Hlavní obsah

Investici násobte třikrát. Tak podle analýzy vydělávají stavby v Česku

Foto: Pexels.com

Ilustrační foto.

Reklama

31. 3. 13:11

Jak stavebnictví přispívá české ekonomice? Podle analýzy KPMG a Central Group by stavby, které dostaly povolení v druhém pololetí loňského roku, mohly tuzemskému hospodářství přinést 916 miliard korun, nejvíce v historii.

Článek

Stavby povolené v druhém pololetí loňského roku by do české ekonomiky mohly přinést téměř 916 miliard korun. Ukazují to data Barometru stavebnictví, který zpracovaly největší český rezidenční stavitel Central Group a poradenská společnost KPGM. Oproti předchozímu pololetí jde o nárůst o více než 35 procent.

Výpočet analýzy vyplývá z počtu staveb povolených za druhé pololetí 2021 a takzvaného multiplikátoru (násobitele), který vyčísluje přínos české ekonomice. Pro stavebnictví byl využit multiplikátor na úrovni 3.

Se stejnou hodnotou kalkuluje své analýzy také například Ministerstvo pro místní rozvoj. V praxi výpočet ukazuje, jak každý přírůstek investic vede ke zvýšení celkových příjmů. Jedna koruna vložená do stavebnictví tedy znamená tři koruny do české ekonomiky.

Barometr stavebnictví

V porovnání s prvním pololetím roku 2021 došlo k nárůstu hodnoty stavebních povolení u bytových staveb o 30 procent, u inženýrských staveb dokonce o 77 procent. U nebytových staveb se hodnota stavebních povolení téměř nezměnila (+2 %).

Rekordní hodnoty barometru jsou částečně ovlivněny i rostoucí inflací, která zvedá odhadovanou hodnotu stavebních povolení, a také možnou kumulací projektů, u nichž došlo k pozdějšímu získání stavebního povolení kvůli omezenému fungování stavebních úřadů v době pandemie.

Jak z Barometru stavebnictví vyplývá, nejvíce peněz do české ekonomiky (téměř 380 mld. Kč) by z oblasti stavebnictví mohly přinést inženýrské stavby (z toho zhruba 276 mld. Kč tvoří dopravní stavby) následovány bytovými budovami (303 mld. Kč) a nebytovými budovami (233 mld. Kč).

Barometr stavebnictví

Barometr stavebnictví vyjadřuje potenciální přínos staveb povolených za druhé pololetí 2021 pro českou ekonomiku. Vychází z orientačních hodnot stavebních povolení vydávaných Českým statistickým úřadem (ČSÚ) a multiplikátorů (násobitelů) stavebnictví a je členěn na 3 segmenty: bytové budovy, nebytové budovy a inženýrské stavby.

Analýza kalkuluje s multiplikátorem stavebnictví na úrovni 3.

Barometr bytové výstavby je pak část Barometru stavebnictví vyjadřující segment bytových staveb. Autory obou těchto nových analýz jsou společnosti Central Group a KPMG a tyto analýzy budou pravidelně zveřejňovány vždy v březnu (za období červenec–prosinec) a v září (za období leden–červen).

Podle ekonoma banky Creditas Petra Dufka je právě stavebnictví oblast, na které je dobře vidět, jak se ekonomice daří.

„Stavebnictví je obecně lakmusovým papírkem ekonomiky, na kterou má navíc silný vliv multiplikační efekt. Ne náhodou se v horších časech investuje třeba do infrastruktury s cílem podpory ekonomického růstu a zaměstnanosti,“ říká pro SZ Byznys.

České stavebnictví je však podle jeho slov takřka na hranici svých možností. Brzdí ho totiž problém extrémně dlouhého stavebního řízení a nedostatek lidské pracovní kapacity.

„Nedostatek kvalifikovaných i pomocných pracovníků firmy v tomto odvětví uvádějí jako hlavní brzdu dalšího růstu, k níž se nyní přidává i výrobní inflace, respektive prudký růst stavebních materiálů, občas dokonce jejich nedostatek,“ říká Petr Dufek.

„Proto je asi třeba v poslední době brát statistiky nových zakázek ve stavebnictví trochu s rezervou. Vyznívají velmi pozitivně, avšak jejich realizace nemusí být zdaleka tak jistá. Už třeba kvůli rostoucím nákladům, které zvyšují realizační ceny projektů – snižují jejich rentabilitu, nebo vedou k renegociaci či v horším případě ke zrušení zakázek,“ upozornil ekonom.

Důvodem vysokého multiplikačního efektu ve stavebnictví je podle hlavního ekonoma Deloitte Davida Marka jeho z velké části domácí původ. „Stavebnictví je skutečně odvětvím s jedněmi z nejvyšších multiplikátorů, a to proto, že práce a řada materiálů je domácího původu, zatímco například ve zpracovatelském průmyslu je naopak velký podíl dovážených dílů a materiálů,“ řekl.

Výstavba bytů tvoří třetinu celkového přínosu pro ekonomiku

Druhým sledovaným ukazatelem je takzvaný Barometr bytové výstavby, podle kterého by bytové stavby povolené v předchozím pololetí mohly do ekonomiky přinést více než 303 miliard korun. Meziročně je to nárůst o 55 %.

Největší podíl mají bytové stavby povolené v Praze (26 %), Středočeském kraji (18 %) a Jihomoravském kraji (11 %). Bytové stavby se na hodnotě celkového Barometru stavebnictví dlouhodobě podílejí zhruba jednou třetinou.

V Česku se v loňském roce povolilo nejvíce bytů od roku 2007, nabídka je ale na historických minimech. Za druhé pololetí 2021 se v tuzemsku povolilo téměř 25 tisíc nových bytů. Rekordní výsledek ale kazí fakt, že jde jen o málo lepší hodnoty, než které byly běžné v letech 2006 a 2007.

„Právě nízká nabídka v kombinaci výrazným zdražením hypoték už tlačí poptávku po nových bytech směrem dolů,“ uvádí největší rezidenční stavitel Central Group. „Po loňském rekordním roce, ve kterém rostla nejen poptávka, ale kvůli velkému rozdílu právě mezi poptávkou a nabídkou také ceny nemovitostí, se letos poptávka vrátí nejspíše k hodnotám, které byly dva roky zpět,“ odhaduje developer.

Jen nové byty v Praze by do rozpočtu přinesly 155 miliard

Za nízkou nabídkou stojí především pomalé povolování nových staveb. Například jen v Praze je v různých fázích schvalovacího procesu uvázlých přes 130 tisíc nových bytů.

„Tyto byty by dokázaly nejen pomoci řešit současnou bytovou krizi, ale navíc by do napjatého státních rozpočtu přinesly více než 155 miliard korun, a to jen na DPH. Na každém postaveném bytě stát velmi vydělává. V Praze veřejná správa inkasuje z každého nového bytu v průměru více než 1,5 milionu korun,“ komentuje pomalé povolování staveb šéf a majitel Central Group Dušan Kunovský.

Stát na DPH získává zhruba 1,25 milionu a kolem čtvrt milionu pak jde městu ve formě nově požadovaných příspěvků od investorů. Odhadovaná hodnota loni prodaných nových bytů v Česku činila 101,6 miliardy Kč. Jen na DPH z nich stát získal přes 13 miliard Kč.

Vývoj na trhu ovlivnil covid

Naopak nová výstavba kancelářských budov se v 2021 dostala na nejnižší hodnotu od roku 2016. Prudký propad poptávky po kancelářských prostorech spojený s odchodem zaměstnanců na home office přiměl řadu developerů odložit nebo přepracovat stávající projekty.

Tak jako byznysu kolem stavby kancelářských prostor pandemie koronaviru spíše ublížila, naopak posílila pozici výstavby průmyslových a skladových objektů.

Na konci roku 2021 bylo v Česku rozestavěných rekordních 1,1 milionu metrů čtverečních průmyslových budov. Nová výstavba halových prostor se týká hlavně Brna, Ostravy a Olomouce. Část z rozestavěných prostor bude dokončena až v roce 2023, ale již na přelomu roku z nich bylo pronajato téměř 80 procent.

Produkce inženýrských staveb je podmíněna zejména veřejnými zakázkami a investicemi financovanými z veřejných zdrojů. V druhém pololetí roku 2021 se meziroční růst stavební produkce inženýrského stavitelství pohyboval okolo čtyř procent. Například výstavba nových dálnic byla v roce 2021 rekordní a s ní i rekordní výše investic do dopravní infrastruktury.

Stavebnictví budou ovlivňovat materiály a ceny

Ve stavebnictví obecně už od druhé poloviny loňského roku panuje velká nejistota kvůli růstu cen stavebních materiálů, energií a nedostatku pracovníků. Tyto okolnosti, z převážné míry vyvolané pandemií a aktuálně válkou na Ukrajině, pak dále umocňují drahé úvěry.

Základní úroková sazba ČNB se za půl roku zvýšila z 0,5 procenta na současných 4,5 procenta – a podle všeho ještě poroste. A dále pak také nejistota ohledně budoucnosti povolování nových staveb. Vláda přitom aktuálně projednává odklad nově schváleného stavebního zákona o rok a mnoho změn.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované