Hlavní obsah

Babiš a Rusnok se přou, zda jsme chudá, či bohatá země: Můžeme půjčovat ostatním?

Video: Rusnok versus Babiš. Oč jde ve sporu o půjčku MMF? (Video: Václav Dolejší)

Vláda nedala souhlas k půjčce 40 miliard korun, kterou po Česku žádá Mezinárodní měnový fond.

Článek

Je Česko bohatou a vyspělou zemí, nebo pořád ještě chudou a rozvojovou? V podstatě o tuhle interpretaci jde v aktuálním sporu guvernéra České národní banky Jiřího Rusnoka s ministrem financí Andrejem Babišem.

Nemohou se spolu shodnout, zda a za jakých podmínek půjčit 1,5 miliardy eur Mezinárodnímu měnovému fondu. V přepočtu 40,5 miliardy korun má jít z devizových rezerv ČNB, ale vláda k tomu musí dát souhlas. Což zatím neudělala.

Jsme mezi vyvolenými

„My jsme mezi těmi vyvolenými, co mají na to, aby půjčili. Jsou země, i v Evropě a v Evropské unii, po kterých se to nechce. My jsme dneska prostě stabilizovaná ekonomika, jež na to má," vysvětluje guvernér centrální banky Rusnok, proč on půjčku schvaluje. Sobotkova vláda se požadavkem MMF zrovna tento týden zabývala, ale definitivní rozhodnutí ještě odložila. Výhrady měl ministr financí Andrej Babiš. Na dotaz, co přesně mu na půjčce vadí, včera neodpověděl.

Ano, ale bez záruky

Podle guvernéra Rusnoka Ministerstvu financí půjčka obecně nevadí, ale nechce za ni dát státní záruku. ČNB ji po vládě požaduje. Česko přitom už jednou MMF poskytlo půjčku v hodnotě 2,5 miliardy eur, a to uprostřed hospodářské krize v roce 2012.

Tehdy Nečasova vláda nakonec souhlasila. Nebránila se ani poskytnutí záruk, byť tomu také předcházelo hodně debat. Půjčky byly zajištěny státní zárukou a ČNB byly kompenzovány náklady a ušlý zisk v hodnotě 120 milionů korun. Jde vlastně o úroky, jež by centrální banka získala, kdyby peníze půjčila za normální tržní úrok.

Brát ano, půjčovat ne?

Poskytnutí peněz, které po Česku žádá Mezinárodní měnový fond, je svým způsobem morální povinností. Vždyť MMF ještě v 90. letech Československu coby chudé zemi pomáhal. Byly to roky, kdy republika procházela bolestivou transformací po komunistické éře. Do roku 1994 (kdy už šlo o dva samostatné státy) odešly z fondu půjčky ve výši 40,3 miliardy korun podle současného kurzu.

Mezi členy MMF patří 184 zemí - každá z nich platí do společného banku podle své velikosti. Jednoduchý princip fungování fondu spočívá v tom, že přispívají země, kterým se zrovna daří. A pomoc z fondu čerpají státy v problémech, jimž odmítají půjčit komerční banky.

Reklama