Hlavní obsah

Berňák před pandemií zastavil vymáhání daní. Co se stalo, tají

Šéfce Finanční správy Tatjaně Richterové hodně záleží na tom, aby se daňoví úředníci zbavili nálepky bezohledných vymahačů. Jednou z cest mělo být i nasazení poznatků behaviorální ekonomie do komunikace s dlužníky.

Reklama

14. 8. 9:29

Daňová správa chtěla otestovat „přívětivější“ jednání s dlužníky. Kvůli tomu v lednu stopla vymáhání u dvou daní. Předpisy ale s takovým postupem nepočítají.

Článek

Je to projekt, který vedení Finanční správy potichu chystalo několik let. Podrobnosti o jeho lednovém rozjezdu vyšly najevo až v červenci - zřejmě jen díky otázkám Seznam Zpráv a až tři měsíce poté, co byl zastaven kvůli pandemii nového koronaviru.

Po vzoru některých evropských zemí chtěl i český berňák letos začít komunikovat s dlužníky neformálně. Místo úřednických výzev k zaplacení a hrozeb sankcemi plánoval posílat jemněji formulované upomínky, v nichž zdůrazňoval spíše společenskou odpovědnost.

Tento přístup vychází z tzv. behaviorální ekonomie, která je založená na předpokladu, že lidé při rozhodování nepostupují vždy racionálně. Přeneseno na daňové poplatníky - lidé často nezaplatí včas předepsanou daň, i když jim nic zásadního nebrání a přestože vědí, že mohou v důsledku zaplatit podstatně víc. Z toho vychází i behaviorální přístup při vymáhání daňových nedoplatků. Úspěšně funguje například ve skandinávských zemích.

Podobně jako v zahraničí měla i v Česku ostrému startu nového způsobu upevňování daňové disciplíny předcházet pokusná fáze. Generální finanční ředitelství ji spustilo v lednu. Na všechny finanční úřady poslalo pokyn, aby přestaly standardní cestou upomínat a vymáhat nedoplatky u daně z příjmu fyzických osob a silniční daně. Příslušný dokument mají Seznam Zprávy k dispozici díky žádosti podle zákona o svobodném přístupu k informacím.

Vybraní poplatníci, kteří neuhradili daně včas, měli být osloveni zmíněným netradičním způsobem. Jejich reakce se zpracují do analýzy a podle zjištěných závěrů by se upřesnilo, jaká forma „měkké“ komunikace na dlužníky nejvíce zabírá.

Zpracování analýzy plně financuje Evropská komise ze svého programu na podporu strukturálních reforem (SRSP). Samotné vypracování projektu svěřil Brusel poradenské společnosti EY. Na projektu se podílejí také experti ze zahraničních univerzit.

„Předpokládáme, že na základě získaných poznatků bude komunikace Finanční správy a daňových subjektů díky tomuto projektu efektivnější, přívětivější a oboustranně výhodnější,“ uvedla k projektu ještě v červenci generální ředitelka Finanční správy Tatjana Richterová.

Poláci už to vyzkoušeli

Obrázek, jak by mohla taková behaviorální analýza vypadat, nabízí obdobný průzkum v Polsku, který v roce 2016 řídili experti Světové banky. Na velmi početném vzorku téměř 150 tisíc daňových poplatníků vyzkoušeli reakce na různé formy dopisů. Kromě klasických upomínek pracovali také s devíti typy textů, které využívaly behaviorální přístup. Poznatky shrnuli do pěti zjištění. Tím hlavním bylo, že metoda zabírá. Zatímco po obdržení standardní upomínky doplatilo daň 40 procent oslovených, u devíti alternativních dopisů to bylo 43 až skoro 49 procent.

Informace, že projekt vůbec existuje a byl přerušen, zveřejnila správa až poté, co jí dorazily otázky od Seznam Zpráv. Bližší podrobnosti však odmítá sdělit. „Projekt behaviorální analýzy byl zastaven z důvodu pandemie covid-19, a další informace k němu proto nebudeme poskytovat,“ odpověděla Seznam Zprávám mluvčí Generálního finančního ředitelství Zuzana Mašátová.

Zdrženlivost v informování má jistou logiku. Finanční správa původně počítala s momentem překvapení. Pokud se poplatníci a zároveň respondenti průzkumu o projektu dozvědí předem, jejich reakce nebude úplně bezprostřední, což je pro hodnocení dat důležité.

Na podrobnější informace je skoupá i Evropská komise, která celý projekt řídí. Společnost EY jakožto dodavatel zakázky je smluvně vázána mlčenlivostí.

Není tedy například známo, zda Finanční správa vůbec na začátku roku rozeslala nějaké „přívětivější“ dopisy. Poté, co Seznam Zprávy získaly o projektu informace a obrátily se na Finanční správu s dotazy, zveřejnila pouze obecné údaje a potvrdila, že je od března přerušen.

Dříve přes zajišťováky, teď „partnersky“

Nové přístupy u daní paradoxně zastřešují titíž lidé, kteří v minulosti prosazovali tvrdé vymáhání i za pomoci sporných zajišťovacích příkazů. Klíčovou osobou je dlouholetý šéf vymáhacího odboru GFŘ Milan Tvrdík, který má podle vícerých zdrojů úzké vztahy s ministryní financí Alenou Schillerovou. Právě Tvrdík v lednu organizoval videokonferenci, na které dostali pověření finanční úředníci z regionů podrobnější informace o analýze. V minulých letech Tvrdík zosobňoval důrazný přístup vymáhání daní, mimo jiné nechal zavést dokonalejší informační systémy na shromažďování a pravidelné vyhodnocování úspěšnosti jednotlivých finančních úřadů.

Vedení českého berňáku však nechce zveřejnit ani jakékoli konkrétní informace o tom, jak dlouho se nevymáhaly uvedené daně a o jakou částku šlo.

Jde přitom o důležité téma. Například proto, že daňové pohledávky se mohou stát z různých důvodů postupem času hůře vymahatelné, nebo úplně nedobytné.

Zastavení vymáhání daní je zároveň velmi nestandardní krok. Daňové předpisy s popisovanou situací nepočítají. Naopak, například daňový řád coby základní norma vysloveně uvádí, že správce daně uplatňuje svou pravomoc pouze k účelům a v rozsahu, v jakém mu byla zákonem svěřena. Zároveň stanoví, že správce daně „postupuje bez zbytečných průtahů“.

Jak navíc opakovaně potvrdily soudy, Finanční správa nemůže nakládat s pohledávkami, jak se jí zachce. Jedním z klíčových verdiktů je rozsudek Nejvyššího soudu z června 2005, který zdůrazňuje, že finanční úřady nemohou vystupovat jako majitel daňových pohledávek. Tím je Česká republika jako stát. „Výnosy daní, včetně jejich příslušenství, jsou příjmem státního rozpočtu, a patří tedy do majetku České republiky,“ stojí pak v dalším rozsudku Nejvyššího soudu, tentokrát z května 2015.

Foto: GFŘ, Seznam Zprávy

Stěžejní pasáž z interního sdělení GFŘ o zastavení vymáhání nedoplatků u dvou dani ze 17. ledna 2020.

Finanční správa však popírá, že by zastavením vymáhání porušila zákon. „K ovlivnění vymáhání daňových nedoplatků z důvodu behaviorální analýzy nedošlo. Finanční správa plně respektuje platnou právní úpravu,“ uvedla mluvčí Generálního finančního ředitelství.

Věc má také další problematický rozměr. Zákon nedává Generálnímu finančnímu ředitelství prostor, aby takové kroky, jako je zastavení vymáhání, vyloženě nařizovalo podřízeným složkám. Jde sice o nejvyšší orgán daňové správy, jeho kompetence jsou však spíše metodické a organizační. Samotné rozhodnutí, zda se daně přestanou vymáhat, je na vedeních jednotlivých finančních úřadů v krajích. I v tomto případě však GFŘ odmítlo odpovědět na otázku, které úřady se jeho pokynem skutečně řídily.

Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Doporučené