Praskne bublina, Tesla vypadne z elity. Předpovědi osobností pro letošní rok

Po několika mimořádně silných letech se nad akciovými trhy začíná vznášet otázka, jestli to nejlepší už není za námi. Můžeme růst dál, říká většina oslovených expertů. V záloze ale už mají připravený scénář, kdyby bublina praskla.

Americké indexy mají za sebou nadprůměrné výnosy a očekávání investorů jsou vysoko. Právě to ale zvyšuje pravděpodobnost, že rok 2026 bude spíš o vystřízlivění než o dalším euforickém růstu.

„Já osobně bych tipl, že to nebude až tak dobré jako minulé roky. V letech 2023 a 2024 jsme měli zhodnocení S&P 500 výrazně nadprůměrné. Rok 2025 je po počátečním výplachu taky celkem úspěšný, takže bych se nedivil, kdyby byl rok 2026 o něco horší. Tedy kdyby akcie nerostly anebo skončily i v minusu. Ale pro dlouhodobé investory to bude nepodstatné,“ uklidňuje Tomáš Vranka, analytik XTB.

Investor Jaroslav Šura zůstává výrazně optimističtější: „Po dvou prudkých růstech akciových indexů, zejména technologického indexu Nasdaq by se dalo předpokládat, že další rok bude korekční, nicméně domnívám se, že i třetí rok bude podobně silně růstový,“ zavěštil si v investičním podcastu Ve vatě.

Historie dává zatím za pravdu spíše optimistům. Za posledních sto let rostl index S&P 500 - po očištění o inflaci - dvouciferným tempem tři roky po sobě hned čtyřikrát. Jednou dokonce čtyři roky v řadě (1949–1952) a jednou pět let po sobě. To bylo těsně před prasknutím dotcom bubliny v letech 1995–1999, připomíná ekonom Metropolitní univerzity Dominik Stroukal.

Podobný scénář by se mohl odehrát i letos, kvůli přežhaveným cenám akcií z ranku umělé inteligence. „Neustále se mluví o tom, že se nafukuje nějaká AI bublina. Já si myslím, že je to pravda, že už v ní možná trošku jsme. Už se to začíná trošku podobat dotcom bubble,“ obává se Jakub Vejmola, v bitcoinové komunitě známý jako Kicom.

Stroukal ale úplnou paralelu s dotcom průšvihem, kdy rázem popadaly akcie internetových firem, odmítá: „Nevidím tam tu úplnou analogii s mánií. Ty věci reálně používáme a mají příjmy. Třeba Nvidia má výsledky a doručuje svým akcionářům peníze.“

Riziko vidí spíš v tom, jak technologické firmy investují samy do sebe a jak trh manicky reaguje na každé nové investiční kolo. „Růst může pokračovat, ale myslím, že spíše než dvouciferný, bude jednociferný,“ tipuje ekonom.

Jakub Rochlitz, tržní analytik  eToro, technologickým titulům věří, ale po ruce má i negativní scénář. „Pracuju i se scénářem, že by technologický trh mohl v dalším roce projít korekcí. Nemyslím si ale, že by zasáhla celý trh. V mém portfoliu jsem technologické akcie redukoval.“

Tomáš Vranka z XTB očekává, že v příštím roce největší vlna nadšení kolem AI postupně opadne: „Trošku nám utichne mánie a investoři a fondy budou pomalu chtít vidět reálnější výsledky obrovských investic do umělé inteligence.“

Že firmy, které vydělávají na cloudových službách, doručí silná čísla, věří Jaroslav Šura. „V případě, že dojde k nějaké korekci, tak zcela jistě budou nakupovat,“ má jasno investor.

Velkou roli může sehrát politika americké centrální banky. Podle Daniela Semotana z investičního výboru J&T NextGen by trhům mohla pomoci kombinace politiky FEDu a daňových slibů Donalda Trumpa.

Stroukal je v tomto směru zdrženlivější: „Trh už velkou část případného překvapení vstřebal a že by teď FED srazil výrazně sazby níž, to asi ne. Dlouhodobě se odhaduje, že by kolem těch 3 % mohly zůstat.“

Jistý posun by tak nemusel přijít ani tak přes samotné úrokové sazby, ale odjinud. FED na začátku prosince ukončil kvantitativní utahování a znovu se pustil do nákupů dluhopisů, což by mohlo postupně zlevnit dlouhodobé financování, včetně hypoték, a dodat ekonomice mírný impuls – přesně tím směrem, který by si politická reprezentace ve Washingtonu přála. Vyšší inflace bude následovat, míní Stroukal.

Otázkou zůstává i složení takzvané magické sedmičky, nejsilnějších akcií v indexu. Tesla se z ní podle některých investorů začíná vychylovat. „Pro mě je u té společnosti spousta red flagů, to znamená, já tu akcii rozhodně kupovat nebudu. Nebudu ji ani šrotovat, protože za ní stojí až fanatická skupina investorů, ale se zájmem budu sledovat, co se tam bude dít a jestli Elon Musk skutečně doručí třeba ty svoje robotaxíky,“ uvažuje Vejmola.

Akcie jsou obecně drahé a výběr titulů je složitější než dřív. Tomáš Vranka proto zůstává u systematického přístupu: „Osobně chci určitě pokračovat v pravidelných nákupech indexových ETF fondů bez ohledu na to, co se bude dít na trhu.“ Z jednotlivých titulů zmiňuje Amazon, který by se měl v roce 2026 stát největší firmou světa podle tržeb.

Pozornost přitahuje i Berkshire Hathaway, která má před avizovaným odchodem Warrena Buffetta rekordní hotovostní rezervy kolem 350 miliard dolarů. „Mají nachystanou pěknou palebnou sílu na případné nákupy akcií,“ říká Vranka.

Stroukal zároveň připomíná, že i hotovost dnes vydělává slušné peníze: „Pod pojmem cash si člověk představí hotovost, kterou má člověk zamknutou v sejfu jako strýček Skrblík. Ale rozumí se tím i dluhopisy, které nesou oproti minulým letům pořád pěkné peníze.“

Z pohledu sektorů zůstává ve hře obranný průmysl, i když ohodnocení už je vysoko. Podle Stroukala je obrana částečně překoupená a naráží na kapacitní limity. Větší důvěru tak dává finančním technologiím a bankám, které by mohly z případného zpomalení ekonomiky vyjít se ctí.

Česká republika vstupuje do roku 2026 s poměrně solidním výhledem. Domácí ekonomika má podle analytiků našlápnuto k dalšímu růstu a pozitivní vývoj byl patrný i na kapitálovém trhu. České akcie patřily v uplynulém roce k nejúspěšnějším v Evropě a pražská burza zažila mimořádně silné období, na které by mohla navázat i dál.

Jak upozorňuje Jan Tománek, analytik Burzy cenných papírů Praha, klíčové bude rozlišovat mezi fundamenty jednotlivých firem a celkovým tržním sentimentem: „Pražská burza má za svou fenomenální výkonnost v roce 2025, kdy si index PX připsal včetně dividend přes 50 %. Navázat na takto silnou výkonnost nemusí být jednoduché.“

Těžké váhy pražské burzy ale očekávají zisky i v letošním roce. Komerční banka spoléhá na novou digitální platformu, která by jí měla pomoci posílit pozici na trhu. Vienna Insurance Group představila tříletý růstový plán.

Specifická situace se očekává u ČEZu, kde by nižší ceny elektřiny mohly negativně dopadnout na provozní zisk. Na úrovni čistého zisku by však firmě měla pomoci absence daně z mimořádných zisků, takzvané windfall tax.

Do ocenění akcií se promítne i makroekonomické prostředí. Významnou roli sehrají výnosy desetiletých státních dluhopisů, které se v Česku drží nad úrovní 4,5 procenta. Česká národní banka přitom zatím nemá důvod spěchat se snižováním sazeb, zejména kvůli přetrvávající inflaci ve službách. Kromě domácích faktorů bude trh citlivě reagovat i na vývoj v zahraničí, ať už ekonomický nebo politický.