Úplně nové peníze budou i v Česku. Ať se nám to líbí, nebo ne, říká ekonom

Čína už je zkouší, na Jamajce se s nimi dokonce platí a do pár let budou i v Česku. Digitální peníze, které můžou jednou nahradit hotovost. V Číně chtějí přes digitální jüan kontrolovat obyvatele, varuje ekonom Dominik Stroukal.

Hotovost je mrtvá, bezhotovostních transakcí rychle přibývá. Jsou pohodlné, ale taky pod drobnohledem bank či provozovatelů platebních aplikací. Celá řada centrálních bank po celém světě teď vymýšlí nový typ měny, digitální peníze, které stojí mimo běžné banky.

Nejsou to jen peníze uložené ve formě jedniček a nul na jejich účtech. Ale jsou pohledávkami přímo centrálních bank. Největším průkopníkem těchto tzv. CBDC (Central Bank Digital Currency – digitální peníze centrálních bank ) je Čína, která digitální jüan zavádí napříč celou zemí. Švédsko, kde hotovost rychlým tempem mizí z oběhu, testuje svou e-korunu. Spojené státy zvažují digitální dolar. A Evropská centrální banka zase chystá e-euro.

Digitální měně se tak patrně nevyhne ani Česko. „Pravděpodobně nás čeká, zavázali jsme se přijmout euro a politici ho dřív nebo později přijmou, ať se nám to líbí, nebo ne. A s ním přijmeme i digitální euro, které v té době už patrně bude,“ předpovídá Dominik Stroukal, ekonom z Metropolitní univerzity Praha, v podcastu SZ Byznys Ve vatě.

„Když to budou pilotovat tak dlouho jako v Číně, tak se můžeme bavit o jednotkách let. Já si myslím, že do konce této dekády to budou lidé, nebo alespoň na začátku spíše firmy, používat,“ předpovídá ekonom.

S digitální měnou klient snadno obejde běžné komerční banky. Tyto peníze mají být do velké míry anonymní, podobně jako hotovost. „Dneska když vám dojdou peníze na účtu v bance, tak banka okamžitě volá, jestli nechcete úvěr. Když tam máte hodně peněz, tak najednou nabízí investice. Tohle centrální banky dělat nebudou,“ myslí si ekonom Stroukal.

Zkušenosti z Číny ale vzbuzují obavy, zda se centrální banky nebudou v budoucnu dívat na účty klientů z jiných důvodů.

„Zatím nikdo v západním světě nemluví o tom, že by chtěli tyto peníze naprogramovat tak, aby je nebylo možné utratit třeba za tučné a sladké, to jsou katastrofické vize. Ale mohou se vyměnit vlády a pak by se z digitální měny mohl stát další moc hezký nástroj, jak kontrolovat lidi a to, co dělají se svými penězi,“ spekuluje Dominik Stroukal.

„Čína na to jde shora a tvrdě. Chce, aby se digitální jüan rozjel ve velkém, je schopná to mezi lidi natlačit. Má s ním velké plány. Chce posílit roli jüanu v mezinárodním obchodu a víc kontrolovat obyvatelstvo,“ řekl Stroukal.

Velkým zlomem by digiměny mohly být pro centrální banky. Mohly by na nich totiž nastavovat pozitivní i negativní úrokové sazby, bez prostředníka komerčních bank, které sazby promítají do úročení úvěrů a vkladů. Tím by stahovaly nebo pouštěly peníze do oběhu mnohem efektivněji než teď. A boj s inflací by byl rychlejší.

Jak používání takové měny vypadá v praxi? Jaké jsou její výhody i nevýhody, si poslechněte v podcastu v přehrávači v úvodu článku.