Článek
Václav Havel, první prezident samostatného Česka, sehrál během svého desetiletého mandátu několik rolí. Byl zakladatelem státu i vůdcem opozice proti opoziční smlouvě. Poslechněte si první díl série „Prezidenti“ podcastu Dobrovský & Šídlo.
Když si Česko poprvé volilo v lednu 1993 svého prezidenta, nikdo nepochyboval o výsledku a vítězi. Hned v prvním kole volby, která tehdy ještě probíhala pouze ve Sněmovně, získal kandidát vládní koalice ODS, ODA a lidovců Václav Havel 109 hlasů a byl zvolen hlavou státu.
„Byl to ale šok, protože to bylo překvapivě hrozně málo hlasů,“ vzpomíná někdejší šéfredaktor týdeníku Respekt a pozdější politik Vladimír Mlynář, speciální host série o třech bývalých českých prezidentech. „Ukázalo se, že Havel už nemá tak jasnou podporu a že jeho spor s Václavem Klausem byl už tehdy mimořádně silný.“
Nezpochybnitelným hegemonem byl tehdy premiér a předseda suverénní ODS Václav Klaus. A Václav Havel, byť stále přetrvávala jeho legenda vítěze nad komunismem, se v novém státě ocitl na pozici číslo dvě. „Nicméně je taky potřeba dodat, že jeho počáteční pragmatické spojenectví s Klausem bylo pro zemi mimořádně šťastné,“ dodává Vladimír Mlynář. „V té době mezi nimi byl ještě jasný soulad v tom, že Česko má směřovat na Západ, tedy stát se členskou zemí NATO i EU.“
Napjatý vztah Klause a Havla
S tím souhlasí i Jan Dobrovský: „Václav Havel byl intelektuál, zatímco Václav Klaus především praktik. Jistý čas se vzájemně dobře doplňovali. Dnes už by Havlovy intelektuální projevy působily jinak než tehdy, protože by nezískaly žádnou veřejnou podporu a Havel by patrně nebyl nikam ani zvolen,“ říká Dobrovský.
Mimochodem, první spor obou politiků o podobu úřadu prezidenta v novém státě se objevil ještě před jeho vznikem. Když v létě 1992 začala vznikat nová česká ústava, navrhl Václav Havel, tehdy čerstvě po své abdikaci na post federálního prezidenta, přímou volbu. Václav Klaus byl jednoznačně proti. „A díky tomu máme Senát,“ říká Jindřich Šídlo. „Marek Benda to popisuje tak, že se podařilo Klausovi vysvětlit, že v případě prezidenta voleného parlamentem potřebujeme dvě komory.“
Vztah Klause s Havlem se ale začal rychle zhoršovat. Po volbách 1996 ještě Havel dokázal domluvit vznik menšinové Klausovy vlády číslo dvě výměnou za post pro předsedu ČSSD Miloše Zemana v čele Sněmovny („Byl to velmi státnický krok,“ oceňuje to Mlynář), rok 1997 ale znamená zásadní otřes pro celé Česko. Klausova vláda po finančním skandálu ODS padá a Havel pronáší v Rudolfinu zásadní projev, v němž nemilosrdně účtuje s celými 90. lety i Klausem osobně.
Jak se z Václava Havla stal faktický vůdce opozice v letech opoziční smlouvy? Jaké měl slabiny, které se projevovaly v politickém jednání i v Havlově vztahu k ženám? A proč je důležité, jakou hudbu poslouchají čeští prezidenti?
Poslechněte si první část série „Prezidenti“ podcastu Dobrovský & Šídlo.
Podcast Paměti národa připravuje Jan Dobrovský a Jindřich Šídlo.
Podcast Paměti národa. V době pandemie jsme nemohli pořádat setkání, diskuze, besedy, přednášky. A tak vznikl nápad: nový audiopořad! Tvoří ho předseda Kolegia Paměti národa Jan Dobrovský a komentátor Seznam Zpráv Jindřich Šídlo.
