Hlavní obsah

Stavět dům je jako zlý sen, cihly podražily o 80 procent

„Ve stavebnictví je změna ceny velký problém. Kontrakty jsou nasmlouvané dlouho dopředu,“ říká majitel stavebnin DEK Vít Kutnar. Video: Seznam Zprávy

 

Reklama

11. 4. 15:00

Ceny stavebních materiálů letí nahoru a navíc jich na trhu není dost. Firmy odsouvají nasmlouvané projekty a zastavují některé stavby. Jen klasická pálená cihla za poslední rok zdražila o 80 procent.

Článek

Rozhovor si můžete poslechnout i v audioverzi.

Válka na Ukrajině zhoršila dostupnost oceli a železa a ceny těchto materiálů zvedla 2,5krát. Právě Ukrajina je totiž významný dodavatel železné rudy a přerušení dodávek teď ohromilo nejenom stavební svět. Čeká se i na cihly, které sice nepocházejí z válečných oblastí, ale z českých kapacit, které nestíhají pokrýt poptávku. Stavebnictví prochází krizí a může být ještě hůř.

Jak v rozhovoru pro SZ Byznys upozorňuje Vít Kutnar, majitel největších stavebnin v zemi DEK. „Díky tomu, že v tuto chvíli poměrně intenzivně působíme v betonu, vidím to v přímém přenosu. Dochází kamenivo, dochází štěrky, neotvírají se nové lomy. V horizontu deseti let buď stát přijme změnu politiky v této oblasti a začnou se otvírat nová ložiska, nebo tady dojde k ještě mnohem větší krizi, než je teď ve stavebnictví. Nebude z čeho stavět silnice, nebudou základní stavební materiály pro stavbu domu.“

Je pravda, že cihla je opět nedostatkové zboží?

Bohužel je to tak. Všichni jsme z toho nešťastní a vyhlížíme, kdy se to změní. Možná, že ta chvíle přijde už v letošním roce.

Co za tím stojí? A jestliže odpovíte, že válka na Ukrajině, pak se ptám, jaký vliv má válka na Ukrajině na to, že nejsou cihly?

Zrovna na nedostupnost cihel válka na Ukrajině, myslím, nemá žádný vliv. Na cenu cihel už má však vliv velký, protože je to hodně energeticky náročná výroba. Na nedostupnost lokálních materiálů, které se vyrábějí tady a nedají se vyvážet a kam právě patří cihly, mají vliv výrobní kapacity a poptávka. A v tuto chvíli je ta poptávka násobně větší než kapacita.

Jaký je důvod té násobně větší poptávky? To jsou panické nákupy?

V loňském roce bylo schválených hodně hypoték a teď se to realizuje. Proto je větší poptávka. Zároveň zákazníci trochu změnili své nákupní chování a uvědomili si, že už nestačí přijít a objednat si cihly na druhý den. Objednávají tedy dopředu a poptávka se z celého roku rozložila i do prvních měsíců.

Na straně výrobní kapacity to způsobila krize, kterou jsme absolvovali v letech 2009 až 2017, kdy výrobci neměli možnost investovat do technologií. Výrobní kapacita je tak prostě nižší, než by si asi průmyslová rozvinutá země, které se daří – jako je Česká Republika – zasloužila.

Pokud se budu zatím držet cihel, kolik dnes stojí cihla oproti před pandemickému stavu a jak dlouho na ni čekám?

Oproti začátku roku 2021 je teď cihla o 80 procent dražší. Když je teď objednáte na větší projekt, mohla byste je dostat někdy po polovině roku.

Nejsou to ale jen cihly. Co dalšího na trhu v tuto chvíli chybí?

Velký problém je teď s ocelí. A bez oceli, respektive železobetonu, nepostavíte nic. Tady ale měla skutečně veliký vliv na dostupnost i cenu materiálu válka na Ukrajině. Tam teď ceny vyskočily opravdu hodně.

Ocel? Z Ruska a Ukrajiny toho proudilo opravdu hodně

Pokud bych tedy teď potřebovala ocel nebo železo?

Sám nevím. Určitě to nějak zařídit půjde. Musí se najít, a my je sami hledáme, alternativní výrobce a alternativní distribuční řetězce ze zahraničí. Z oblasti Ukrajiny a Ruska sem ale proudilo toho zboží opravdu hodně. Minimálně i surovina na výrobu v Česku.

A teď je tedy výpadek těchto materiálů úplný, nebo už se využívají ty alternativní cesty, o kterých jste mluvil a je to pak v uvozovkách „jen“ dražší?

Některé alternativní cesty už určitě jsou, je to ale samozřejmě dražší. Právě ve stavebnictví je přitom změna ceny velký problém, protože kontrakty jsou často dlouhodobé a když vám v průběhu let něco zdraží na 2,5násobek, je to pro tu firmu často těžko řešitelné.

Pozorujete u zákazníků, že jim teď nasmlouvané kontrakty už finančně nevycházejí a objednávky pak ruší a podobně?

Nesetkali jsme se s tím, že by nám někdo něco zrušil, obecně, není materiál. Pozorujeme ale, že některé stavby se prostě neotvírají a termíny výstavby sklouzávají. Že by to znamenalo, že se nestaví, to ne. Ale situace je kritická.

Co vám v tuto chvíli chybí v sortimentu? Co teď prostě není?

Myslím, že je všechno. Je to ale otázka ceny a dodacího termínu. Přímo nechybí nic, ale všechno má prodloužené termíny dodání a cena se neví, nebo je vysoká.

U čeho ceny vyrostly nejvíc?

Nejvíc vyrostly ceny v železe. Oproti roku 2021 je to zhruba 2,5násobek. Následuje pěnový polystyren, kde je cena téměř dvojnásobná. Mezi těmi top výrobky jsou i cihly, které sice loni v prvním pololetí moc nerostly, ale pak to nabralo velký spád.

Cihly, betonové výroby a tašky už mají všichni nakoupené

Nakupují zákazníci jinak než v minulých letech? Dělají si třeba větší zásoby?

Nedá se říct, že to jsou zásoby. Ale když jsme u zásob, tak zásoby DEKu jako takového vzrostly oproti loňskému roku o 20 procent. Ve své podstatě to však odpovídá růstu ceny materiálu. Ve fyzických jednotkách jsou ty zásoby podobné, v cenách jsou zhruba o 20 procent vyšší.

Kdokoliv se ale projede po Česku a podívá se na stavby, tak u každé najde cihly, střešní tašky a betonové výrobky. Tyto výrobky, u kterých se očekává nebo už proběhlo zdražení a je u nich problém s dodáním, tak jsou často už teď nakoupené. Takže si myslím, že v průběhu roku se ta situace částečně znormalizuje.

Proč? Protože už všichni mají nakoupeno?

V prvním čtvrtletí se nakoupilo dost stavebního materiálu, takže už nebude tolik potřeba. Všichni upřímně doufáme, že se ta situace stane trochu normálnější.

Mohou se ceny vrátit na předpandemickou úroveň?

Myslím si, že jedině, že by byla nová měna, nebo něco takového. V těch cenách je zobrazena už ta obecná inflace v ekonomice. Peníze dnes mají trochu jinou hodnotu.

Na druhou stranu, všichni ty ceny teď porovnávají s nejnižšími možnými cenami, které byly uprostřed pandemie. To byly historicky nejnižší ceny, na které jsme u řady materiálů dosáhli a všichni byli překvapeni, jak byly nízké. Každopádně, podle mě se cena určitě nevrátí.

Dojde písek a štěrk. Pak bude ještě větší krize

Co to ukazuje o světovém trhu a provázanosti mezi jednotlivými zeměmi. A nemělo by mít Česko víc vlastních zásob? Jde to vůbec?

V některých oblastech si myslím, že to udělat jde. Konkrétně u stavebních materiálů jsou dvě základní skupiny – lokální a globální. Lokální jsou levné, těžké a objemné. Vyrábějí se v Česku a typicky jsou to cihly, porobetony, tepelné izolace a podobně. Globální jsou potom ty materiály, které jdou exportovat. Tady má ta celosvětová ekonomika obrovský vliv na cenu.

Co by šlo udělat? Není tu žádné krátkodobé řešení, ale určitě je před námi zvýšení výrobních kapacit. Rozhodně těch lokálních materiálů.

Díky tomu, že v tuto chvíli poměrně intenzivně působíme v betonu, vidím to v přímém přenosu. Dochází kamenivo, docházejí štěrky, neotvírají se nové lomy. V horizontu deseti let buď stát přijme změnu politiky v této oblasti a začnou se otvírat nová ložiska, nebo tady dojde ještě k mnohem větší krizi, než je teď ve stavebnictví. Nebude z čeho stavět silnice, nebudou základní stavební materiály pro stavbu domu. Přitom toho materiálu je tu obrovské množství – písku, kamene, to je celá Česká republika.

Takže když jsem se chtěla ptát, jestli by vláda mohla udělat něco proto, aby se situace stabilizovala, je to právě otevírání dalších ložisek? To je střednědobá a dlouhodobá věc. V tuto chvíli nevidím nic, co by mohla udělat, aby se ta situace nějak zlepšila. Kapacity nejdou zvětšit, válku na Ukrajině rozhodnutím české vlády nevyřešíme. Nevidím nic. My jenom musíme toto období přečkat a nějak ho manažersky zvládnout.

Jak si v této situaci říkáte, že je dobře, že jste Best, tedy jednoho z výrobců, koupili?

Jsem moc rád. Vstoupili jsme do velmi zajímavého oboru, do odvětví, kde se něco děje. Jsou tam jiné vazby, jiné vztahy než v tom distribučním světě. I výsledky Bestu jsou úžasné. Byla to jedna z mála firem, která i v krizi poměrně intenzivně investovala do kapacit, takže Best dnes problém s kapacitami nemá.

Jaké máte v tuto chvíli plány nejenom s Best, ale hlavně s DEK?

Vzhledem k té velice nejisté situaci kolem nás jsme projekty, které šly pozastavit, přibrzdili a pozastavili. Sledujeme situaci a čekáme, jak se všechno vlastně vyvine. Jaký bude nový normál a kam to povede. Jestli příliv uprchlíků a vše kolem povede k nárůstu poptávky, nebo naopak k útlumu poptávky. Myslím si, že v tuto chvíli nikdo neví, co vlastně nastane. Otevřené jsou všechny možné scénáře.

Je to z hlediska strategického plánování nejhorší období, co jste kdy zažili?

Takto se na to nedívám. Je to období, jako každé jiné. Ve chvíli, kdy je vysoká poptávka, člověk lomí rukama, že nestíhá a že jsou vysoké ceny. Ve chvílí, kdy je nízká poptávka, může dělat to samé a ptát se, komu to všechno prodá.

Teď jsme někde mezi. Je silná poptávka a zároveň trochu nejistá budoucnost. Takže vyčkáváme a čekáme, co bude. Kdybych si ale mohl vybrat, rozhodně jsem raději v období, kdy nestíháme dodávat, než v období, kdy to nikdo nechce.

Vy jste říkal, že jste nějaké projekty pozastavili, co třeba?

Určitě jsou to výstavby nových poboček, které jsme měli nachystané a naplánované.

Je to i proto, že teď by samotná výstavba vyšla výrazně dráž?

To není ten důvod. Ano, staví se dráž, ale zase se i dráž prodává. To prostředí se mění ve všech směrech. Ten důvod je nejistota a to, že nevíme, co bude.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované