Hlavní obsah

Vytlačí Poštu Zásilkovna a spol.? Zadlužený moloch čeká boj o licenci

Foto: Vladiczech, Shutterstock.com

Česká pošta spoléhá, že se dostane k pětimiliardové státní kompenzaci. Zatím ji nemá a musí si kvůli tomu půjčovat.

Reklama

8. 6. 13:57

Česká pošta, adresát miliardových kompenzací ze státní kasy, hledá budoucí podobu. Má se rozdělit na dvě samostatné firmy a již od roku 2023 začít fungovat v nové podobě s novou státní licencí. Přerod má však řadu zádrhelů.

Článek

Koncem května oznámil ministr vnitra Jan Hamáček, že se Česká pošta rozdělí na dvě samostatné firmy: pobočkovou část poskytující tzv. základní službu, kterou si objednává a dotuje stát. A logistickou společnost fungující v čistě tržním prostředí.

Rozdělení Pošty je třeba zvládnout do konce příštího roku, kdy končí současná poštovní licence. Právě ta vymezuje „základní“ poštovní služby, na nichž pošta prodělává a za něž má jako kompenzaci inkasovat ročně 1,5 miliardy korun ze státní kasy.

Poštovní přerod bude komplikovaný. Už proto, že je třeba změnit kvůli němu poštovní zákon i další legislativu. Pošta je přitom průsečíkem různých politických zájmů a pro stát důležitým podnikem.

Protékají přes ni miliardy státních peněz na důchody a sociální dávky, zadává stamilionové státní zakázky. Je největším státním zaměstnavatelem. A příjemcem zmíněné kompenzace, jejíž oprávněnost ovšem už několik let řeší Evropská komise.

Slibovanou transformaci navíc provází řada zádrhelů, které je třeba rozetnout v šibeničně krátkém termínu.

Co chceme platit?

Na začátku si politici budou muset ujasnit, jaký rozsah poštovních služeb má stát vůbec dotovat. V tom dojde s novou licencí ke změně. Potřeba dotovaných služeb klesá s tím, jak se vyvíjejí komunikační technologie a roste podíl soukromých hráčů v doručovací branži.

A je otázka, zda musí stát garantovat a dotovat třeba poštovní pobočky v malých obcích, byť jsou vlastním poštovním provozem vytížené jen pár hodin týdně a jinak jejich prostory leží ladem.

Co je poštovní licence

Zajišťuje celoplošnou dostupnost základních poštovních služeb ve stanovené kvalitě a za dostupnou cenu.

Do základní služby nyní patří dodávání poštovních zásilek do dvou kilogramů a balíků do deseti kilogramů, doručování peněžních poukázek, posílání doporučených a cenných zásilek nebo služby pro nevidomé.

Podle doplňujícího vládního nařízení musí držitel poštovní licence provozovat nejméně 3 200 poštovních poboček.

Současná licence vyprší příští rok, regulátor ČTÚ chystá soutěž na licenci pro příští pětileté období od roku 2023. Rozsah státem objednávaných služeb se může změnit.

Nejde ale jen o pobočky. Doručováním balíků, což je součást „základní služby“ hrazené státem, se dnes na čistě komerční bázi zabývá kolem tří desítek soukromých firem typu Zásilkovny, PPL či UPS. Doručování listovních zásilek zase z velké části dokáže i bez dotací obstarat třeba První novinová společnost (PNS).

„Standard základní služby dnes vlastně jen kopíruje stávající praxi České pošty bez hlubší analýzy potřeb obyvatel,“ tvrdí šéf PNS Vít Rozsypal, podle něhož třeba běžnému občanovi už nejspíš stačí doručování (za běžnou cenu, bez expresního příplatku) jen třikrát v týdnu, nikoliv denně, jak si u pošty objednává stát.

Spor o pět miliard

Podle některých soukromých konkurentů Českou poštu státní kompenzace zvýhodňuje. Umožňuje jí prý dotovat i čistě komerční služby, jež pak pošta nabízí za dumpingové ceny a křiví tím celý trh.

Příkladem je podle kritiků třeba doručování firemních obchodních psaní za výrazně nižší cenu, než jakou za dopisy platí běžní občané. „Jde o množstevní slevy, prověřuje to ČTÚ, k dumpingu nemůže docházet,“ říká generální ředitel pošty Roman Knap. Soukromí hráči však mají o cenové politice Pošty pochybnosti.

Kompenzaci za základní poštovní službu ve výši 1,5 miliardy korun ročně schvaluje (tzv. notifikuje) Evropská komise. Právě kvůli výhradám konkurentů se schvalovací proces léta táhne a Pošta slíbené peníze od státu už od roku 2018 nedostává.

Dluh z nevyplacené kompenzace podle ředitele Knapa v této chvíli už přesahuje pět miliard korun. Díru ve financích zatím Pošta vykrývá miliardovými půjčkami od komerčních bank.

„Máme klasický komerční úvěr za velice výhodných podmínek. Vypsali jsme výběrové řízení, do kterého se přihlásila spousta bank, vybrali jsme ty nejlevnější,“ říká Knap. Celkem si Pošta může podle smluv s bankami půjčit až 5,5 miliardy. Z čeho ale dluh splatí, pokud by jí Brusel veřejnou podporu neschválil, není jasné.

Rostoucí ztráta

Plán na transformaci přichází v době, kdy se Pošta noří do čím dál větších ztrát. A to i přes to, že do svých příjmů zahrnuje i nevyplacenou státní dotaci.

Firma prodělává už tři roky, loni ztráta dosáhla 1,4 miliardy korun a meziročně narostla o víc než miliardu. Setrvale klesají i tržby pošty, přestože covidové lockdowny a vzestup nákupů po internetu poslední rok na soukromý doručovací byznys působí naopak jako živá voda.

Pošta sama za hlavní důvod miliardového meziročního propadu označila fakt, že v roce 2019 si do výnosů zaúčtovala kompenzace od státu za dva roky najednou. Roli podle ní sehrál i negativní dopad pandemie.

Na druhou stranu by ale byl propad ještě větší, kdyby si pošta nevypomáhala rozprodejem majetku. Loni se za rekordních 353 milionů korun zbavila komplexu budov a pozemků kláštera svatého Gabriela v Praze 5. Nebo prodala většinový podíl v Poštovní tiskárně cenin s účetním ziskem 67 milionů korun. Mimochodem, tiskárna, která v posledních letech pod Poštou prodělávala, vzápětí po prodeji vykázala zisk.

Objevují se také výhrady k tomu, jak Pošta s penězi slíbenými od státu hospodaří. „U služeb, které kompenzovány být skutečně musí, je otázkou, zda jsou kompenzovány jen účelně vynaložené náklady. O plýtvání ve státních podnicích se mluví i v tisku,“ podotýká šéf PNS Rozsypal.

Pošta a státní zakázky

Letos dostala Pošta šanci vylepšit své hospodaření miliardovou zakázkou, kterou dostala od Českého statistického úřadu na terénní služby při sčítání lidu, domů a bytů. Pošta ovšem obratem přesunula část úkolu a tedy i platby od ČSÚ na vlastní soukromé dodavatele. Především na softwarovou společnost Profinit EU, jež má s Poštou uzavřenou rámcovou smlouvu celkem za 88 milionů korun (bez DPH).

„Sčítání lidu bylo jedním z vícero projektů, na kterých se Profinit v rámci této smlouvy podílel. Naši konzultanti pracovali především na přípravě a realizaci projektu,“ vysvětluje marketingový šéf Profinitu Jakub Šich.

Pošta svůj postup vysvětluje velkým objemem práce. Téměř deset tisíc jejích sčítacích komisařů rozneslo téměř milion formulářů, na poštách vydali na 260 tisíc dotazníků.

„Na tak vysoce specializovaný projekt probíhající jednou za deset let jsme potřebovali časově omezenou expertizu z trhu, která se v průběhu jednotlivých projektových fází měnila. Nebylo by efektivní a asi ani možné nabírat specialisty na hlavní pracovní poměr,“ říká Ivo Vysoudil z tiskového oddělení Pošty.

Potřební poradci

Poradci vůbec mají v České poště velkého klienta. Státní podnik loni uzavřel s Deloitte Advisory, EY, Grant Thornton, KPMG Česká republika a Moore Czech Republic rámcovou smlouvu v hodnotě 70 milionů korun (bez DPH).

Pětice konzultantů má Poště pomoci právě s restrukturalizačním plánem na období po roce 2022, nezabývají se ale jen chystaným dělením Pošty.

„Naše poradenství se transformačního plánu netýkalo,“ sdělil bez dalších podrobností zástupce KMPG Štěpán Kačena. Sdílnější nejsou ani další konzultanti, leccos ale odkrývá pohled do zveřejněných dílčích smluv.

Například společnost Moore Poště v menší zakázce s hodnotou pod milion korun radí, jak více vydělat na platební službě SIPO, kterou používá 3,5 milionu lidí. Mimochodem, ve vedení Moore Czech sedí bývalá generální ředitelka pošty Marcela Hrdá.

Obdobná skupina poradenských firem má se státním podnikem ještě další rámcový kontrakt za 25 milionů korun. Týká se akvizičních plánů Pošty, která chce v rámci své nové strategie nakupovat logistické a přepravní firmy. Poradci mají dělat hloubkové prověrky nebo ocenění akvizičních cílů.

Podezření z nehospodárnosti při zakázkách posiluje fakt, že i velké kontrakty Pošta někdy zadává bez veřejné soutěže. Takzvaně „z ruky“ si třeba objednala u společnosti Kavárna štěstí ze skupiny Sazka miliardáře Karla Komárka zajištění dvou tisíc výdejních míst Balíkovna Partner za 270 milionů korun (bez DPH). Pošta sice dvakrát vypsala veřejnou soutěž, podmínky ale přilákaly jediného uchazeče – právě Sazku.

Ředitel Knap v tom nevidí problém: „Pak jsme prostě vypsali jednací řízení bez uveřejnění, prošlo to normálně meziresortní komisí, všechno bylo v pořádku,“ krčí rameny.

Kam s dluhem?

Prohlubující se ztráta, spory o nakládání se státní dotací a nedokončená notifikace u Evropské komise mohou celou transformaci České pošty zkomplikovat. Není kupříkladu jasné, kam by při rozdělení státního podniku na dvě samostatné firmy přišel pětimiliardový dluh z půjček za nevyplacené kompenzace.

Ředitel Knap je přesvědčen, že notifikace se ještě letos rozhodne ve prospěch Pošty, ta dostane svých pět miliard od státu a dluh včas splatí.

„Hospodaření pošty je zcela transparentní. Máme dnes tři samostatné jednotky: divizi zajišťující státní službu a divize logistiky a finančních služeb. Mají oddělené účetnictví, jakékoliv křížové financování je vyloučeno. Notifikaci to hodně zjednodušuje, doběhne ve druhé polovině tohoto roku,“ ujišťuje.

Nárok na kompenzaci je podle něj nezpochybnitelný i proto, že Pošta na státem objednané základní službě prodělává mnohem víc. „Služba pro stát vždycky stála více než 1,5 miliardy korun, dřív dělala až 2,7 miliardy. Optimalizací činnosti jsme ji výrazně zlevnili, dnes jsme na částce necelých 1,9 miliardy,“ říká.

Jisté ale Pošta schválení 1,5miliardové roční kompenzace nemá. Konkurenční firmy tlačí na Evropskou komisi, aby šla tentokrát v analýzách do větších detailů než dřív.

„Vynaložení tak velkého objemu prostředků z veřejných zdrojů ve prospěch našeho konkurenta by mělo podléhat podrobné kontrole,“ říká šéf PNS Rozsypal.

Brusel na to slyší. „Loni v červnu Evropská komise zahájila hloubkové šetření s cílem posoudit, zda je vyrovnávací platba, kterou Česká republika poskytla České poště za plnění veřejné služby, v souladu s pravidly EU,“ uvedl Martin Svášek ze zastoupení EK v Česku. Délku ani výsledek šetření nechce předjímat.

Na obzoru nová licence

Zatímco trvá spor o státní podporu za posledních pět let, na spadnutí je tendr na poštovní licenci pro další období od roku 2023. Do soutěže se mohou hlásit kromě státní České pošty i soukromí hráči.

„Máme v tuto chvíli 25 aktivních poskytovatelů poštovních služeb, do soutěže o poštovní licenci se budou moci hlásit všichni, kdo splní podmínky,“ říká Hana Továrková, předsedkyně Českého telekomunikačního úřadu, který licenci přiděluje.

Zájem o novou licenci už podle ní projevila PNS či Zásilkovna. Kdo v tendru zvítězí, ten získá i nárok na kompenzaci ztrát za státem objednávané služby. Pokud Pošta včas neobhájí své hospodaření v Bruselu a nevyřeší pětimiliardovou díru ve svých financích, může se z ní v soutěži stát outsider.

Příští vláda vzešlá z podzimních voleb by pak měla s velkým ztrátovým státním molochem pod stále větším tlakem soukromé konkurence pořádný problém.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované