Hlavní obsah

Cash Only: Místo teplárenské revoluce jen investiční boom tažený dotacemi

Foto: Jan Mihaliček, Seznam Zprávy

Teplárenská cesta od uhlí je u nás celkem jasná. Nahradí je zemní plyn, biomasa a odpady.

Reklama

13. 6. 10:00

Zuzana Kubátová komentuje dění v českém byznysu a vybírá zprávy, které byste neměli minout. Přinášíme vám webovou podobu newsletteru Cash Only – přihlaste se k odběru a pošleme vám ho každý pátek do e-mailu.

Článek

České teplárenství má problém, který zároveň hrozí i nejméně třem milionům lidí, kteří u nás berou teplo od velkých uhelných tepláren. Vyspělý svět uhlí odmítá kvůli emisím a za jeho spalování se energetici musí vykupovat prudce zdražujícími emisními povolenkami. Nevyřešíme-li chytře jeho náhradu, bude teplo pro Čechy čím dál větší zátěží.

U elektřiny zatím problém tak naléhavý není – byť i ji zelená revoluce už dnes zdražuje. Zatím ale pořád máme elekřiny dostatek a na řešení je ještě trochu času.

U tepla je to komplikovanější. Emisní povolenky zatěžují jen velké teplárny. Ty svou produkci zdražovat nemohou, protože by jejich klienti utekli k alternativě, malým decentralizovaným kotelnám, jež jsou od zpoplatnění emisí osvobozené. V živelném rozpadu centrálního zásobování teplem je řada rizik – ekonomických, environmentálních i čistě energetických.

Že je situace vážná a že se k ní musí stát nějak postavit, pochopili konečně i čeští politici. Ministr průmyslu Karel Havlíček dnes tvrdí, že teplárenství je pro jeho resort nejvyšší priorita, důležitější dokonce i než výstavba nové jaderné elektrárny. A jeho úřad začíná konat: snaží se prosadit legislativu, podle níž by stát vracel teplárníkům až tři čtvrtiny peněz, které od nich vybere za emisní povolenky!

Je to dokonale absurdní: Česko se navenek tváří, že proti evropské zelené revoluci nic nemá a hodlá se do ní zapojit (hlavně utrácením evropských peněz na zelené technologie), na druhou stranu pro její přípravu léta nic nedělá.

O maléru, který se se zpřísňující emisní regulací řítí na české teplárenství, mluví lidé z branže několik let. Léta opakovali, že stát má přijít s nějakým řešením, výhledem a koncepcí. Marně. Střídající se ministři průmyslu, kteří mají teplárenství v resortu, celá ta léta jen pokyvovali hlavami. Opakovali, že rizika chápou a že se s tím fakt musí něco dělat. Podmínky pro živelný rozpad centrálního zásobování teplem ale nechávali v platnosti.

Teplárenská cesta od uhlí je u nás celkem jasná. Nahradí je zemní plyn, biomasa a odpady. Dnes víme i to, že náklady na teplárenskou konverzi se zaplatí z Modernizačního fondu. Potíž je v tom, že – jak mi řekl nedávno vrchní teplárenský lobbista Tomáš Drápela - zatím u nás nikdo nezhodnotil třeba ani to, kolik biomasy v Česku má energetika k dispozici. Nevíme, kolik jí bude, až spálíme ty tuny dřeva z kůrovcové kalamitní těžby.

Nevíme toho víc. Do Modernizačního fondu teplárníci poslali podle zatím nepotvrzených informací žádosti o dotace v objemu 120 miliard korun. Investoři se živelně vrhají do teplárenské revoluce s jediným cílem - utratit z dotací, co to půjde. Bez ohledu na to, co to zemi přinese.

Nehrozí náhodou, že za dotační peníze začnou vznikat výrobny, do nichž bude třeba vozit biomasu a odpady z velkých vzdáleností, takže to bude nejen drahé, ale také neekologické? Bude při konverzi tepláren někdo hlídat návaznost na výrobu elektřiny a potřeby rozvodné sítě? Víme kudy a za jakých podmínek k nám bude proudit (samozřejmě ruský) zemní plyn, jehož potřeba se obrovsky zvedne? Víme, jaké změny infrastruktury zajišťované státem si teplárenská revoluce vyžádá?

Zatím to vypadá na mlhu a živelný investiční boom tažený dotacemi. Živelný investiční boom tažený neodůvodněnou veřejnou podporou jsme zažili před deset lety - v solární branži. Nebylo by dobré ho zopakovat teď, s teplem. Obávám se ale, že končící vláda, jejíž členové zrovna nevynikají koncepčním myšlením a předvídavostí, už v tomhle směru moc neudělá. Vládu příští a její kompetence si dnes nikdo neumí představit. Čas letí a dotační stavidla se pomalu otvírají…

Hráč týdne: Daniel Křetínský a spol.

Daniel Křetínský

Daniel Křetínský, jeho dlouholetý partner Patrik Tkáč, skupiny PPF a Rockaway Capital dovršili nákup sítě obchodů Planeo Elektro. Získávají tak důležitý článek do skládačky kolem své skupiny Mall Group a mohou pokračovat na dlouhé cestě k cíli, jímž je vytvoření největšího středoevropského hráče v oboru e-commerce, který jim navíc bude přinášet jisté a pravidelné zisky.

Best of byznys

Inovátor Průša. Další díl podcastové série Černá čísla přináší vyprávění, které připomíná klišé o americkém snu. Kluk, který si doma kutil v garáži, a nakonec se z něj stal zakladatel firmy s miliardovým obratem. Poslechněte si příběh inovátora a majitele firmy Prusa Research Josefa Průši.

Před valnou hromadou to vře. Tuzemská bankovní transakce roku může být ještě dramatická. Dvě americké poradenské společnosti doporučily institucionálním investorům hlasovat proti navrhovanému spojení Monety a skupiny Air Bank. S poměrem sil na valné hromadě to může výrazně zamíchat. Po detailech pátrá Jiří Zatloukal.

300 miliard, které se ani za 30 let nevrátí. Redakce SZ Byznys získala studii proveditelnosti vysokorychlostní tratě mezi Prahou a Brnem. Dokument obsahuje hodnocení páteřního úseku chystané železnice z hlediska ekonomiky, přepravy i dopadů na životní prostředí. Tvrdí, že projekt je sice celospolečensky prospěšný, má ale i spoustu negativních stránek v oblasti ekologie či financování.

Poštovní reforma. Česká pošta, adresát miliardových kompenzací ze státní kasy, hledá budoucí podobu. Má se rozdělit na dvě samostatné firmy a již od roku 2023 začít fungovat v nové podobě s novou státní licencí. Poštovní přerod bude ale komplikovaný. Už proto, že je kvůli němu potřeba změnit poštovní zákon i další legislativu.

Firmy a podnikání

Alou do práce, velí firmy. Čtyři pětiny českých zaměstnavatelů budou vyžadovat, aby většina jejich pracovníků byla od třetího čtvrtletí přítomna na pracovišti po celou dobu pracovní doby. Aby to pro ně nebyl takový šok, rozšíří možnosti pracovních úvazků. Zachování jisté možnosti práce z domova je ostatně v jejich zájmu - výzkumy z USA ukazují, že téměř 39 procent tamních zaměstanců by zvažovalo výpověď, pokud by jim šéf home office zcela zakázal využívat.

Češi po lockdownu nenakupují. Na rozdíl od vzkvétajícího průmyslu, který v dubnu vyrobil o pětinu víc zboží než v posledním předkrizovém roce, obrat maloobchodu ještě ani nedosáhl předkrizové úrovně. Česko patří k pěti evropským zemím, kde se lidé drží zpátky. Nenaplněná očekávání obchodníků analyzuje Petr Holub.

Inflace v Číně. Další znepokojivé zprávy pro obchodníky přichází z Asie. Čína se potýká s nejvyšším růstem výrobních cen za posledních třináct let. Hrozí tak, že se prudká inflace projeví i ve zbytku světa, což by umocnilo globální zvyšování cen.

Rozhovor týdne: Robert Kiml

Rozhovor s Robertem Kimlem. (Video: Zuzana Hodková, Seznam Zprávy)

​Automobilky usilovně bojují s dopady technologické revoluce, tlaku na snižování emisí a v posledních měsících i nedostatku dílů k výrobě. Proč auta podraží a co se v branži děje, přibližuje rozhovor Zuzky Hodkové s Robertem Kimlem, šéfem výroby Toyota Motor Manufacturing.

Reality

Spor o mrakodrap. Soudní pře o 119 milionů korun zasáhla do prodeje luxusních bytů ve výškové budově V Tower na Pankráci. Prodej posledních sedmi volných bytů v pankráckém „véčku“ zablokoval předběžným opatřením Obvodní soud pro Prahu 4. Podnět k tomu dal insolvenční správce zkrachovalé stavební firmy PSJ, která mrakodrap stavěla.

Rakouská metoda v Krkonoších. Realitní kancelář Evropa přebudovává lázeňský dům na úpatí Černé hory v Krkonoších na luxusní apartmánový dům za střední stovky milionů korun. Ten bude po rekonstrukci fungovat podobně jako velká ubytovací zařízení v Rakousku a jinde v Evropě. Část apartmánů bude rozprodána soukromým vlastníkům, kteří si zarezervují termíny pro vlastní pobyt a nevyužité termíny poskytnou správci objektu k dalšímu pronájmu, aby se jim investice vrátila.

Big Tech

Nové továrny na čipy i baterie. Poptávka po bateriích roste a investoři proto nalévají peníze do nadějných firem. Mezi ně se řadí i švédská společnost Northvolt, která vede v evropském úsilí o budování lokálního dodavatelského řetězce pro lithium-iontové baterie a před pár dny oznámila, že od investorů získá 2,75 miliardy dolarů. Ještě napjatější je situace na trhu s polovodiči a německá společnost Robert Bosch proto poblíž Drážďan předčasně otevřela novou továrnu na čipy za více než miliardu eur.

Češi účtují Evropě. Pokud v létě vyrazíte do některé zahraniční restaurace, možná dostanete účtenku z pokladny s českým podpisem. Tvůrce softwaru pro řízení restaurací Storyous totiž využil pandemii k expanzi za hranice a kromě Islandu začal působit v Chorvatsku, na Slovensku a v Maďarsku. Další plány úspěšné firmy nám v rozhovoru prozradil výkonný ředitel Storyous Igor Třeslín.

Tolik k dnešnímu vydání Cash Only. O víkendu má pršet. Tak zůstaňte pod střechou, udělejte si pohodu, čtěte SZ Byznys a zachovávejte si optimismus. Chápu, že pokud jste teplárníci nebo jejich klienti, může to dát dost práce…

Zuzana Kubátová.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované