Hlavní obsah

Berlín má růžové potrubí. Nestojí za ním umělci, ale úspory

Foto: ČTK

Povrchové potrubí odvádí podzemní vodu do Sprévy levněji než kanalizace. Růžové je proto, aby ho Berlíňané přívětivě vnímali..

Reklama

28. 12. 2020 15:27

Berlínem se vine růžové a modré potrubí. Berlíňané si na něj zvykli tak, že si stěžují, když ho technici odstraňují.

Článek

Umělecká instalace, symbolické vyznačení někdejší berlínské zdi, nebo produktovod vinoucí se městem? To jsou otázky, které si často pokládají návštěvníci německé metropole při pohledu na všudypřítomné růžové a modré potrubí. Potrubí, které se všemožně klikatí ulicemi, si turisté rádi fotí a dostalo se také na pohlednice. Úkolem trubek však není poskytnout městu neotřelou industriální tvář, má levně odvést podzemní vodu ze staveb.

Berlín totiž stojí na místě někdejších bažin a mokřadů, proto prakticky každá hlubší výkopová práce znamená neustálý boj s vodou, která by jinak stavební jámy rychle zaplavila. Odvod této vody do kanalizačního systému by jeho kapacitu zaplnil, navíc by se značně prodražil. Jako řešení se tak nabízí řeka Spréva a její rozsáhlá síť říčních kanálů. A právě sem potrubí ústí.

Protože s podzemní vodou se nenakládá jako s odpadní, přináší její vypouštění do řeky velké úspory.

„Poplatky za svedení do dešťové kanalizace činí za kubík asi 0,64 eura (17 korun), u splaškové kanalizace je cena 2,21 eura (58 korun). Za čerpání podzemní vody se pak odboru životního prostředí odvádí 31 centů (osm korun) za kubík,“ řekla o poplatcích Denise Biederstaedtová ze společnosti Pollems, která se odvodu vody ze stavenišť v Berlíně věnuje.

Berlín ještě upřesňuje, že poplatek odboru životního prostředí se odvádí až po překročení ročního limitu 6000 kubíků.

„Kvůli těmto poplatkům se stavebníci snaží odvést vodu pokud možno do povrchových toků, aby se platbě vyhnuli. A když to není možné, tak do nejbližší vpusti dešťové kanalizace,“ vysvětlila Biederstaedtová. Pokud si stavebníci k odvodu vody vyberou společnost Pollems nebo její konkurenty, pak platí měsíčně jedno euro (26 korun) za metr využívaného potrubí.

Cesta vody ze stavby do říčního toku není vždy snadná, mnohdy je nutné překonat i několik kilometrů. Potrubí se tak na trase klikatí, překračuje několikaproudé silnice a široké bulváry, prochází pod železničními viadukty a vede u oken bytových domů.

Trubky, které ve výšce několika metrů nad zemí drží kovové vzpěry usazené v betonových patkách, mohou vyvolávat dojem nevzhledného provizoria. Berlíňanům ale očividně nevadí, možná je to dokonce naopak. Když na jaře růžové trubky po letech zmizely z okolí Postupimského a Lipského náměstí, řadu obyvatel to zaskočilo natolik, že se k problému vyjádřila i berlínská radnice.

„Lhůta povolení vypršela a stavebník o prodloužení nepožádal,“ vysvětlilo tehdy město.

Situace s potrubím na Postupimském náměstí, které si povšimla i německá média, tak dokládá, že Berlíňané roury přijali natolik za nedílnou součást města, že je ani nevnímají. Jejich pozornost tak upoutá až to, když je technici odstraňují. Díky tomu, že v Berlíně neustále panuje čilý stavební ruch, je jisté, že potrubí bude v ulicích vždy.

Síť potrubí je natolik rozsáhlá a tak často se během roku mění, že je složité dopátrat se, kolik kilometrů vlastně měří, je to však v řádu několika desítek kilometrů.

„Aktuálně máme na území Berlína zhruba 10 000 metrů takového trubkového vedení, další máme i v jiných německých městech, například ve Frankfurtu nad Mohanem,“ uvedla Biederstaedtová z Pollems. Několik kilometrů trubek mají v Berlíně i další velké společnosti, jako jsou Brechtel či BL Wasserbau.

S upřesněním délky potrubí, která je většinou udávána okolo 60 kilometrů, nepomůže ani radnice. „Přesnou metráž potrubí, které závisí vždy na projektu, nemůžeme bohužel poskytnout, protože se takřka každý den mění,“ řekla Dorothee Windenová, tisková mluvčí berlínského odboru životního prostředí.

Zajímavostí berlínských rozvodů s podzemní vodou je i nápadná růžová barva, kterou své potrubí firma Pollems natírá. Důvodem, proč nezvolila modrou barvu jako ostatní společnosti, je odborný posudek.

„Barvu vybrala jedna psycholožka s pomocí mnoha dětí. Psycholožka se domnívá, že děti, mládež a také dospělí s duší dítěte tuhle barvu vnímají jako skvělou,“ vysvětlila Biederstaedtová. Díky tomu, že růžová barva podle psycholožky vyvolává u dospělých vzpomínky na dětství, se tak lidé s dočasným umístěním rozvodů spíše smíří.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované