Hlavní obsah
Velký znak České republiky

Volby do Senátu

Výsledky 2. kola voleb
Sečteno 100 %
Výsledky voleb

Kulveit: Nejsme tam, co Británie. Na rozvolnění v Česku je příliš brzy

Foto: ErickPHOTOPRO, Shutterstock.com

Je omikronová vlna v Česku opravdu na ústupu? Hostem Ptám se já byl Jan Kulveit. Ilustrační foto.

Reklama

7. 2. 13:29
Článek

Česko čeká od středy velké rozvolňování v době, kdy má země i desítky tisíc nových nákaz denně. Podle řady vědců kabinet hazarduje se zdravím občanů. Rozhodla se vláda ukvapeně?

Hostem Ptám se byl člen MeSES Jan Kulveit, který se zabývá modelováním globálních rizik a působí na univerzitě v Oxfordu.

Ve středu 9. února končí povinnost prokazovat se certifikátem o očkování nebo o prodělaném covidu-19 pro využívání služeb, vstup do restaurací a na kulturní, sportovní a další akce. O týden později končí i plošné testování ve firmách a školách.

Podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) jde o avizovaný postupný návrat k normálu posvěcený ministerskými odborníky. Rozhodnutí přišlo ovšem poté, co minulý týden Nejvyšší správní soud (NSS) rozhodl o zrušení povinnosti prokazovat očkování nebo prodělanou nemoc před vstupem do podniků nebo služeb. Podle premiéra Petra Fialy ale soudní verdikt kroky kabinetu pouze urychlil.

Zatímco vláda tvrdí, že rozvolnění nebude znamenat zvýšení tlaku na nemocnice, řada odborníků s takovým předpokladem nesouhlasí. A nelíbí se jim ani argument, že si země bere příklad u západních zemí, které k rozvolnění už přistoupily. „Ve Velké Británii i Dánsku je vlna v jiné fázi, začala kulminovat dřív. Česká vláda z tohohle pohledu rozvolňuje dřív než Velká Británie a Dánsko,“ komentuje Kulveit a dodává, že je Česká republika v naprosto odlišné situaci i z hlediska proočkování populace.

Riskuje Česko s rozvolněním velký boom nákaz? A je vnímání omikronu jako méně nebezpečné varianty správné?

Poslechněte si celý rozhovor v úvodním audiu nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.

Co v rozhovoru zaznělo?

0:30 – Nejsem tak ostrý kritik rozvolňování, ale přijde mi, že rozvolnění v Česku je spíš motivované rozhodnutím Nejvyššího správního soudu. Děje se ne úplně na základě toho, jak se vyvíjí epidemie, ale na základě vlivů, jako je zmíněné rozhodnutí soudu, nebo nějaké představy, že je třeba něco naplánovat tři týdny dopředu. Rozvolňovat by se někdy mělo, ale ne v době, kdy se to v Česku plánuje.

1:20 – Chtěli bychom dospět do stavu, kdy bude číslo R jednoznačně pod jedničkou, třeba na úrovni 0,8. Kdy ta epidemie poměrně rychle klesá – to by byla dobrá chvíle. Záleží i na tom, jak se bude vyvíjet situace v nemocnicích. Ta vlna v mladších věkových kategoriích klesá, ale do rizikové populace seniorů se ta vlna dostala později. Část lidí se stihla doočkovat boosterem, ale ta vlna je tam trochu opožděná a ta čísla jsou trochu matoucí. Přišlo by mi dobré počkat, až bude ta vlna u rizikových skupin klesat.

2:50 – Nesouhlasil bych, že česká vláda následuje příklady jiných zemí, je třeba se dívat na vztah s vlnou. Ve Velké Británii i Dánsku je vlna v jiné fázi, začala kulminovat dřív. Česká vláda z tohohle pohledu rozvolňuje dřív než Velká Británie a Dánsko. Ve Velké Británii už bylo jasné, že ta vlna opadává, Česko je v tomhle v předstihu a ruší opatření rychleji.

4:00 – Je několik důvodů, proč vlnu omikronu dál brzdit. Když se totiž rozvolní brzo, tak se nakazí víc lidí a víc jich zemře. Ani v Británii to rozvolnění není úplně takové, že je život v normálu. Lidé se i tak chrání zčásti sami. Velká Británie má navíc pro každého testy zadarmo a lidé si je dělají. Česko na druhé straně plošné testování obyvatelstva ruší.

7:00 – I když je omikron mírnější, když nakazí hodně lidí, v absolutních číslech to pořád znamená, že dost lidí umře. Česko je navíc v horší situaci, co se týče proočkovanosti. Británie i Dánsko mají mnohem větší proočkovanost – jak celkově, tak mezi rizikovými, tak třetími dávkami. V takovém případě bývají průběhy daleko mírnější. U lidí, kteří to neprodělali, nemají očkování, tak omikron není zásadně mírnější. Kdo není imunitně chráněn, tak pro něj není omikron lehká nemoc.

9:00 – Cena za zrušený nouzový stav? Bez něj stát neumí třeba rychle nakupovat, příkladem je nákup testů do škol. Místo toho se testování ve školách omezilo a ve velkém se rozjely karantény. Je proto dobrá otázka, jestli se vyplatilo nouzový stav zrušit, ale je jasné, že to nebylo zadarmo.

11:00 – Na datech je vidět, že se v Česku zastavilo očkování. Skoro nikdo další se neočkuje a to může být do budoucna problém. Nepodařilo se naočkovat lidi ani boosterem – tedy část těch, kteří jsou ochotní. Česká republika tak hodně zaostává za zeměmi, ze kterých si údajně bere příklad.

17:30 Jak se připravit na další vlny? Stát se za ty dva roky spoustu věcí naučil, jak se daří trasovat nebo jak funguje hygiena. Je to jiné než na začátku pandemie. Ty systémy je možné uspat, ale ponechat je připravené, kdyby nás potkala horší varianta nebo jiná pandemie za pár let. Je důležité to nerozebrat a nezničit. Důležitá je také komunikace – podstatné je vysvětlovat, že se z covidu nestala rýma, ale je za tím imunizace společnosti právě skrze vakcinaci.

Ptám se já

Podcast Marie Bastlové a Veroniky Sedláčkové. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované