Čísla říkají, že se máme dobře. Češi jim nevěří a neutrácejí, říká ekonomka

Češi drží peněženky pevně zavřené. Tržby obchodů rostou pomalu, i když mzdy výrazně stoupají. Strach z budoucnosti vítězí nad statistikami — lidé šetří, i když by mohli utrácet.

Češi neutrácejí. Maloobchodní tržby v červenci výrazně zaostaly za očekáváním analytiků, meziročně totiž přidaly jen 2,5 procenta. I střední třída má přes slušný růst mezd pocit, že jim v peněžence nezbývá nic navíc.

Do konce roku podle ekonomky Jany Matesové z úsporného režimu Češi nevyjdou. „Lidé budou dál myslet na zadní vrátka,“ uvažuje v podcastu Ve vatě. Přitom podle základních ekonomických dat se „máme dobře“ a ekonomika pošlape i napřesrok.

Hrubý domácí produkt podle predikcí poroste tempem přes 2 procenta, inflace se bude držet ve vymezeném koridoru, nezaměstnanost zůstane v normě a hlavně mzdy citelně rostou. Podle Českého statistického úřadu se průměrné mzdy ve druhém čtvrtletí zvýšily o 7,8 procenta na 49 400 Kč. Když započteme inflaci, tak reálně rostou o 5,3 procenta. To je nejlepší výsledek za poslední čtyři kvartály.

„Vidíme velice slušný růst mezd, až příliš slušný. To jsou hromady zboží a služeb, které si lidé můžou koupit za svůj příjem,“ komentuje Matesová. Ale nekupují, propadli podle ní pocitu, že je zle.

„Naprostá většina lidí, včetně velmi vzdělaných, se o data nezajímá, věří zprávám ze sociálních sítí, anebo pro populaci seniorů pořád ještě řetězovým e-mailům a billboardům na ulicích, které říkají, že se máme špatně,“ vysvětluje Jana Matesová rozpor mezi růstem mezd a vývojem spotřeby.

Červencová statistika ukazuje, že zatímco útraty v některých oblastech výrazně rostly, jinde lidé šetří více než dříve. Více peněz lidé nechali u prodejců pohonných hmot (+8,3 %), kosmetiky (+7,9 %) a v lékárnách (+5,9 %). Dařilo se také internetovým obchodům a zásilkovým službám, jejichž tržby rostly o 6,7 procenta. Naopak tržby z prodeje potravin klesly o 0,9 procenta, obuv a oděvy ztratily 1,5 procenta a prodej počítačů a mobilních telefonů klesl dokonce o více než pět procent.

Pocit „prázdného konta“ má podle ekonomky Jany Matesové několik důvodů. „Pandemie i období vysoké inflace českou společnost poučilo, že utrácet za věci krátkodobé povahy za každou cenu není racionální, že to pro ně nedává takový smysl, jako se třeba zajistit do budoucnosti. A ti bohatší spíše investují. Střední třída, zvlášť když je někomu 30 nebo 40, získala životní pocit, že se stát o ně nepostará,“ domnívá se Jana Matesová.

Část střední třídy spoří na vlastní bydlení. Jeho ceny, ve velkých městech obzvlášť, povážlivě rostou. Každý pátý Čech vydává na bydlení více než 40 procent svých příjmů. Růst cen nemovitostí se zrcadlí v růstu nájemného, což zase drtí ty méně vydělávající.

Zatímco většina společnosti je už s výdělkem zpátky na předcovidové úrovni, státní zaměstnanci anebo nižší střední třída nikoliv. „Covidový pokles mezd je pro naprostou většinu společnosti vymazaný, kromě té nejnižší příjmové vrstvy,“ konstatuje Matesová.

Lidé s příjmy pod mediánovou mzdou (ta je aktuálně 41 115 korun) totiž zchudli podobně jako jiné skupiny vlivem zavedení vládního konsolidačního balíčku, ovšem vyšším příjmovým skupinám tuto ztrátu části příjmů kompenzovalo snížení daně z příjmu. „U lidí s nízkými příjmy zákonný odpočet za děti z daňového základu poplatníka způsobí, že už nedaní nic, další odčitatelné položky není z čeho uplatnit,“ připomíná ekonomka.

Zatímco Česko utrpělo během „výbuchu“ inflace propad kupní síly, která spadla nejvíce ze zemí EU, sousedním Polákům zachránilo nákupní košíky zrušení daně z přidané hodnoty. Nulová DPH na potraviny, kterou Varšava zavedla v reakci na inflaci po ruském vpádu na Ukrajinu, loni na jaře skončila. Poláci se tak vrátili k sazbě pěti procent na základní a osmi procent na ostatní potraviny.

Mzdy v Polsku ovšem stoupají v posledních letech ještě rychleji než v Česku. Výrazně v posledních letech stoupla i minimální mzda, která v paritě kupní síly patří mezi nejvyšší v Unii. Podle Jany Matesové už ale nárůst mezd Poláků naráží na strop. „Letos pořád rostou rychle, ale čeká se podle výhledu, že v příštích dvou letech výrazně zpomalí.“

Poláci mají vysoký deficit veřejných financí, které si země rozházela zásahy do cen, hlavně zrušením DPH na základní potraviny. A to ji teď nutí k zavedení tvrdých konsolidačních opatření, podobně jako na Slovensku. „To povede samozřejmě ke zpomalení růstu mezd určitě ve veřejné sféře, ale možná i mimo veřejnou sféru, protože těch zakázek od státu nebude tolik.“

Polských problémů si všimla i mezinárodní ratingová agentura Fitch, která sice potvrdila Polákům rating na stupni A-, ale výhled zhoršila ze stabilního na negativní. Česku naopak všechny tři velké ratingové agentury výhled zlepšily na pozitivní.