Hlavní obsah

Biden chce jadernou dohodu, sankce vůči Íránu zatím nezruší

Foto: Profimedia.cz

Americký prezident Joe Biden.

Reklama

7. 2. 21:29

Stojí o obnovení jaderné dohody, nezruší však sankce jen kvůli tomu, aby Írán dostal k jednacímu stolu. Joe Biden v rozhovoru pro americkou televizi CBS News předestřel svůj postoj vůči Íránu.

Článek

Rozhovor americký prezident předtočil v pátek, televize ho však odvysílala až v předvečer SuperBowlu v neděli. Poté, co uvedl, že sankce kvůli zahájení jednání s Íránem nezruší, také pokýval hlavou na otázku, zda musí Írán nejprve zastavit obohacování uranu. Není zcela jasné, co tím myslel – jaderná dohoda blízkovýchodní zemi obohacovat uran umožňuje, byť v omezené míře.

Se stanoviskem čerstvého šéfa Bílého domu se zásadně rozchází íránský nejvyšší duchovní ajatolláh Alí Chameneí. Ten v neděli vyzval Washington D.C., aby sankce zrušil, pokud chce, aby Teherán začal jadernou smlouvu z roku 2015 znovu dodržovat.

„Pokud (USA) chtějí, aby Írán opět plnil závazky, musí zrušit všechny sankce. Poté to ověříme… A pak se vrátíme k dodržování závazků,“ citovala Chameneího íránská státní televize. Doplnil přitom, že tato pozice Íránu je definitivní, má podporu všech íránských činitelů a země od ní neustoupí.

Signatáři jaderné dohody, v plném znění Společného všeobecného akčního plánu, se před šesti lety kromě Íránu a Spojených států staly i Německo, Rusko, Francie, Čína, Velká Británie a Evropská unie. Cílem smlouvy bylo zabránit Íránské islámské republice ve vývoji jaderné zbraně, což měl Írán učinit výměnou za zrušení protiíránských sankcí.

Írán obohacuje uran vysoko nad limit zanesený v dohodě

Za Spojené státy podepsal jadernou dohodu v roce 2015 bývalý prezident Barack Obama. Jeho nástupce Donald Trump ji o tři roky později jednostranně vypověděl a sankce proti Íránu obnovil. Podle něj je pakt příliš mírný, nevztahuje se na íránský balistický program a neřeší sílící vojenský vliv Íránu v regionu.

Nedlouho poté začal Teherán dohodu zčásti porušovat. Na začátku ledna letošního roku pak oznámil Mezinárodní agentuře pro atomovou energii, že má v úmyslu obohacovat uran až do 20 procent, tedy na úroveň, které dosáhl před dohodou. Teherán zároveň vždy tvrdil, že jeho jaderný výzkum je mírový a že o jadernou zbraň neusiluje.

Foto: Profimedia.cz

Íránský nejvyšší duchovní ajatolláh Alí Chameneí.

Dohoda dovolovala Íránu obohacovat uran do 3,67 procenta. A do ledna země uran obohacovala na 4,5 procenta. Obohacováním se zvyšuje koncentrace izotopu 235, který je klíčový při jaderném štěpení uranu. Pro jaderné elektrárny se uran obohacuje v jednotkách procent, zatímco pro výrobu jaderné zbraně je zapotřebí obohacení nad 85 procent.

Nový šéf Bílého domu Biden již dříve naznačil, že pokud by se Teherán vrátil k přísnému dodržování dohody, Washington by jej následoval. Použil by to jako odrazový můstek k širší dohodě, která by mohla omezit vývoj raket a regionální aktivity Íránu.

Írán návrat k plnění jaderné dohody podmínil zrušením amerických sankcí opakovaně. Jednaosmdesátiletý nejvyšší duchovní má přitom ve státních záležitostech Íránu poslední slovo a podepsání jaderné dohody z roku 2015 odsouhlasil.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované