, která je zpravodajskou službou i odborníky řazena mezi extremistické a krajně pravicové, je to už druhý výrazný úspěch v letošním roce. Ve volbách do Evropského parlamentu, které se konaly v červnu, se totiž umístila se zhruba patnácti procenty hlasů na druhém místě. Do Bruselu tak vyslala 16 poslanců. A to navzdory podezřením z braní úplatků od ruské vlivové organizace, kterého se podle policie měli dopustit někteří členové její kandidátky.

Čím krajně pravicová strana téměř osmdesát let po konci druhé světové války oslovuje voliče?

Alternativa pro Německo už od svého vzniku v roce 2013 ostře vystupuje proti současné podobě Evropské unie. Její zástupci opakovaně tvrdí, že uskupení selhalo ve všech otázkách a navrhují, že by se jeho vliv měl znatelně oslabit. Podle Lindnera zároveň AfD volá po referendu o zrušení koncesionářských poplatků a vystupuje proti Green Dealu.

„Mně osobně přijde ale důležitá i celá ta atmosféra a dikce, kterými ty sliby (politici AfD) předávají. Jim nestačí suše předčítat program, je potřeba si všímat těch emocí, se kterými je to spojené,“ vysvětluje novinář, který se opakovaně do Německa vrací.

Patrné to podle něj bylo i z projevu spoluzakladatelky a spolušéfky Alternativy pro Německo Alice Weidelové, který přednesla na volebním mítinku v Budyšíně na konci sprna. „Trochu to připomíná projevy, které známe z temnějších časů německých dějin. To, jakým způsobem graduje projevy, nebo i to, že politické oponenty považuje za nějakou národní lidovou frontu, která se v podstatě spikla proti lidu. Celý ten rétorický styl mi přijde v něčem nebezpečný,“ říká reportér v narážce na roli Německa v období druhé světové války.

Někteří členové strany ostatně už v minulosti zlehčovali období nacismu v německé historii. Například čestný předseda AfD Alexandr Gauland před několika lety řekl, že nacistická éra byla v německých dějinách jen malou epizodou. „On použil přímo slovo Vogelschiss, což je něco jako ptačí hovínko,“ upřesňuje Lindner. A durynský šéf AfD Björn Höcke zase použil slogan „Alles für Deutschland“, tedy „Pro Německo všechno“, který je v Německu spojený s neonacistickou scénou. Politik ale takovou návaznost popírá.

„Je to takové postupné porušování drobných tabu a posouvání toho, co je možné v Německu veřejně říct, které ta strana cíleně dělá,“ říká novinář.

Jak si Alternativa pro Německo povede dále, se ukáže už brzy. Ještě v září totiž čekají Německo další volby na východě země: v Braniborsku. I tam by podle Lindnera mohla AfD uspět. Novinář nicméně připomíná, že rezervy má strana v regionech na západě Německa a také ve volbách na federální úrovni. Tam má prý AfD svůj strop někde mezi 15 a 20 procenty.

„Myslím, že to souvisí i s tím, že na nějaké koketování s třetí říší jsou voliči na západě mnohem citlivější než ti na východě, protože v západním Německu probíhala velmi detailní debata o tom, co celý národ –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ nejenom pár lidí z nacistických elit z–⁠⁠⁠⁠⁠⁠a druhé světové války vlastně spáchal,“ popisuje Lindner.

V podcastu 5:59 se také dozvíte, jak se AfD daří oslovovat mladé voliče, nebo více informací o spolupředsedkyni strany Alice Weidelové. Poslechněte si v přehrávači na začátku článku.