Hlavní obsah

Biden bude řešit i Dukovany. Westinghouse je pro USA něco jako škodovka

Foto: Profimedia.cz

Inaugurace Joe Bidena bude pro Čechy důležitá i kvůli strategickému tendru.

Reklama

21. 1. 9:13

Nastupující americká administrativa bude zaujímat postoj i k tendru na Dukovany, o který se zajímá společnost Westinghouse. Přípravy tendru se však znovu zpomalily.

Článek

Nový americký prezident Joe Biden se ujal úřadu, zrak do Washingtonu nyní upře také česká vláda. A to i kvůli tendru na rozšíření jaderné elektrárny v Dukovanech.

O nové bloky na českém území se už rozehrála geopolitická partie. Zdejší politická scéna již několik měsíců hledá shodu, zda do jaderné superzakázky vpustit uchazeče ze zemí, které české bezpečnostní složky považují za rizikové - z Ruska a z Číny. Zájem o dostavbu mají předběžně také Francouzi, Američané a Jihokorejci.

Ve středu však učinila Poslanecká sněmovna v této citlivé záležitosti další odklad - zákonodárci včetně těch z vládního ANO skoro o měsíc posunuli projednávání zákona o přechodu k nízkouhlíkové energetice, kterému se přezdívá „lex Dukovany“. Ten chce mít údajně vláda schválený před tím, než tendr vypíše.

O čem je „lex Dukovany“

Takzvaný nízkouhlíkový zákon upravuje cenu výkupu elektřiny z plánovaného bloku Jaderné elektrárny Dukovany.

Legislativu potřebuje vláda konzultovat s Evropskou komisí, zda není v rozporu s pravidly konkurenceschopnosti Unie. A podle vládních dokumentů schválení zákona musí předcházet i samotnému vypsání tendru. Odklad schvalování zákona tak fakticky znamená i další odklad vypsání tendru. Zákon bude projednávat ještě Senát a musí jej podepsat prezident.

Rozvolněné tempo přípravy zakázky mimoděk dává čas nové americké administrativě, aby se rozhodla, s jakou silou se do strategického jaderného tendru „opře“. A zda společnost Westinghouse případně podpoří podobně jako před deseti lety v zakázce na rozšíření Jaderné elektrárny Temelín, která však nakonec padla (byla zrušena).

Nový americký prezident Joe Biden si ji dobře pamatuje - v době, kdy americká diplomacie sváděla diplomatickou „bitvu o Temelín“ proti ruské státní firmě, byl viceprezidentem v administrativě Baracka Obamy.

Čí je Westinghouse?

Zájem americké společnosti Westinghouse o dukovanský tendr potvrdil v prosinci Seznam Zprávám americký velvyslanec Stephen King, který ve středu svou pražskou misi skončil spolu s administrativou Donalda Trumpa.

Americké angažmá v případném dukovanském tendru však důrazně bagatelizoval prezident Miloš Zeman krátce na to, v předvánočním rozhovoru v televizi Prima CNN.

„Nejsou to (Westignhouse - pozn. autorky) Američané, jak nevzdělaná média občas uvádějí, protože už jsou to delší dobu Kanaďané. Westinghouse zbankrotoval a Kanaďané ho převzali,“ uvedla hlava státu k dukovanskému tendru. Miloš Zeman pak zároveň vystoupil proti variantě do tendru nepustit Rusy a Číňany a premiéru Babišovi nepřímo vzkázal, že opozici, vystupující proti ruské a čínské účasti, v této záležitosti naslouchat nemá.

Faktem je, že v roce 2018 krachující strojírenský a energetický gigant Westinghouse odkoupil kanadský investiční fond Brookfield Business Partners.

Americká ambasáda v Praze ale Seznam Zprávám sdělila, že vláda USA Westinghouse považuje za „svou“. Společnost byla založená v americkém Pittsburghu v roce 1886 a hrála klíčovou roli v americkém průmyslovém rozvoji.

„S více než 6800 americkými zaměstnanci pracujícími ve více než dvaceti kancelářích po celých Spojených státech Westinghouse zůstává americkou společností - stejně jako Škoda zůstává českou společnosti,“ uvedlo na dotaz Seznam Zpráv velvyslanectví.

Spojení s Polskem

Podle bývalého českého velvyslance v USA Petra Koláře není otázka vstupu do jaderného tendru jen ekonomické rozhodnutí, ale i politické, a to by bylo spíše na Američanech než na Kanaďanech.

„V poslední době jsem zaznamenal trochu zvýšený zájem Westinghouse o dukovanský tendr. Faktem je, že priorita je pro něj projekt výstavby jaderných bloků v Polsku, kde došlo k dohodě o spolupráci na vládní úrovni, nikoli prostřednictvím tendru. Nicméně i to je například možnost - český a polský jaderný projekt propojit,“ řekl Seznam Zprávám expert na česko-americké vztahy Petr Kolář.

Zásadním krokem v „bidenovské éře“ česko-amerických vztahů bude jmenování nového velvyslance či velvyslankyně. Americká ambasáda v Praze však bude podle zvyklostí nového šéfa vyhlížet několik měsíců, než ve Washingtonu proběhnou všechny jmenovací procedury. To nevyhnutelně česko-americké vztahy poznamená - česká vláda bude mít horší přístup k informacím z nitra nové administrativy a Američané zase budou mít oslabené „lobbistické“ možnosti v Česku.

„Tendr na Dukovany samozřejmě nebude první věc, kterou bude mít nová americká administrativa na stole, ale souvisí s celkovým geopolitickým usazením středoevropského regionu, takže se tím samozřejmě zabývat budou,“ dodal.

Za povšimnutí ale stojí i to, že v česko-kanadských vztazích je nebývale živo. Například na výroční poradě českých velvyslanců, která se konala v online podobě začátkem ledna, vystoupil jako host právě kanadský ministr zahraničí Francois-Phillipe Champagne. I když o jádro podle českého Ministerstva zahraničí v jeho vystoupení nešlo.

„Kanada podporuje svůj jaderný průmysl v exportu do všech zemí, které mají s Kanadou uzavřenu bilaterální dohodu o spolupráci v oblasti jaderné energie, aby bylo zajištěno, že kanadský jaderný vývoz je využit pouze pro mírové účely,“ uvedlo nekonkrétně kanadské velvyslanectví na dotaz, zda kanadská vláda sleduje přípravy dukovanského tendru a Westinghouse by v účasti v něm podpořila.

Babiš otočil?

Rozhodnutí o dukovanském tendru ale musí padnout hlavně na české straně.

Premiér Andrej Babiš je kvůli němu ve složité politické situaci. Jeho politický spojenec prezident Miloš Zeman, jak už bylo popsáno výše, zpochybňuje doporučení českých tajných služeb Rusy a Číňany do tendru nevpouštět. Babiš se ale v klíčových záležitostech v minulosti za české zpravodajce v mezních situacích dokázal postavit a naslouchal jim.

Na podzim, kdy se přiostřila debata o parametrech dukovanského tendru, Babiš řekl, že tendr by se měl odložit a nechat až na příští vládě. Teď v politickém zákulisí kolují neoficiální informace o tom, že změnil názor a tendr chce vypsat. Na přímý dotaz Seznam Zpráv to však Babiš nepotvrdil a také ještě v novoročním vydání svého facebookového vysílání „Čau, lidi“ mluvil o tom, že vláda letos tendr „připraví“.

Příští středu by měl Andrej Babiš spolu s ministrem průmyslu Karlem Havlíčkem o tendru jednat s opozicí. Poprvé na úrovni šéfů politických stran.

„Předsedům stran vysvětlíme varianty, plusy, minusy a budeme chtít jejich názor. Nepředpokládám písemnou dohodu. Na základě této diskuze a stanoviska Ministerstva průmyslu a obchodu by ČEZ dokončil zadávací dokumentaci,“ popsal Seznam Zprávám ministr a vicepremiér Havlíček, jaké má o výsledku jednání představy.

Najít shodu všech politických hráčů ale bude těžké. I například spojenci z předvolební koalice SPOLU, ODS a TOP 09, mají na tendr odlišný pohled. Zatímco šéf občanských demokratů Petr Fiala zdůrazňuje, že tendr se má vypsat co nejdřív, šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová si myslí, že v tomto volebním období se tendr vypisovat nemá.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené